Vláda schválila investiční pobídky pro automobilku BMW v celkové výši 528 milionů korun. Bavorská automobilka na oplátku slibuje vytvořit 250 pracovních míst. Na první pohled jde o velmi nevýhodný obchod, kdy stát vznik jednoho pracovního místa zadotuje více než 2 miliony korun. Je v tom skryto ještě něco jiného?
Na první pohled se to tak skutečně může zdát. Pokud se ale podíváme na typ investice, kterou tu chce BMW realizovat, tak nejde o investici do tzv. „montoven“, na které jsme byli zvyklí na přelomu devadesátých let, ale naopak do vývoje. V systému poskytování pobídek jsme se tak snad konečně posunuli dále a v tomto případě jde tedy o investici do technologického centra s vývojem za 2,5 mld. Kč. Tzn., že bychom se díky tomu mohli začít posouvat ve výrobním řetězci do oblastí s vyšší přidanou hodnotou. Problémem České republiky totiž je, že zde věci ve velké míře nevymýšlíme, ani je finálně nekompletujeme. S tím je samozřejmě spojená vyšší přidaná hodnota a vyšší mzdy. My jsme si naháněním kdejakého zahraničního investora vytvořili hospodářství založené na výrobě meziproduktů, které tak výhodné pro ekonomiku ani pro lidi není. Tohle by měl být ale jiný případ a snad se konečně začneme posouvat dál.
Je v době, kdy na trhu práce panuje zoufalý nedostatek pracovních sil, rozumné vytvářet takto štědré investiční pobídky?
Celorepublikově určitě můžeme mluvit o historicky nejnižší nezaměstnanosti. Problémem ale jsou jednotlivé regiony. Například Sokolov, kam investice míří, má dlouhodobě nadprůměrný podíl nezaměstnaných osob. Čili určitě je zde ještě kde brát. Navíc si musíme uvědomit, že Karlovarský kraj je jedním ze tří strukturálně nejvíce postiženým krajů u nás. Tato investice mu může výrazně pomoci v rozvoji, protože to není jen o jedné testovací dráze, ale o celém řetězci, do kterého se mohou zapojit české firmy.
Fotogalerie: - GDELS - průmyslová tour
Existuje záruka, že tato pracovní místa obsadí čeští občané? Není možné, že vláda bude nepřímo dotovat práci pro cizí státní příslušníky?
Toto riziko je zde vždy. Mějme na paměti, že jsme součástí EU a těžko můžeme vnitrostátně určovat, jakou národností má být místo obsazeno. Co ale stát ohlídat může, je, aby zde nedocházelo k záměrnému dovozu levné pracovní síly z třetích zemí, jak se tomu v některých případech děje za účelem udržení nízké cenové hladiny práce. Proto také novela zákona o investičních pobídkách, kterou vláda nedávno schválila, obsahuje mimo jiné nastavení podmínky minimální výše mzdy, která by v případě získání pobídky byla odvozena od průměrné mzdy v kraji. Tento návrh by mohl do budoucna pomoci zastavení přílivu investic založených na využívání levné ceny práce, a naopak podpořit investice s vyšší přidanou hodnotou, kde jsou vyšší mzdy běžné.
Funguje vůbec instrument investičních pobídek? Neexistují lepší cesty, jak vytvořit nová pracovní místa?
Já sám jsem dlouhodobý kritik investičních pobídek. V podpoře přílivu zahraničních investic se totiž musíme podívat v jakém vývojovém stádiu naše země je. V dobách transformace, kdy jsme utvářeli charakter naší ekonomiky, měly investiční pobídky určitě svůj nezastupitelný podíl na obnově hospodářství a jejich pozitivní přínos je nezpochybnitelný. Problém nastal v období poté, kdy je vlády bez jakékoliv zásadnější úpravy rozdávaly, a to jak levicové, tak pravicové. Například ODS, která je dnes tak hlasitě a ráda kritizuje, jich za doby Mirka Topolánka a Petra Nečase rozdala za více jak 60 mld. Kč a nijak se nesnažila je upravit. Až vláda Bohuslava Sobotky přišla s jejich zásadnější úpravou hned na začátku svého funkčního období. Další přišla teď s novou vládou, a to navíc na základě již schválené koncepce přijaté opět za předchozí sociálně demokratickou vlády v říjnu 2017.
Rád bych ale zmínil, že na podporu tvorby pracovních míst tu nemáme jen investiční pobídky. Stále ještě můžeme čerpat výrazné množství evropských peněz, které už tak bohaté v dalším programovém období po roce 2020 nebudou. Na to by měla, podle mého názoru, napnout vláda sílu v těchto dnech nejvíce.
Mnozí drobní podnikatelé jistě budou přemýšlet, proč obří zahraniční společnosti vláda přihraje půl miliardy a co se naopak chystá udělat pro ně. Dělá vláda dost pro malé živnostníky a drobné podnikatele?
V první řadě je důležité zmínit, že oněch půl miliardy je maximální strop veřejné podpory. To ale neznamená, že ji BMW využije bezezbytku celou. Ve většině případů se tak ani nestává. Na druhou stranu si nemysleme, že investiční pobídky tu jsou jen pro velké zahraniční firmy. Pokud se detailněji podíváme do seznamu firem, kterým byla historicky udělena investiční pobídka, tak zjistíme, že v objemu investic tvoří malé a střední podniky zhruba 38 % z celkového objemu investic a české podniky tvoří zhruba 40 % celkového objemu investic. V oblasti malých živnostníků a drobných podnikatelů pak například minulá vláda v případě využívání výdajových paušálů vrátila možnost využívat slevu na děti a partnera. Čili k určitým pozitivním posunům i pro tyto skupiny dochází.
