Vládní krize skončila, nový ministr kultury byl jmenován. Sice po čtvrt roce, ale přece. Co si vzít z celé kauzy kolem nejmenování Michala Šmardy?

Sociální demokracie je poněkud chaotická strana, která se zatím nerozhodla, jestli ve vládě zůstane, nebo nezůstane. Tento vydírací manévr používá do doby, než se zjistí, že by za ni mohl při hlasování zaskočit někdo jiný.

Samotná krize nabyla legračních rozměrů, když předseda Hamáček neustále posouval termíny, kdy ČSSD z vlády odejde. Pak už vládní krizi nikdo nemohl brát příliš vážně. Já jsem toho názoru, že když někdo řekne, že za jistých okolností z vlády odejde, pak pokud tyto okolnosti nastanou, má sbalit desky a z vlády odejít. Sociální demokracie sice docílila toho, že nějaký ministr kultury byl jmenován, ale nezvítězila. Za a) to nebyl Michal Šmarda, kterého chtěla, za b) ukázala, že není silným hráčem a že v rozhodující situaci uhne.

Na Facebooku jste psala, „že socanům se podařila poměrně nevídaná věc. Udělat z Ministerstva kultury instituci strategického významu, kvůli které padne vláda, lid se hroutí, svolávají se demonstrace a zaniká politická strana starší než tahle republika. Srdečně jim gratuluji, je to hezký výkon.“ Myslíte si, že i za Lubomíra Zaorálka si Ministerstvo kultury ponechá „strategický význam“? Co říkáte nominaci?