Ministryně financí Alena Schillerová hned zkraje roku informovala, že státní rozpočet skončil v loňském roce s přebytkem 2,9 miliardy korun, přičemž schválený rozpočet počítal se schodkem 50 miliard korun. Zároveň se mírně snížil státní dluh na 1,622 bilionu korun. Jak tato čísla hodnotíte?
To je rozhodně dobře. Bohužel to ale vůbec není zásluha vláda, která v tomto případě měla víc štěstí než rozumu. Hlavní důvody jsou totiž tři, a všechny jsou nezávislé na konání vlády.
Zaprvé to byly menší výdaje na správu státního dluhu. Neboli řečeno jinak: V celé Evropě jsou nyní nastavené úrokové sazby tak – nezdravě – nízko, že zejména počátkem roku 2018 stát nemusel platit ze státního dluhu nijak velké úroky.
Zadruhé zvyklostem se vymykají evropské dotace, které byly oproti plánu vyšší skoro o padesát miliard. Kdyby se evropské dotace vyvíjely podle plánu, už bychom byli prakticky na onom naplánovaném schodku rozpočtu zhruba 50 miliard korun.
Zatřetí všichni víme, že u nás byl a je přepálený trh práce, což zase hodně souvisí s tím, že předtím ČNB intervenovala proti české koruně a současně s tím držela velmi nízké úrokové sazby. V důsledku toho rostly mzdy rychleji, než vláda plánovala, takže se vybralo víc na daních z příjmů fyzických osob a na sociálním pojištění.
Kdyby těchto tří věcí naprosto nesouvisejících s činností vlády nebylo, schodek by byl vyšší, než jak byl schválen, což mimochodem také ekonomové před rokem předpokládali. Dá se to přeložit i tak, že vláda v podstatě hospodařila hůř, než si naplánovala, a jen díky tomuto nenadálému „štěstí“, se kterým se nedalo dopředu počítat, se „omylem“ rozpočet dostal do přebytku.
Jaké jsou pro letošní rok perspektivy české ekonomiky jako celku, co ji bude ohrožovat, co bude hrát v její prospěch?
Rozhazuje vláda Andreje Babiše zbytečně a nezodpovědně naše peníze?Anketa
Naopak proti české ekonomice bude působit zpomalování globální ekonomiky, které se k nám skrze zahraniční obchod přenáší. Tak například zrovna před pár dny jsem mluvila s jednou velkou společností, jejíž největší a klíčový odběratel ze zahraničí zbankrotoval, a díky tomu musela vyhlásit bankrot i tato česká společnost. Jak na to asi zareagují její čeští subdodavatelé? Samozřejmě jim to taky ztíží život. Takže to je vlastně popsaný mechanismus, jak se přicházející recese v zahraničí postupně přelévá k nám.
V novém roce zaplatíme více za elektřinu, plyn a dodávky tepla, stoupne i vodné a stočné, naopak se zvýší penze, růst by měly mzdy a platy, v průměru by si každý z nás letos mohl nakoupit o čtyři procenta zboží a služeb víc než loni. Také čekáte, že se budeme mít lépe než v předchozím roce, jak někteří ekonomové slibují?
Ano. Když mluvíme o recesi, ještě to neznamená konec světa. Dokonce i recese může znamenat, že v průměru – zdůrazňuji v průměru – se můžeme mít líp než o rok dříve! Představme si, že v jednom roce ekonomika postupně roste a zrychluje, další rok přijde recese a ekonomika nejprve ještě stále roste, koncem roku už ale klesá. Když pak zprůměrujeme růst za oba dva roky, může to statisticky klidně vyjít tak, že druhý rok, ve kterém přišla recese, je na tom z pohledu celkového vyprodukovaného HDP pořád líp než rok předešlý… Takže jinými slovy, krizi není třeba démonizovat, lidé se toho slova většinou bojí víc, než by si zasloužilo. A konkrétně v našem letošním případě je třeba zdůraznit, že trh práce díky tomu, že se zpožďuje za vývojem podnikové ekonomiky, poskytne ještě dlouhou dobu lidem pocit, že se mají velmi dobře, i když podniky to tak už vnímat nebudou.
Psali jsme:
Co říkáte přestřelce mezi vládou a centrální bankou o situaci na trhu s bydlením, na níž v rozhovoru pro týdeník Ekonom zareagoval guvernér ČNB Jiří Rusnok slovy: „Jsme jediní, kdo na trhu s bydlením něco dělá. Vláda jenom planě mluví, ale reálně se pro lepší dostupnost bydlení nedělá nic“? Je správná úvaha šéfa centrální banky, že z každé další nemovitosti – kromě té, v níž bydlí – platí majitel vyšší a vyšší sazbu daně, ale u nás na rozdíl od jiných zemí jsou „šíleně nízké“ daně z nemovitostí?
