Jakub Olbert uvítal zrušení povinného očkování proti covidu v příslušné vyhlášce, kterou nové vládě Petra Fialy zanechala vláda Andreje Babiše. „Kvituji a jsem za to rád. Je to zásluhou mnoha aspektů a mnoha odvážných, kteří se postavili proti. Zda to bylo včas? Rok a půl byly na lidi kladeny největší nároky a zaměstnanci se mohli již dříve oprostit od strachu a tlaku, který na ně dnes a denně vyvíjeli zaměstnavatelé. Určitě to nebylo včas, chtěli to dotáhnout do konce února, ale lidé, ulice a veřejné mínění ukázalo, že se tím mají zabývat ihned, což nyní udělali a jsem za to rád,“ vysvětlil.
Podle Olberta, zafungovaly hlavně dva aspekty. Prvním je, že politici dělají, co chtějí voliči. „A ve chvíli, kdy vidí, že nějaká část základny se začíná stavět na zadní, donutí je to k akci. Druhým aspektem byli členové Integrovaného záchranného systému (IZS), kteří se demonstrací zpočátku účastnili v jednotlivcích, a na posledních jich už byly stovky. Nechtěli přijít o tisíce zaměstnanců, jinak by se jim to zhroutilo,“ konstatuje Olbert.
Olbert prý ale nenosí růžové brýle. Domnívá se totiž, že kdyby Češi chtěli, mohli vše dotáhnout až do konce a donutit politiky ke změnám. Obecně je podle něj lidí v ulicích zatím stále málo a rozhodně nejsou hybnou silou společnosti nebo české vlády. Jakub Olbert je spoluzakladatelem Chcípl PES – Otevřeme Česko a je spolupořadatelem protestních demonstrací proti povinnému očkování i proti vládním omezením.
Zároveň podotkl, že účast na demonstracích nebyla vůbec špatná. Protesty podle Olberta dokázaly také spojit názorově sjednocené obyvatele. Ti se pak potkávali na demonstracích s údivem, že situaci vnímají stejně. „Ač se to nezdá, i když dělají v jednom podniku nebo sedí vedle sebe v kanceláři, tak netuší, jaký názor mají. Nechtějí se o tom bavit, téma covidu je dlouhodobě trápí. A tyto malé demonstrace na malých městech slouží k tomu, abychom lidi spojili. Poslední dva až tři měsíce slýchám, jak propadají beznaději, jak je všechno v háji, že stejně nic nezmění, že nakonec je naočkují… – a najednou dostávají naději, sílu a zjišťují, že jsou jich i na malém městě stovky,“ míní podnikatel.
Prosto dostávají i jiné názory
Olbert podle svých slov vidí i postupně vyváženější diskusi ohledně koronaviru, než jak probíhala dosud. „Určitě vidíme, že i v mainstreamu se začínají objevovat odborníci z druhé strany názorového tábora. Otázka je, zda se něco mění, protože argumentace, kterou máme všichni z nás, a přestože všichni vědí, že oni tady nehrají čestnou hru, už nepomáhá. A my se propadáme do fáze, kdy budeme všichni vědět, že je to špatně, ale budeme to dělat, protože se budeme bát nebo budeme cítit profit. Tak mi to trochu připadá. Jsem rád, že v médiích už zaznívají opačné názory, ale nevím, zda nepřicházejí pozdě,“ uvedl.
Současnou situaci proto přirovnal k eseji Václava Havla Moc bezmocných, popisující poslední léta socialistického režimu před rokem 1989 jako fungující režim postavený pouze na všeobecné „toleranci“ – jinak řečeno: nastavený režim nefunguje, obyvatelé jemu ani jeho čelným představitelům nedůvěřují, ale přesto se režim ještě dlouhá léta udrží, protože všichni společně dovolili systému dále se držet u moci – ať už svojí pasivitou, strachem postavit se utlačovatelům a podobně. Vznikla také divadelní hra se stejným názvem.
