Temná vize budoucnosti ekologického aktivisty. Bude to prý ještě horší, než válka

Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Ano, rok 2015 byl těžký, ale myslím si, že opravdu těžké roky nás teprve čekají. Jestli byl přelomový, pak především v tom, že jsme si jako Evropané uvědomili, že EU není oddělena od okolního světa velkou zdí a že se nás týkají a budou týkat všechny události ve světě, ať už jsme je zavinili nebo ne.

Událostí tohoto roku je narůstající uprchlická krize. Je podle vás vážným ohrožením Evropy a její civilizace?

Může to být určité ohrožení, ale není tak zásadně vážné. V Německu ještě pořád není tolik uprchlíků, jako po válce přišlo za prací Turků. Tehdy je Němci zvali, a přitom Turci jsou stejně vzdálení evropské civilizaci jako Syřané. A myslím, že pomohli Německu s poválečným rozvojem a stejně je to dnes se Syřany. Největší „legrace“ je, že my v Česku máme největší problém s uprchlíky, a přitom tady téměř žádní nejsou. Abych použil přirovnání z mého oboru, je to podobné jako s medvědy. Největší obavy a negativní vymezení vůči nim mají lidé v zemích, kde medvědi nežijí, zatímco v Rumunsku žijí čtyři tisíce medvědů a problém s nimi nikdo nemá. Neříkám, že se Evropa má stát obrovským uprchlickým táborem, ale my jsme po válce vystěhovali jeden a půl milionu Němců a dnes jsme určitě schopni i několik tisíc běženců přijmout. Nemůže to ale vypadat tak, že si tady postaví svá města a mešity. Pokud jim to tady nebude vyhovovat, pomozme jim během války v jejich zemích a pak ať se vrátí nebo ať jdou jinam. Je velmi naivní si myslet, že sem pozveme lidi z úplně jiné kulturní oblasti a oni tady budou žít podle svého, a uvolníme jim tak náš prostor. Zlatá střední cesta ale je možná a já se jí nebojím.

V souvislosti s globálním oteplením a klimatickými změnami se takto mluví o tom, že se mohou dát do pohybu mnohem větší masy lidí, než je tomu dnes…

Toto nebezpečí je velmi reálné a je horší než války, které se dají zažehnat. V Eritreji a Súdánu jsou statisíce lidí, kteří trpí hladomorem, a je to jednak globálním oteplením i demografickým vývojem a růstem populace. Je tam teď více lidí, než jejich země uživí, a to je problém, který se tady v brzké době objeví.

Dovedete si představit, že si EU bude proti tomu své hranice vojensky bránit?

Je to jedna z temných vizí budoucnosti. Ti lidé nebudou mít na výběr, přijdou a jejich příchod už Evropa nebude moci absorbovat. To už nebudou uprchlíci, kteří se budou dělit na válečné nebo ekonomické, to budou lidé, jež budou chtít jen přežít. Mohlo by se to aspoň částečně řešit pomocí ohroženým státům, zatím ale pomoc končí v nějaké korupční sféře a ve skutečnosti tam ke zlepšení nedochází.

Nemáte obavy, že v současné nervózní době může za určité konstelace zase nastoupit totalita a skončí svoboda?

Myslím, že to tady nehrozí. Bojím se mnoha jiných věcí, které vyplývají z globálního oteplení, znečištění ovzduší nebo z problémů, jež vzniknou z vyčerpání globálních zdrojů. Nejsem jasnovidec, ale myslím, že strach z nové totality je spíše umělý, nebezpečí není nulové a neměli bychom je podceňovat, ale není takové, že bychom měli dělat zásadní opatření, zvlášť pokud by měla omezit naši svobodu.

Za posledních pětadvacet let se zde vystřídaly nejrůznější politické garnitury. Které hodnotíte kladně a které byly špatné?

Přínosem určitě byly první porevoluční vlády. Když sem přijížděli lidé ze západní ciziny a viděli sestavu našeho Parlamentu, kde byli skoro samí lidé s rozhledem, profesoři a vzdělanci, říkali mi, že je to výborné, že u nich je v poslaneckých sborech kdejaký blbec. Dnes jim dávám za pravdu, i tady už je v Parlamentu kdejaký blbec, úroveň politiků šla dolů, ale neřekl bych, že se to vymyká průměru v jiných zemích.

