Trump cituje Putina a vůbec nemá potuchy, co provádí. EU se sama vlákala do pasti. Jefim Fištejn odkrývá taje informační války

06.08.2016 17:21

ROZHOVOR „Já jsem byl vždy ujišťován, že turecká menšina v Německu je skvělý případ integrace muslimských migrantů do evropské společnosti a také jsem si to myslel až do minulých dnů, než v několika německých městech demonstrovaly tisíce Turků za skandování Alláh Akbar na podporu Erdogana a jeho diktátorských opatření, která omezují základní lidská práva a pošlapávají nejrůznější demokratické svobody,“ konstatuje publicista, spisovatel a také bývalý poradce špičkových českých politiků Jefim Fištejn. K tomu pak ještě uvádí: „Jestli tato menšina podporuje takovou politiku, tak přece nemůžeme říct, že je v Evropě dobře integrovaná, potom to je jen slupka, kdy je jasně vidět, že jim je bližší ‚kmenová‘ sounáležitost.“

Trump cituje Putina a vůbec nemá potuchy, co provádí. EU se sama vlákala do pasti. Jefim Fištejn odkrývá taje informační války
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Známý novinář, publicista a také letitý spolupracovník Rádia Svobodná Evropa Jefim Fištejn

Jak vůbec nyní hodnotíte bezpečnostní situaci v Evropě? Nejprve šílený teroristický útok v Nice, brutální vražda francouzského kněze a potom teror v nedalekém Bavorsku. Lze se vůbec proti takovým činům nějak úspěšně bránit, když policie přece nemůže být všude? Prezident Miloš Zeman navrhuje více ozbrojit veřejnost a na rozdíl od premiéra Sobotky nechce přijímat vůbec žádné uprchlíky. S tím si pak vzájemně notuje i s ministrem Babišem. Dá se s tím souhlasit? Nebo byste doporučil jiná opatření?

Nejsem bezpečnostní expert, ale domnívám se, že na ty útoky islamistů či vyšinutých jedinců, kteří pocházejí z jiných kontinentů, si Evropa teprve pomalu zvyká. Připadá mi, jako by si mnoho lidí myslelo, a to už několik dnů po teroristických útocích, že je to všechno za námi a podobné situace se nebudou nikdy opakovat. Bohužel tomu tak není. Evropa si tyto problémy způsobila sama a bude jím muset čelit.

Je zajímavé, že nyní sice začala bojovat proti „zavlečeným vetřelcům“ v oblasti fauny a flóry, kde chápe, že to není v pořádku. Co se ale týká lidských bytostí, to pochopit – bůhvíproč – stále nechce.

Přitom terorismus považuji jen jako jeden z vedlejších, nikoliv hlavních „produktů“, který nelegální migrace k nám přivedla. Protože ten jde zvládnout, byť složitou cestou, za pomoci důsledné policejní práce. Zatímco příliv multikulturalismu se ztrátou našich základních hodnot – kdy dojde k převzetí jiných než těch tradičních evropských – už napravit nelze. Mám samozřejmě na mysli hodnoty zděděné z naší historicky dané křesťansko-židovské tradice, jako jsou například tolerance, svoboda jedinců, která je základem úspěchů v ekonomické, sociální i kulturní oblasti Evropy. Tyto hodnoty budou pak vytlačovány anebo považovány za druhořadé. A k tomu – pokud se neudělá razantní rozhodnutí – skutečně dojde, jelikož na hraničních přechodech nefungovaly a nefungují taková „síta“ (dejme tomu formu psychologických testů č zkoumání), která by rozlišovala mezi přizpůsobivými uprchlíky a těmi netolerantními, kteří si chtějí prosadit jen tu svou pravdu, takzvanou absolutní, pocházející od Alláha. Dříve, v posledních desetiletích, také směřovaly do Evropy tisíce uprchlíků z Asie nebo z Ruska, ale nikdy to nevedlo až k tak vyhraněným konfliktům.

Ohledně vyhlášení našich politiků včetně prezidenta Zemana bych uvítal, kdyby bylo jasně stanoveno, kterých uprchlíků by se měl ten zákaz příjímání konkrétně týkat. Ať se na rovinu řekne, že těch blízkovýchodních, jinak to nemá potřebnou váhu. V minulosti jsme totiž vícekrát přijali statisíce migrantů, ať to byli bělogvardějci z Ruska či antifašisté z Německa za Hitlerovy éry nebo nedávno Vietnamce – a nebyl s tím nikdy problém, protože jsou adaptabilní a schopni integrace.

