Policie zadržela skupinu mužů podezřelých z víkendového brutálního útoku na číšníka v centru Prahy. Jak hodnotíte zásah policie a dopadení pachatelů? A jaký trest je odpovídající?

Informace mám jen útržkovité, ale shrňme si to: Tuším, že sedm chlapů napadlo za bílého dne mezi spoustou svědků a kamer pracujícího muže, dobrého člověka. Přizabili ho, aniž by napadenému někdo pomohl, a pak odkráčeli středem, šli na tramvaj. To vše v době doutnající války civilizací, v centru hlavního města země, jejíž prezident je v této válce významným hráčem, v oblasti, která by měla být zostřeně hlídána. Postupně vyšlo najevo, že ti výtečníci provedli během víkendu i další násilnosti. Na závěr je chytili na letišti, ne ovšem díky pátrací akci, ale díky dámě, která je poznala z fotografií.

Jsem samozřejmě rád, že je policie dostala. Ti chlapi, kteří byli u zadržení, si zaslouží aspoň mimořádnou prémii. Nechápu ale, proč policejní prezident ještě nepoužil služební zbraň k čestnému odchodu ze světa a ministr vnitra nestojí frontu před úřadem práce.

Protože to, čeho jsme byli svědky, byl akt organizovaného terorismu ze strany zkušeného, možná profesionálně vycvičeného, určitě na rvačky zvyklého oddílu. Možná šlo o průzkum bojem, co vše si v Praze mohou dovolit, možná se skutečně jen přijeli bavit na účet špinavých a neschopných nevěřících. Dělali přesně to, co teroristé dělají – rozsévali strach mezi civilisty – a mnoho hodin jim to procházelo. Nechci vědět, co by se dělo, kdyby ta partička lidi nemlátila, ale třeba sekala mačetou. Také bychom počkali, až je někdo pozná na letišti?

To nikdo z té hospody nevolal číslo 158? Pokud ne – chyba nefungující osvěty, a tudíž ministra vnitra. Pokud někdo volal – jak to, že na místě nebyla hlídka během minut? Proč nebyl nikdo z personálu té hospody ozbrojen – opět chyba ministra, nefungující občanské obrany. Bylo tam dost lidí – proč se nikdo nepostavil na odpor? Chyba legislativy, která chrání útočníka, možná i absence výchovy v rodině a ve škole. V normální zemi, například v Izraeli, by někdo z hostů tasil kvér a útočníky zneškodnil. Sám jsem kdysi dávno svými chabými silami poslal na jednotku intenzívní péče dva recidivisty – přišli vymlátit „teploušskou hospodu“, která teploušskou hospodou nebyla. Tehdy mi velitelka zásahu i soudce olomouckého soudu v soukromí poděkovali – jenže to byla devadesátá léta, ještě jsme byli normální země.

Můžeme ale pokračovat dál. Jakmile ti zmetci nastoupili do tramvaje, měla se policie předvést v plné síle – obšancovat zastávky, křižovatky, nádraží a letiště, prošťárat hotely a ubytovny, nechat přespat v chládku maximum turistů odpovídajících věkem a vzezřením. Že přeháním? Inu, znovu. Ti zmetci měli nejméně dvacet čtyři hodin na to, ve svých lumpárnách pokračovat a nikdo, opakuji nikdo, nemohl vědět, že příští rvačka nebude nožem, mačetou, nebo třeba dodávkovým autem. Policejní ředitel nechal v Praze půl víkendu operovat teroristickou jednotku.

Co se týče trestu – jsme prý právní stát, takže si nelze dělat naději, že by byl uplatněn skutečně odpovídající trest. Tím by byl trest, po kterém by se budoucí mohamedánští turisté budili v noci ze sna jen při představě, že by je Alláh zavál do Prahy. Jako právní laik to ovšem vidím na pokus o vraždu – napadne-li sedm urostlých chlapů plnou silou jednoho chlapa, je to pokus o vraždu, provedený v organizované skupině. Nevím, co se za to dává, ale zděsilo mě, že vazba byla uvalena jen na dva z nich.