V poslední době se opět píše o řadě útoků, které mají na svědomí cizinci. Čteme o brutálním znásilnění turistky, napadení číšníka, kterému jde o život. V tomto konkrétním případě, kdy napadla sedmičlenná skupina zaměstnance restaurace, reagovala policie pomalu, když útočníky chytila až na letišti? Šlo o nizozemské občany údajně tureckého původu. Jak je to s naší bezpečností?
Nejprve to začal exministr vnitra Chovanec, nyní pokračuje pan předseda vlády v demisi Babiš. V čem? V tom, že rádi ke své argumentaci nadužívají větu, že ČR byla v roce 2016 vyhlášena šestou nejbezpečnější zemí světa. No, to je pro mne takové tvrzení, jak jsem již říkal, jako že Miroslav Kalousek je tím nejlepším ministrem financí. A český občan by tomu měl přece automaticky věřit, když byl takto tahoun TOP 09 vyhlášen a oceněn ve Washingtonu.
Bezpečnost občanů se zde ovšem trvale zhoršuje, možná ubývá krádeží, snad i daňových deliktů, ale co se týče ohrožení života a zdraví, tak to se, alespoň podle mého názoru, zhoršuje. Současně roste i brutalita při páchání těchto trestných činů. Je trochu s podivem, že když jsme dříve „takto údajně bezpečnou“ zemí ještě nebyli, tedy před Chovancem a Babišem, tak jsme v ulicích neměli čest vidě „luxus“ po zuby ozbrojených samopalníků či jsme neregistrovali betonové zátarasy k ochraně před úmyslným najetím auta do davu lidí apod.
Také asi všichni cítíme, jak se k nám pozvolna blíží typický produkt západní společnosti, kterým jsou hromadní vrazi střelnými zbraněmi ve školách, ale i jinde, nebo například bomboví sebevražední útočníci. Ale ty bych Americe a jiným exportérům vlastního typu demokracie až tolik zase nevyčítal, i když jsou to právě oni, kdo svojí expanzivní zahraniční politikou k tomuto nebezpečnému fenoménu, mírou vrchovatou, přispívají.
Bezpečnost českého občana může být také časem ohrožena nezodpovědnou migrační politikou státu, přičemž již i někteří cizinci, a to dokonce z členských států EU pracující u nás, nám zde svým asociálním, někdy až antisociálním, jednáním dávají pořádně zabrat. Kriminální jednání Holanďanů v Praze bylo typickým projevem lidí získaným z vžitého pocitu západoevropské nadřazenosti a nedotknutelnosti a tak trochu se obávám, aby jejich přísné potrestání se nestalo jen mým „zbožným“ přáním, neboť naše vláda se skutečně již dlouhodobě k tradičním státům EU naopak chová velmi podřízeneckým způsobem.
%20-%20kopie_profil_top.jpg)
PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBA
A co Schengen? Tito lidé se mohu volně pohybovat přes naše hranice – dostat se sem a páchat kriminalitu a pak utéct...
Zde si musíme skutečně vybrat, volný pohyb bez důsledných osobních či pasových kontrol, nebo zvýšení rizika kriminality. Hraniční kontroly sice bývají často nepříjemné, ale asi bych je před výhodou volnosti pohybu v schengenského prostoru upřednostnil a domnívám se, že se stejně časem k nim bude muset přistoupit. Cestovní komfort by měl stát na společenském žebříčku hodnot mnohem níže, než stojí bezpečnost nejen samotných občanů členských zemí EU, ale například i bezpečnost jejich majetku.
Útok spojenců na Sýrii, vyšetřování kauzy Skripal… Když se s odstupem ohlédneme za těmito událostmi, co tohle všechno pro svět znamenalo a o čem události svědčí?
Svědčí to zejména o eskalaci napětí, a to zejména mezi světovými velmocemi. Studená válka začíná někdy opět získávat i svoji „teplou“, tedy klasickou podobu, kdy umírají často i nevinní „civilní“ lidé. Svět je dnes, v tomto ohledu, také informačně přezásobován z rozličných zdrojů, často úmyslně dezinformačních. Bohužel dezinformace produkují i oficiální místa k tomu, aby dosáhla vytýčeného cíle, dle pravidla, že, „když se kácí les, létají i třísky“, tedy, že když je třeba něčeho dosáhnout, je nutno zase něco jiného ohrozit či někoho jiného poškodit. Normálnímu, řadovému člověku je však v dnešním světě pravda převážně odpírána, stejně tak informace k ní vedoucí, takže se asi nebudete zlobit, když o některých věcech nebudu spekulovat, přičemž právě takovouto kauzou je nevyjasněný případ „Skripal“.