Okamžité ozbrojování veřejnosti si myslím není tou správnou cestou. Nejprve se musí změnit mentalita lidí, jako v zemích, kde jsou občané více vyzbrojeni. K nám nejblíže se to týká Švýcarska nebo Izraele. V židovském státě, takové militární demokracii, se každý narodí, muž či žena, už jako občan a voják, tam je to zcela jiné. To znamená, že nejprve musíme změnit myšlení lidí  – odstranit to naše ‚radujme se, veselme se, vždyť se vlastně nic neděje‘ – a potom jim teprve můžeme dát do ruky zbraň k obraně proti terorismu. Jinak to nemá moc smysl.

Bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec v kontextu teroristických útoků uvedl: „Kořeny netkví v Islámském státu. Za smrtí těchto lidí stojí desetiletí prosazovaná krátkozraká politika multikulturalismu, hloupé korektnosti a zavírání očí před objektivní nemožností soužití evropské, na křesťanství založené civilizace a islámského živlu, zahrnujícího dnes už více než 1,5 miliardy lidí po celém světě. A samozřejmě také arogantní snahy Západu o ovlivňování vývoje v muslimských zemích.“ Do jaké míry si podle vás můžeme za teror v Evropě vlastně sami?

Ta formulace, že si za něco můžeme sami, se mi nelíbí. To bychom mohli hodit za hlavu Islámský stát i neřízenou, nelegální migraci. My si sami můžeme snad jen za to, že jsme si osvojili falešnou, nefunkční ideologii, která je založená na přehnané politické  korektnosti, jež  se teď při střetu s realitou bortí. Já kladu Evropské unii za vinu, že jak se tvořila její ústava, tak škrtla jakoukoli zmínku o našich křesťansko-židovských kořenech, protože to mělo urážet příslušníky jiných církví. To byla přece chyba, jiná náboženství mohou v Evropě být – ale to nic nemění na faktu, že naše civilizace a kultura jsou založeny na určitém základě. EU to tedy neudělala, čímž se zbavila vůči různým myšlenkovým invazím obranné imunity a teď je vůči takovému nesnášenlivému multikulturalismu téměř bezbranná.

Multikulturalismus není festival etnických zvyklostí a zábavy jako Colors of Ostrava, který nás obohacuje, a na kterém se bavíme. To jsou soubory právních a hodnotových systémů, které vznikají na jednom prostoru. Každá evropská země má přece zakotvený svůj právní systém a teď se dostáváme do situace, kdy na jedné straně ulice platí evropské právo a na té druhé jiné, ve kterém má například žena podřadné postavení ve společnosti.

Já jsem byl vždy ujišťován, že turecká menšina v Německu je skvělý případ integrace muslimských emigrantů do evropské společnosti a také jsem si to myslel až do minulých dnů, než v několika německých městech demonstrovalo tisíce  Turků, za skandování Alláhu Akbar, na podporu Erdogana a jeho diktátorských opatření, která omezují základní lidská práva a pošlapávají nejrůznější demokratické svobody. Jestli tato menšina podporuje takovou politiku, tak přece nemůžeme říct, že je dobře integrovaná v Evropě, potom to je jen slupka, kdy je jasně vidět, že jim je bližší „kmenová“ sounáležitost. 

Kancléřka Merkelová prohlásila ve svém posledním projevu k teroristickým útokům v Německu a ve Francii, že Němci i tuto situaci opět zvládnou, stejně jako loňskou migrační krizi, a neopomněla znovu kritizovat některé státy za to, že k řešení uprchlické krize nepřistupují správným způsobem. Jinými slovy, že odmítají běžence přijímat. Co si o tomto prohlášení myslíte? A vůbec, jak je nyní pevný post německé kancléřky?

Ta její teze – to zvládneme – je  hluboce protismyslná, protože se neví, co se má vlastně zvládnout. Uživit statisíce uprchlíků sice Němci nějakou dobu ještě ekonomicky zvládnou, i když jsou už nyní na rozhraní recese a mírného růstu a mohou tak mít zanedlouho hospodářské problémy.