Vystřídali se u nás i tři prezidenti…

To je pro mě jasně sestupná řada. Začala Václavem Havlem, který měl mezinárodní prestiž a silnou vnitrostátní politickou pozici. Pak přišel Klaus, který „rozuměl“ úplně všemu, ale aspoň zpočátku působil dojmem důstojné hlavy státu. Teď ale máme na Hradě člověka, který dělá ostudu doma i na mezinárodním poli. Pevně věřím, že to už končí, že jsme na dně a bude následovat zlepšení.

Co říkáte na současné geopolitické směřování České republiky a na to, že Miloš Zeman otevřeně prosazuje její východní orientaci?

Mně se současné geopolitické směřování nelíbí, myslím si totiž, že naše místo je v Evropě a Evropské unii. Směřování na východ je nejen nesmyslné, ale i nebezpečné. Na druhou stranu Evropská unie a její tanečky spojené se transatlantickou smlouvou TTIP mají své limity a Česká republika by měla být aktivnější a vložit se do tohoto procesu. Měli bychom být aktivní a nepřijímat věci z EU jen pasivně a místo toho se kamarádit s Putinem.

Součástí zmíněných tendencí je i negativní postoj k Americe. Jak vnímáte náš postoj k této velmoci?

Kritizovat americkou administrativu a postupy americké vlády je v pořádku, ale to neznamená, že nemáme mít rádi Američany, většina z těch, které jsem poznal, byli velmi sympatičtí lidé. To, jak si počíná americká vláda, ale není právě vzor čestnosti. Stejně tak je to s Ruskem, myslím si, že obě ty velmoci jsou nebezpečné, pokud bychom se jim vydali zcela všanc. Sympatičtější je mi ale přece jen forma americká, která je volnější a nám bližší než kult osobnosti a skrytý diktátorský režim, jako je tomu u Putina.

Jakou perspektivu má dnes podle vás liberální demokracie?

Churchill řekl, že demokracie je špatný způsob vládnutí, ale nic lepšího jsme nenašli. Platí, že demokracie má své limity, a je to vidět v různých krizích. V době blahobytu je demokracie výborná, ale když třeba přijde válka, objeví se její limity, ale demokracie i takovým krizím může odolat. Věřím, že to demokracie vydrží, protože všechny režimy, které znám, jsou horší.

Jak jako člověk věřící v demokracii vnímáte to, že jste se setkal se státním násilím například při protestech na Šumavě?

Při poslední blokádě na Šumavě protestovala spousta lidí proti pravicové vládě, která se chovala velmi podivně a v oblasti ekologie nasadila ministra Chalupu, kterému říkám tržní komsomolec, byl to člověk, který prosazuje ideologické záměry bez logiky věcí. Na Šumavě pak nasadili neuvěřitelné síly včetně těžkooděnců, kteří měli za úkol občanskou blokádu zlikvidovat. Nejdůležitější ale bylo to, co následovalo – totiž že nadvakrát rozhodl soud, že blokáda byla v souladu s ústavou a že policie rozháněla shromáždění protiprávně a vlastně se postavila na stranu těch, kdo zákon porušovali. Rozhodnutí nezávislých soudů mě proto, pokud jde o demokracii, naplňuje optimismem. Korunu tomu ovšem nasadil později Miloš Zeman, který řediteli národního parku Mánkovi, který to vše vlastně způsobil, udělil státní vyznamenání.

Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí. Amerika Rusko. Čína Ameriku. Amerika Čínu. Írán Izrael. Izrael Írán… Přiblíží se na základě dějů příštího roku něco z toho?

Právem se lze obávat Rusů, jejichž bratrského objetí je třeba se vyvarovat. Pokud se nerozpadne EU, z celosvětového konfliktu strach nemám.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo se nakonec staneme obětí džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?

Mám obavu z teroristů označujících se jako Islámský stát. Ti, kteří jejich drastická videa a fotky šíří, jim vydatně pomáhají. Proč? Stoupenci islamismu právě chtějí, aby je nenáviděl celý svět. Je to teroristické hnutí, které si vzalo islám jako rukojmí a Korán jako štít. Většina obětí islamistů jsou ale věřící muslimové, a tak lze jen těžko uvěřit, že chtějí bránit náboženství proti bezvěrcům. Na druhé straně z migrantů strach nemám. Domnívám se, že Evropa má právo zasáhnout v Sýrii ve jménu uprchlíků a taky ve jménu svém, protože teroristé jí vyhlásili válku. Ale neměli bychom se z případného vítězství radovat tak, jako se chirurg neraduje, když vyřízne nekrotickou tkáň. Ta ale není jeho nepřítel, je to jen problém, který je třeba odstranit. A podívat se po příčinách.