Němci očekávají, že počty žadatelů o azyl během letošního roku dosáhnou rekordního čísla 800 tisíc. Historicky patří Německo vedle Švédska k zemím, které přijaly nejvíce imigrantů. Žádají proto nyní jejich přerozdělování a koordinované řešení. Neměli bychom dát za pravdu těm, kteří označují českou společnost za rasistickou, a začít jednat v rámci unijní jednoty a ochotně imigranty přijímat a poskytnout jim základní zaopatření? Jaké kroky by teď EU měla dělat?
V první řadě by měla Evropa zvýšit ostrahu vnější schengenské hranice, azylová procedura by měla být rychlá a neúspěšní žadatelé by měli být navraceni zpět do zemí, odkud do schengenského prostoru vstoupili, či do svých mateřských zemí. Přerozdělování v rámci EU není řešením, protože nikdy reálně fungovat nebude. Měli bychom žádat koordinovaný přístup, ten však nespočívá v zavádění systému kvót, který nikdy nebude v praxi fungovat a nikdy nedosáhne svého zdánlivého cíle zmírnit imigrační vlnu a prohloubit integraci uprchlíků do většinových společností.
Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann řekl, že pokud se na řešení přistěhovalecké vlny nebudou podílet všechny země EU, bude nutné přistoupit k obnově hraničních kontrol. Kromě toho nedávno zaznělo, že pokud zavede hraniční kontroly Německo, Česká republika se přidá. Blíží se konec Schengenu? A šlo by o správný krok?
Pokud se nepodaří uprchlickou vlnu omezit, obávám se, že se konec Schengenu v podobě, jakou známe dnes, skutečně blíží. Hloubka změny schengenských pravidel bude však záležet na vývoji situace. Stále sílící uprchlickou vlnu schengenský prostor neustojí. Co je však zásadnější, neustojí ji ani jednotlivé evropské společnosti.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka