Pane Maršálku, vy jste žil několik let v Anglii, kde jste pracoval v obchodním domě Harrods a na vašich vynikajících dezertech si pochutnávala i královská rodina. Když porovnáte život u nás a v Anglii, chování lidí, jejich přístup k životu… v čem vidíte největší rozdíl?

Všude je chleba o dvou kůrkách. Taky všude, kde jsem byl, tak jsem byl dobrovolně a rád. U nás mám někdy pocit, že tady všichni rozumí úplně všemu. Mě léta v zahraničí naučila nevyjadřovat se k věcem, o kterých nic nevím. Tím si zbytečně vytváříte domněnky a zaplňujete mozkovou kapacitu, kterou byste úspěšně mohli použít jinde. A potom tady máme ještě jeden nešvar, a sice, že když mně zdechne koza, tak sousedovi ať obě. Panuje zde úplně obyčejná a zbytečná závist. Myslím, že lidi, co makají, by se adekvátně k tomu měli mít. A naopak.

Co jste říkal na to, že Anglie nakonec opravdu odešla z EU? Překvapilo vás to?

Vnímám to jako obrovský omyl a výsledek uměle vytvořené lživé a manipulativní kampaně některých politiků. Jak jinak si vysvětlit, že pár minut po vyhlášení výsledků byly nejvyhledávanější hesla na internetu v Anglii: Co je to EU a co je to brexit. Moderní technologie jsou perfektním nástrojem k masové manipulaci. Jen se podívejte, co se stalo před pár týdny v americkém Kapitolu. A to nás vrací k otázkám toho, kdo vlastně volí politiky a na základě čeho. U nás to samozřejmě platí také.