Připomenuli jsme si 101 let existence samostatného československého státu. Výjimečným okamžikem je každoročně také předávání státních vyznamenání ve Vladislavském sále. I letos se ale diskutovalo o tom, kdo byl a nebyl pozván. ODS považovala rozhodnutí hlavy státu nepozvat řadu politiků včetně předsedy ODS za nízké gesto, prezident vysvětlil výběr hostů tím, že nechtěl zvát ty, u kterých by hrozilo, že utrpí „psychické trauma“, kdyby museli poslouchat jeho projev. Co říkáte takovému vysvětlení? Hraje nějakou roli to, že by někteří z pozvaných stejně nepřišli?

Výběr hostů by se neměl řídit podle toho, koho má prezident rád a koho nemá rád. Existuje určitý protokol. Mají být zváni představitelé politického života: ministři, poslanci, senátoři, europoslanci a představitelé hlavních státních, společenských, kulturních a dalších institucí. To by mělo být zvykem a pravidlem bez ohledu na to, kdo je právě prezidentem nebo kdo vládne. Pozváni by měli být i představitelé opozičních stran, a jestli přijdou nebo nepřijdou, už je jejich záležitost. Jestli se budou chtít ztrapnit a udělat ostudu? To je také jejich záležitost. Ale pozváni by být měli.

Nejde o soukromou párty prezidenta, na kterou si zve své přátele. Stát reprezentují navenek určité instituce a představitelé těchto institucí, ti by měli být pozváni bez ohledu na to, zda jsou sympatičtí prezidentovi a naopak. Prezident je nejvyšší reprezentant státu jak dovnitř, tak navenek a měl by stát reprezentovat jako celek. Společnost by měl sjednocovat, ne rozdělovat a od toho jsou tyto ceremonie, na které se pak prostřednictvím televizních obrazovek dívají statisíce lidí. Když to takto prezident neudělá, poškodí politickou kulturu. Nejjednodušší je dodržovat zvyky a protokol.