Pane profesore, v posledním rozhovoru jste řekl, že euroatlantické elity se snaží vyhrotit vztah s Ruskem. Mezitím Putin napadl Ukrajinu a poměrně nevybíravě vraždí civilisty. Jak tuto změnu reflektujete?
Potvrdily se bohužel nejhorší obavy, to znamená, že politický, ideologický a geopolitický zápas přešel v přímý ozbrojený střet, ve kterém bohužel Ukrajina sehrává tragickou úlohu země, na jejímž teritoriu probíhá zástupná válka mezi Spojenými státy americkými a jejich spojenci na straně jedné a Ruskou federací na straně druhé. V mnohém tento konflikt připomíná krymskou válku v letech 1853 až 1856 mezi carským Ruskem a Osmanskou říší, Francií a Velkou Británií, jejímž cílem bylo zadržení ruské expanze do Černého a Středozemního moře.
Co vedlo ruského prezidenta k takto vyhrocenému aktu, jenž z něj objektivně učinil agresora a kvůli němuž se v zásadě čelně a otevřeně střetl se Západem, zda špatně vyhodnotil situaci či jestli jeho dlouhodobější záměry nejsou ještě zřejmé, o tom můžeme spekulovat. Každopádně došlo k lidské tragédii, které měly a mohly zúčastněné strany zabránit.
Obávám se, že jde o jeden z prvních příznaků proměny světového řádu po úpadku americké hegemonie, kterého využívají mnozí místní ambiciózní aktéři k boji o přerozdělení moci a získání místa na slunci. V dějinách k tomu vždy docházelo po rozkladu centrální autority. Určitá civilizace může nerušeně stagnovat třeba staletí, ale pouze do doby, než se v jejím okolí objeví asertivní predátor, který hodlá využít její slabosti. Nedokážu si představit, že by Putin riskoval invazi na Ukrajinu, kdyby v Bílém domě seděl Ronald Reagan nebo i Donald Trump. První by ruského prezidenta odradil svojí přímočarou vypočitatelností, s níž by na uvedený akt rázně reagoval, druhý naopak svojí až excentrickou nepředvídatelností a impulzivností, které z něj činily obávaného soupeře. Joe Biden je pouze vypočitatelně slabý, což přitahuje dravce. Ani Ronald Reagan, ani Donald Trump by ale pravděpodobně nepřipustili vznik geopolitické konstelace, která zrodila současný konflikt.
Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc.
Též jste lamentoval, že se naše společnost zbytečně rozdělila na tématu covidu. Jaké rozdělení (či jednotu, jak tvrdí vláda) vidíte dnes? Zdá se, že Putin Západ polil živou vodou, sjednotil a posílil, zní ironické komentáře. Je tomu tak? Zmizely v rámci války na Ukrajině příkopy mezi „ekonomicky“ myslícím Německem a idealistickým východem, které chce Rusko trestat více?
Německý „pragmatismus“ vyplýval z dlouhodobé snahy o využití ruských energetických a přírodních zdrojů. Od Vídeňského kongresu v letech 1814 až 1815, kdy se Rusko stalo silným hráčem v evropském koncertu velmocí, usilovaly mnohé evropské státy o užší vazbu na Rusko, která by zvyšovala jejich diplomatickou a vojenskou váhu. Vzpomeňme na politické sblížení mezi Francií a Ruskem před první světovou válkou, kdy byla prakticky díky francouzskému kapitálu postavena Transsibiřská magistrála. Spojení německé výrobní výkonnosti a technologie s ruskými přírodními a lidskými zdroji bylo snem německých geopolitiků počínaje Karlem Haushoferem a zároveň noční můrou amerických stratégů, kteří se přesně něčemu takovému snažili zabránit. Výsledek těchto konfliktních zájmů vidíme v troskách ukrajinských měst.
Fotogalerie: - Za Chartu 2022
Obávám se, že Putin nepolil Západ živou, ale mrtvou vodou, protože žádný skutečný pozitivní a nosný pocit sounáležitosti se nikdy nezrodil z šíření válečnické propagandy a hysterie, která snižuje kolektivní racionalitu a prostřednictvím negativních emocí ničí politickou kulturu a demokracii. Vládnoucí oligarchie dobře ví, že není lepšího prostředku k ovládání a manipulaci mas než atmosféra trvalého válečného ohrožení či militarismu. Jestliže toužíme po Evropě otroků, hlásejme opět křížovou výpravu proti „barbarskému“ východu.
Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?Anketa
Jaké řešení válečného konfliktu vidíte, aby bylo morálně přijatelné? Vzhledem k tomu, že agresorem je Putin?
