Vstoupili jsme do nového roku 2018. Na co v této chvíli myslíte nejvíc?

Nechci si hrát na nějakou veřejnou autoritu, ale věřte, nevěřte, na národ, na naši zemi. A to tak, že od posledních voleb téměř neustále. Co bude? Minulý rok nebyl z politického hlediska šťastným rokem. Česká republika byla uvržena do mimořádné nestability a stojí na prahu mezinárodní ostudy nevídaných rozměrů. O tom všem budeme určitě mluvit, ale nejprve bych chtěl vyjádřit přání, abychom v novém roce dokázali touto Skyllou a Charybdou proplout a dokázali si uvědomit ty nejdůležitější životní a národní hodnoty.

Těmi nejsou ekonomika ani bezpečnost, jakkoli to zní v současné světové situaci paradoxně. Ale svoboda, spravedlnost a láska. Dokud bude lidstvo lidstvem, vždy to bude platit a jakékoli posměšky na tom nic nezmění. Permanentní usilování o naplnění těchto hodnot je možné jen v demokratickém systému, a ten je nyní u nás ohrožen.

Nedávno jsme oslavili 28. výročí od pádu totality. Ale tehdejší vize a sny ztělesňované Václavem Havlem se se současnou realitou diametrálně rozcházejí. Kam zmizely? A nebyla sametová revoluce příliš sametová, když vidíme, jak se staré struktury znovu dostávají k moci?

Často se poslední dobou zamýšlím nad odkazem sametové revoluce, o jejím průběhu a o důsledcích.