Fotogalerie: - Podpoří ČSSD Babišovu vládu?
V minulosti se stávalo, že jakmile investiční pobídky a daňové úlevy skončily, zahraniční firmy z Česka rychle odešly. Jakou má Česko záruku, že se to nyní nebude opakovat?
Taková záruka nikdy není. Stát se ale musí snažit, aby jediným determinantem, proč u nás firmy zůstávají, nebyly jen nízké daně, či nízká cena práce. Politici by měli přestat přešlapovat na místě a začít konečně něco dělat. Potřebujeme kvalitní infrastrukturu. Na čase je také začít s přípravou kvalifikované pracovní síly v souladu s aktuálními požadavky Průmyslu 4.0, tady nám totiž pomalu ujíždí vlak. Podpořit bychom měli i nové formy vzdělávání (včetně duálního), které přispějí ke zvyšování schopností a dovedností našich zaměstnanců. V lepším propojení výzkumu s průmyslem by nám mohla pomoci například dobrá zahraniční praxe s vytvořením průmyslově-výzkumného institutu po vzoru německého Fraunhofer institutu, který by pomohl v oblasti aplikačního výzkumu. Cest je několik, jen bychom měli o těchto věcech přestat neustále jen hovořit a začít je konečně proměňovat v praxi.
Jak hodnotíte hospodářskou politiku Babišovy vlády? Jaký je její podíl na ekonomickém růstu, který zažíváme?
Intenzita vlivu vlády na hospodářský růst je vždy otázkou debat. U předchozí vlády Bohuslava Sobotky lze v této oblasti jednoznačně označit úspěšné čerpání strukturálních fondů, které roce 2014 pomohlo výrazně rozhýbat ekonomiku. Tehdejší vláda dokonce zpracovala i Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, což byl jakýsi jízdní řád, podle kterého se vláda snažila konkrétními kroky pomoci hospodářskému růstu a díky čemuž byl tento vliv i do značné míry měřitelný. Po nástupu první Babišovy vlády byl Akční plán vládou zrušen, ačkoliv jeho fungování pozitivně hodnotili jak zástupci zaměstnavatelů, tak i odbory. Nyní přichází premiér Babiš s nápadem Investičního plánu 17 tisíc projektů za 3,5 bilionu korun. Pokud by se podařilo tento ambiciózní plán úspěšně zrealizovat, na ekonomiku by to mělo určitě výrazně pozitivní dopad. Hodnotit to budeme moci ale až ex post a nikoliv nyní. Na to je ještě brzy.
Která strana izraelsko-palestinského konfliktu má větší díl vašich sympatií?Anketa
Trvá ještě ekonomický růst, nebo se již pomalu dostáváme do recese?
Podle makroekonomických ukazatelů samozřejmě růst trvá a určitě bych varoval před nějakým strašením s tím, že ekonomika zpomaluje, a tudíž už zase přichází recese. Ta se ještě dlouhá léta nemusí ukázat. Co je ale podstatné a určitě bychom to měli sledovat, je vývoj v eurozóně a v Německu, na které jsme hospodářsky navázáni.
Poslední německé predikce hospodářství například snižují optimismus tamního růstu, což by se mohlo negativně odrazit i v naší ekonomice. Další hospodářskou krizí bych ale prozatím nestrašil. Negativní trend lze zpomalit, či zvrátit například vyššími vládními investicemi, cílenou podporou inovací, či navyšováním platů, které pomohou rozhýbat poptávku. Vždy je ale podstatné sledovat trendy, nepodceňovat je a zareagovat včas.
Fotogalerie: - Kalousek, Kalousek!
Bude BMW odvádět daně v České republice? A co dividendy?
Samozřejmě, že bude BMW odvádět daně v České republice. Jinak by si ani nemohla uznat jejich částečné umazání ve formě pobídky. U zahraničních investic je ale daleko závažnější problém v jejich vysokém podílu odlivu ve formě dividend, který od nás odchází do zahraničí. Ten je například v sektoru telekomunikací, bankovnictví, či energetiky nadprůměrný a je myslím na čase začít opět s debatou o sektorových daních. Problémy ukazuje ale i digitální sektor. Jestliže Google tvrdí, že má v ČR nižší příjmy než Seznam, tak asi tušíme, že je někde něco špatně. To ale není oblast, kterou bychom vyřešili jen na národní úrovni, ale bude nutná celounijní spolupráce. Návrhy na stole jsou. Ať už je to digitální daň, či návrh společného konsolidovaného základu daně (CCCTB), který by například podle výpočtů Mendelovy univerzity v Brně přinesl České republice ročně do rozpočtu až 6 mld. Kč navíc. Proto mě samotného překvapuje, že je v těchto debatách pozice českého ministerstva financí spíše zdrženlivá. Tyto návrhy jsou, dle mého názoru, i jedna z cest, jak začít omezovat odliv kapitálu z ČR do zahraničí a měli bychom se jí aktivně účastnit a stát v první linii.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