Historie nás učí, že morálně přijatelného míru bylo dosaženo pouze tehdy, když byla jedna z válčících stran buď zcela potřena, nebo vyhlazena, takže si nemohla stěžovat na nemorálnost uzavřeného míru. Mír, který je třeba co nejdříve prosadit, musí být především trvale udržitelný, to znamená, že Ukrajina se nesmí proměnit v novou Sýrii či Libanon. Ani kolaps Ruska není žádoucí, protože destabilizace obrovského prostoru mezi východní Evropou, Kavkazem, střední Asií a Dálným východem by měla katastrofální následky. Tzv. kartaginský mír, směřující k trvalému ochromení protivníka, se často obrátil proti svým tvůrcům. Poražená Francie roku 1940 by o tom mohla vyprávět. Musí být dosaženo kompromisu, jehož povaha bude zcela pragmaticky či cynicky vyplývat ze situace na bojišti v den uzavření příměří.
Válečný konflikt je doprovázen ekonomickými těžkostmi, které premiér Fiala nazývá „Putinovy ceny“. Učinila vláda dost pro zmírnění sociálního napětí? Koaliční politici vyčítali na druhé straně Andreji Babišovi, že toto téma vůbec nadnáší. Tvrdí, že je prý nemravné starat se o ceny benzínu, když Ukrajinci umírají. Je to nemravné?
Politik, který se uchyluje k moralizování, je většinou obyčejný pokrytec. Lidé umírali v Kosovu, Iráku, Afghánistánu, na Donbasu či v Etiopii. Několik let umírají tisíce lidí v Jemenu, kde se Saúdská Arábie dopouští za podpory Spojených států amerických a Velké Británie a při využití bojovníků z al-Káidy genocidy. Podle údajů OSN zde v letech 2015 až 2018 zemřelo hlady osmdesát pět tisíc dětí, a to vše bez větší mediální pozornosti či mezinárodní kampaně. Nevšiml jsem si ani žádné mobilizace české veřejnosti za ukončení válečných zločinů v Jemenu.
Fotogalerie: - V Bavorsku
Česká společnost se nachází, a to i bez ohledu na probíhající válečný konflikt, před pravděpodobně nejvážnějšími hospodářskými potížemi od roku 1989, které mohou otřást střední třídou, zvýšit ekonomické rozdíly ve společnosti, uvrhnout široké vrstvy do chudoby a vzít mladé generaci naději v budoucnost. Je povinností vlády se touto dramatickou výzvou zabývat. To je však skutečná, často nevděčná a skrytá práce, nikoliv soutěž mezi členy vlády o to, kdo si nasadí slušivější přilbu.
Čím se pro vás liší migrační krize z let 2015 až 2016 a současná uprchlická vlna z Ukrajiny?
Uprchlíci před válkou na Ukrajině přicházejí z civilizačního okruhu, který je nám hodnotově a kulturně blízký. Mnozí zde již mají příbuzné a není pro ně větší problém naučit se jazyk a profesně se uplatnit. Samozřejmě i v tomto případě si musíme být realisticky vědomi rizik, které masová migrace přináší a jež zahrnují například sociální a hygienické problémy, šíření chorob nebo zvýšenou kriminalitu, a musíme být na ně připraveni. Levná pracovní síla rovněž snižuje tlak na zvyšování mezd. Uvědomme si také, že příchod Ukrajinců, z nichž převážná většina pravděpodobně v České republice zůstane i po skončení války, znamená posílení východního slovanského substrátu v naší společnosti s obtížně odhadnutelnými kulturními a psychologickými důsledky. V každém případě se nacházíme před velkou výzvou učinit z imigrantů z Ukrajiny plnohodnotnou součást politického českého národa a demokratické politické kultury.
Vyvstává též otázka svobody slova. Jak kvůli trestání za „schvalování agrese“, tak kvůli vypínání „dezinformačních webů“. Byla vládou položena správná hranice v těchto otázkách?
Vypínání takzvaných dezinformačních webů proběhlo bez souhlasu soudu, a mělo proto protiústavní charakter, i když chápu, že předseda Ústavního soudu byl právě zaneprázdněn výzvami k zavraždění prezidenta cizího státu. Pokud jde o kriminalizaci „schvalování agrese“, každý závažný válečný konflikt přitahuje pozornost a vyvolává širokou diskusi od akademických a expertních kruhů až po osazenstvo hospod. Tyto debaty mohou být zasvěcené, inteligentní, hloupé nebo provokativní. Mohou ústit do nejrůznějších fiktivních scénářů od rafinovaných konspirací až po vyhlazení lidstva. Jejich účastníci by však měli cítit naprostou volnost bez obavy z udavačství a trestního postihu, protože každý by měl mít plnou svobodu učinit ze sebe před druhými hlupáka. V Anglii během druhé světové války, kdy na Londýn padaly bomby, očekávala se německá invaze a země bojovala o holé přežití, to byla samozřejmost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jaroslav Polanský