Co se týká těch výčitek, že ostatní země nechtějí přijímat migranty, tak to nedává už vůbec žádný smysl, protože nás ze Západu přesvědčovali, jaká to je velká ekonomická i demografická výhoda. Tak ať si tedy uprchlíky nechají, profitují na nich a nenutí nám je. A to nemluvím o tom, že „kvótování“ je vlastně protiprávní, jelikož po získání azylu jsou běženci zrovnoprávněni a nikdo jim nemůže zakázat volný pohyb po zemích Evropské unie. Pokud mají být v některé zemi, kde nechtějí žít, kde existují naprosto odlišné kulturní a společenské způsoby, než na které jsou zvyklí, jako například v malém Estonsku, tak je to i vůči nim nelidské jednání. 

Jak je pevná pozice kancléřky Merkelové, to jde jen těžko odhadnout. Já doufám, že moc stabilní už není. Německo je demokratická země a tam politik končí jen zákonem stanovenými způsoby, ne kalašnikovem, jak to řekl v nadsázce náš pan prezident. Tedy odstoupením, odvoláním či při nových volbách. Já bych se velmi divil, kdyby Merkelovou CDU postavila jako lídra do voleb v roce 2017. Myslím si, že odstoupí sama, že si pro to najde vhodnou záminku. Pokud by se tak nestalo, bylo by to neštěstí, jelikož tu nepříznivou situaci by mohla dále prohlubovat.

Donald Trump znovu šokoval. Uvedl, že by uznal ruskou anexi Krymu, a že zakladatelem Islámského státu je Clintonová díky své hloupé politice na Středním východě. Naopak Hillary Clintonová je přesvědčena, že americké prezidentské volby začaly už ovlivňovat ruské tajné služby ve prospěch Trumpa, který se netají sympatiemi k Putinovi a který chce také omezit aktivity NATO. Hrozí Evropě zhoršená bezpečnostní situace, když by při vítězství Trumpa Spojené státy ještě víc rezignovaly na dění ve světě, než je tomu nyní za Baracka Obamy?

Nemyslím si, že při vítězství Trumpa Spojené státy rezignují na dění ve světě. To by nevyhlašoval, že chce navýšit vojenský rozpočet, nedávalo by to potom logiku. A jestli skutečně dochází k ovlivňování prezidentských voleb ruskou špionáží, to dokážou říct jen špičkoví zpravodajci, ale z těch úniků informací má nyní paradoxně větší problém Trump než Hillary Clintonová, u které to začalo.

Ta informační válka je opravdu velmi složitá záležitost.  Například ruská informační agentura Ria-Novosti zveřejnila komentář politologa Vadyma Karasjova, že pro Rusko by bylo daleko lepším řešením, kdyby volby vyhrála Clintonová se svoji tradiční politikou, která prý povede USA do propasti, než naprosto nevypočitatelný Donald Trump. Jeho rétorika o Krymu je jen citací Putinových slov o sebeurčení „krymského lidu“. Jenže on nemá vůbec potuchy o tom, že Putin svým výnosem v minulém týdnu spojil Krym s jižním federálním okruhem Ruské federace, kde žije daleko víc lidí než na Krymu. Jmenoval tam i gubernátora, takže obyvatelé tohoto poloostrova si už sami o ničem nerozhodnou, v budoucnu nějaké referendum nepřipadá v úvahu.   

Přestože Evropská unie Turecko varovala, aby neprovádělo po zmařeném puči stalinské čistky a nezavádělo trest smrti, neděje se tak. Jak by k němu měla tedy přistupovat, když jinak podobné praktiky ve světě od jiných zemí tvrdě kritizuje a zavádí proti nim sankce? Navíc nyní turecký ministr zahraničí EU upozornil, že pokud EU vízovou povinnost do října pro Turky nezruší, opět začne pouštět uprchlíky do Evropy. Proti tomu se už razantně vyjádřil rakouský premiér  – Turci do Unie nepatří a mělo by také pro ně padnout zrušení vízové povinnosti. Jak asi bude reagovat na zánik svého jediného „úspěšného“ opatření vůči migrační krizi kancléřka Merkelová?