Tak zaprvé – každá daň je sice špatná, jen některé jsou ještě horší než jiné, ale daň z nemovitostí patří mezi jedny z nejvíce nemorálních.
Zadruhé právě kumulace nemovitostí může u nás dost obstojně vyřešit důchodovou reformu, kterou vláda řešit nikdy nedokázala. Takže zbůhdarma zdanit něco, co napravuje chyby vlády, je opravdu, opravdu silně nemorální.
Zatřetí Rusnok má pravdu, že vláda trh bydlení neřeší.
A začtvrté ČNB sice trh bydlení „řeší“, ale je to asi takové, jako někoho praštit, zlomit mu nos a pak ho dopravit do nemocnice s tím, že „řeším jeho zranění“ – ČNB totiž byla tou hlavní institucí, která trh realit v předešlých letech vybičovala k tak obrovskému růstu cen.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Je šťastným nápadem zavést až dosud dobrovolný třetí penzijní pilíř jako povinný, jak zamýšlí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a chystá se probrat důchodová komise? Mohla by tato změna znamenat jednu z možností, jak řešit důchodovou reformu, nebo jde spíše o politický marketing političky ČSSD a její snahu se zviditelnit, jak tvrdí opozice?
V minulosti jsme na propočtech opakovaně dokazovali, že povinný třetí pilíř je pro jeho účastníky extrémně nevýhodný, protože soukromým spořením si v drtivé většině případů dokáží zajistit vyšší výnos. Investice ve 3. povinném pilíři může být i ztrátová, aniž by však jeho účastník měl možnost se z tohoto dodatečného „zdanění“ vyvázat. Zejména v dnešní evropské předlužené realitě, kdy příklad Řecka jasně ukazuje, že státní dluhopisy se mohou stát bezcenné a státy mohou bankrotovat, je taková povinnost vysloveně morálním hazardem s úsporami lidí.
Systém, v němž by zase každý měl možnost opt-outu, jak jako protivariantu navrhuje premiér Babiš, se zase nijak zásadně neliší od současnosti – každý i dnes má možnost vstoupit do penzijního připojištění. Jen se zde kosmeticky mění parametry o státní či zaměstnavatelskou podporu, ale logika systému v podstatě není odlišná od stávajícího stavu, takže to jen lidi mate, když se vše tváří jako úplně jiný systém.
Jsem přesvědčená, že možnosti důchodové reformy už byly v ČR spáleny, politický kapitál byl promrhán. Dneska už jedinou rozumnou cestou jsou parametrické úpravy průběžného systému plus mohutná osvěta, která lidem vysvětlí, že je nezbytné, aby si sami spořili. A přitom zásadní je, aby lidé pochopili, že toto důchodové spoření může probíhat i zcela mimo penzijní fondy, může mít podobu akumulace prakticky jakéhokoliv likvidního majetku.
Jana Maláčová
Už 29. března by mělo dojít k brexitu, ale přitom vůbec není jisté, že Britové schválí dohodu o úpravě vztahů Spojeného království s Evropskou unií. Ať to dopadne jakkoli, nezafungoval brexit tím, co se kolem něj dělo, jako faktor, který do budoucna důrazně odradí kohokoli z možných dalších zájemců o vystoupení z EU?
To bych si nebyla tak jistá. Víte – celá ta blamáž kolem brexitu je právě a jen strašením lidí. Československo se rozdělilo pokojně a po rozdělení se obě jeho části měly líp než před rozdělení. A to jsme toho měli společného mnohem víc a dělili jsme dokonce i společnou měnu! Proti tomu brexit je slabým čajíčkem. Faktem je, že v případě Československa se politici na obou stranách dohodnout chtěli. V případě brexitu se to sice víceméně dá říct o britské straně, ale evropská strana Brity nehorázně zhrzeně šikanuje, a tím celou věc zbůhdarma komplikuje. Ale jsem přesvědčená, že brexit Brity nakonec nikterak nepoloží. A až se ostatní státy ode dneška za pět let podívají nazpět, jak to Britové ustáli, bude po „odstrašujícím příkladu“.
Psali jsme:
Když se noční můra stane skutečností: Vinou zvůle státních institucí je i dnes možné, aby se člověk dostal do institucionální pasti, z níž není úniku. Toto je biografický a investigativní příběh ženy, kterou „rozvinutý stát“ kvůli své aroganci téměř zničil. Víc než rok byla na základě vykonstruovaných obvinění držena proti své vůli v blázinci. A když nakonec byl podvod odhalen a žena musela být propuštěna, zaplatila cenu nejvyšší: zkorumpované úřady jí v době, kdy byla na základě podvodu zavřená v psychiatrické léčebně, odebraly dítě… – OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