Podle Jakuba Olberta nyní prožíváme něco podobného: „Tato třicetiletá ‚komfortní‘ doba vychovala lidí, kteří mají rádi komfort, ale oni ho poslední rok a půl ztrácejí. Nový ‚režim zvaný covid‘ by mohl nabídnout nové funkce, možnost dostat se lehko nahoru bez úsilí a jen třeba propagovat Tečku. To by například stačilo. Dovedu si přestavit, že společnost může stavět na klamném názoru, kdy lidé vnímají, že systém je postavený na lži, ale buď ze strachu, nebo z profitu jsou stále zastánci režimu,“ uvažuje spoluzakladatel iniciativy Chcípl PES a hnutí Otevřeme Česko.
Vakcína není v rukou doktorů, ale politiků
Boj za udržení dosavadních práv a svobod prý zdaleka neskončil. I zrušení povinné vakcinace může být jen pomyslné povolení otěží: „To, co udělala nyní vláda, bylo pomyslné povolení otěží, protože na pozadí nám běží pokusy o změnu zákonů. První takový byl v lednu při pokusu o změně krizového zákona, který po tlaku koaličních partnerů stáhli. Předtím tvrdili, že již žádný nouzový stav, nikdy další lockdown.
Daleko horší ale je, co nyní probublalo – změna pandemického zákona. Čili naše vláda ten pandemický zákon hodlá změnit v tichosti a chce ho dát do Poslanecké sněmovny ve zrychleném řízení. Za prvé se ptám, proč? Proč měníme pandemický zákon, který je sám o sobě hrozná slátanina a je nebezpečný vůči našim svobodám? A proč ho měnit dnes, když některé státy upouštějí od pandemických opatření, jako například Velká Británie?“ pokládá otázky Jakub Olbert.
Stejně to vidí i v případě nové koronavirové varianty – omikron, na niž nejsou dosavadní vakcíny účinné. I tady vidí paralelu s Havlovou úvahou nad mocí bezmocných. „Nebudeme očkovat proti omikronu, ale očkujte se! Tím se dostáváme do hry Václava Havla, kdy vědí, že to nebude fungovat, ale budou to cpát jako dogma očkování. My se neočkujeme kvůli ochraně, ale proto, že to tak ‚podle někoho má být‘. Je dobré, že omikron byl ve shodě odborníků klasifikován, že není smrtelně nebezpečný a vakcinace nepomáhá. Vakcína momentálně není v rukou doktorů, ale politiků, ale stejně se musíte naočkovat,“ podotýká Olbert.
Nejde o plnou lednici, ale o svobodu
Olbert se vyjádřil i k současnému stavu gastronomie, protože sám provozuje restauraci Šeberák, která je navzdory zákazům celé dva roky otevřená bez omezení a zdravotní stav hostů nebo očkování v ní nikdo nekontroluje.
„Restaurace Šeberák je od začátku covidu bez podmínek otevřená i během nouzového stavu. Má přezdívku ostrov svobody a máme stále plno. Nikdy neběžela lépe. Nikoho nesegregujeme, chceme svoji práci dělat dobře. Ostatní kolegové brečí a říkají, jak to není spravedlivé, protože oni dodržují pravidla. Když to rozeberu, tak pravidla ale nemají logiku a oporu v zákoně. Je to každého volba, ale omezení zabíjí celý segment nejen právními pravidly.
Za rok a půl vláda změnila zvyky Čechů, kteří chodili do hospod a restaurací. Dnes si zvykli na jiný styl života. Separovali nás, což se snaží už prostřednictvím mobilů – nekomunikujeme normálně, ale přes sms… To se povedlo i v restauracích, kam chodí strašně málo lidí. Jestliže 60 % lidí je očkovaných, očekával bych v restauracích poloviční účast, ale v mém okolí mají třetinové tržby,“ řekl podnikatel.
„Pro mě je situace nepřehledná a obávám se ‚uštvání lidí‘. Nyní dostali vábničku a spousta si řekne, že už je to v pořádku. Ale co vládě chybělo celou dobu – i v celé Evropě – je legislativa. Pokud by bylo v legislativě zakotveno, že je legální, co vláda dělá, nikdo by se s námi už nemazal. Myslím, že nyní všechny legislativní instituce mají za úkol měnit zákony z demokratických na represivní,“ varuje před ochabnutím pozornosti při změnách zákonů.
A na závěr Jakub Olbert opět vyzývá k odvaze: „Ať mají lidé odvahu a ať se neobávají o svůj komfort. Tady nejde o plnou lednici, ale o to, aby naše děti žily ve svobodné zemi.“
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
autor: Zuzana Koulová