Vztahy Turecka s Evropskou unií – to je celý řetězec různých událostí. Myšlenka kancléřky Merkelové o tom, že smlouva s Tureckem definitivně zabrání migraci z tzv. balkánské cesty, byla celkem dost pošetilá. Přílivu uprchlíků zabránil až návrh Visegrádské čtyřky, který se uskutečnil víceméně ‚ilegálně‘ bez podpory Bruselu. Ten zastavil proud běženců, nikoliv nějaká dohoda s Tureckem, pomoci které je dnes EU vydírána. To byla další chyba Unie.    

Turecko bylo v minulém století celkem spolehlivým spojencem Evropy, a to od dob Kemala Atatürka, který ustavil moderní sekulární stát bez zásadního vlivu islámu, kde měla vždy velký vliv na řízení státu armáda. Evropská unie ale za podíl armády na řízení Turecka dřívější vlády neustále kritizovala, až tím oslabila její vliv. A jak potom zvítězilo ve volbách umírněné Erdoganovo islámské hnutí, tak tomu tleskala, čímž se sama zahnala do nevýhodného postavení. V nedávném armádním puči, chtěli vojáci znovu nastolit jen světskou vládu, to nebyl převrat k vojenské diktatuře. A po potlačení tohoto puče dokonce Evropa nejprve blahopřála Erdoganovi k nastolení demokratických poměrů. 

To byla další z těch pastí, do které se EU sama dostala svým nelogickým chováním. Nyní se Erdogan mílovými kroky vzdaluje od své prozápadní orientace a směřuje spíše ke spojenectví s Ruskem. Může to i skončit vystoupením Turecka z NATO. To vše způsobila nezodpovědná evropská politika, která místo kvalitní obsahové analýzy poměrů upřednostňuje formální známky, tedy ve smyslu – pokud tam nevládne armáda, tak je to dobré... i když se pak zavede trest smrti a začnou panovat v Turecku nedemokratické poměry.   

Česko se nyní tak trochu ocitá v kontroverzní situaci. O azyl totiž požádalo 60 čínských křesťanských uprchlíků, kteří mají být pronásledováni tamním komunistickým režimem. Pokud by utečenci azyl dostali, bylo by vlastně oficiálně sděleno, že v Číně panují nedemokratické poměry, s čímž by nesouhlasila čínská diplomacie a mohly by být ohroženy nedávno uzavřené obchodní dohody. Jestli ale ČR azyl odmítne udělit, zpronevěří se platným mezinárodním smlouvám. Jak si myslíte, že tato ožehavá kauza dopadne?  

Co se nakonec stane, to opravdu nevím, nemám křišťálovou kouli. V takových případech má ale vždy vrch hodnotová politika a ne ta formální, kterou se třeba v případě Turecka, jak jsem uvedl k minulé otázce, řídila Evropská unie.

Ke kauze čínských uprchlíků bych chtěl říct, že by nemělo dojít k žádnému vážnějšímu konfliktu, protože každá smlouva má i svoji sankční část za porušení a Číňané by určitě nebyli tak hloupí, aby dohody kvůli udělení azylu vypovídali a museli pak platit tučné pokuty. Oni nechtějí u nás nic vyrábět, jen získat úspěšné firmy, jež jim budou vydělávat. Navíc mají dlouhodobý strategický plán na pronikání do střední Evropy a ten si neohrozí zmrazením vztahů s Českou republikou jen kvůli 60 křesťanům. Vždyť v minulosti sama Čína, aby se vyhnula sankcím, vypovídala disidenty i na Západ, jako například v případě architekta a sochaře Aj Wej-weje.

Česká republika by tedy uprchlíkům měla udělit azyl, ale mohla by se na tom s čínskou stranou regulérně dohodnout, ať to nevypadá jako nějaké nesmyslné, prázdné gesto.  

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Štěpán

Andrej Babiš byl položen dotaz

VY

Je dobré, že jste si uvědomil, že nemáte na to, být prezident, ale prý zas chcete být premiér. A co takhle skončit? Proč nechcete z politiky odejít, byť jak sám říkáte, Vaše žena a rodina by to ocenili? A určitě ne jen oni.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Elektřina: Chudí doplácejí na bohaté. My na Němce. Expert tahá nová fakta

4:44 Elektřina: Chudí doplácejí na bohaté. My na Němce. Expert tahá nová fakta

„Pojmout německou cenu elektřiny na burze v Lipsku jako směrodatnou i pro Česko a pro další chudší u…