Prezident Miloš Zeman se opět postaral o mezinárodní rozruch. V TV Barrandov s odkazem na to, že si prostudoval zprávy tajných služeb, zmínil, že novičok u nás byl vyráběn „byť v malém množství, a poté byl zničen“, a že by bylo pokrytecké předstírat, že se nic takového nedělo. Jak tuto informaci vnímáte? A co říkáte vlně kritiky, která se snesla na jeho hlavu?
Každý ví, že naše „polistopadově“ zdevastovaná miniaturní armáda, jejíž generální štáb hlídá bezpečnostní agentura, přesto s obrovským množstvím štědře honorovaných generálů, získává prestiž ve světě snad již jen tím, že se specializuje na protichemickou obranu. Z tohoto důvodu vidím jako velice pravděpodobné, že se uváděná látka u nás, byť možná ve velice omezeném množství a čistě k vědeckým účelům, vyráběla. Ovšem důkazy na to nemám a jaksi se proto ani nechci zapojovat do dalších nezasvěcených debat, které mají spíše za cíl destruovat či zpochybňovat post prezidenta Zemana a současně omlouvat britskou hysterickou, a dle mého názoru studenoválečnickou, reakci po zatím neobjasněné kauze Skripalových.
Předpokládám však, že prezident, jako vrchní velitel ozbrojených sil, relevantními informacemi disponuje a není důvod jeho vyjádřením nevěřit. Nevím, proč by měl vlastně lhát, a jestliže někdo tvrdí, že to je jen z jeho strany další obhajoba ruských zájmů, ať také registruje Zemanovu, až nevhodnou, „lásku“ k paktu NATO. Tím se podezření z jakési rusofilie přece zcela vyvrací!
Psali jsme:
Se zásadním varováním přišel předseda vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. „Rusko je nešťastné ze současného světového řádu založeného na západním typu liberálních demokracií a snaží se ho změnit tak, aby se více shodoval s jeho národním modelem společnosti,“ řekl na konferenci Stratcom summit v Praze. Podle něj přitom vůči NATO Rusko nevystupuje s klasickou vojenskou agresí, ale zaměřuje se na hybridní nástroje, zejména na propagandu, kterou šíří v klasických médiích i na sociálních sítích. Rusko označil za jednu ze dvou největších aktuálních výzev pro Alianci. Souhlasíte s ním?
Možná budete překvapen, ale s tímto názorem do značné míry souhlasím. Je ale nutno k tomu dodat, že velmocenské zájmy přece má nejen Rusko, a že zmíněný „západní typ liberálních demokracií“ je v důsledcích jejich přeshraniční seberealizace často velice nešťastný. A to zejména pro krvavým násilím takzvané zdemokratizované státy a národy. USA by měly být tou poslední zemí, jejíž představitelé by měli nyní kázat „morálku“ a mít plná ústa „demokracie a lidských práv“.
Od 2. světové války rozpoutaly a vedly desítky rozličných konfliktů a způsobily na planetě mnoho lidského neštěstí, přičemž tou nejstrašnější agresí byla ta, kterou máme stále ještě v paměti, ve Vietnamu. Tam jim používání chemických zbraní na civilistech, a to i dětech, zase až tolik nevadilo.
Dopady dnešní hybridní války nepochybně registrujeme všichni, a obávám se, že jiné to již nikdy bohužel ani nebude. Globalizace a elektronické propojení planety jsou k tomu velice vhodnými prostředky, nikoliv nákladnými, a dávají šanci k takovéto formě boje i zemím či skupinám, jejichž armády nejsou v reálném boji konkurenceschopné. Hybridní hrozby se tedy netýkají jen velmocí, ale prakticky všech zemí.
Konstatování, že Rusko je pro NATO jednou z největších výzev, je zcela jistě pravdivé, ale domnívám se, že z opačného pohledu, tedy pohledem Ruska směrem k NATO, je to prakticky to samé. A jestli nemá dojít v budoucnosti k nějakému fatálnímu světovému konfliktu je třeba trvale „otupovat hrany“ různých provokací, ať již fyzických či hybridních, a snažit se k tomu druhému přistupovat vždy s respektem. Ne tak, jak to činí někteří „ideologicky zaprodaní“ představitelé naší země.
Na druhé straně zaznívají názory, které poukazují na to, že u nás působí například Sorosovy organizace, udělují novinářskou cenu a angažují se ve veřejném prostoru. Lze tohle považovat za ovlivňování? V čím prospěch?
Sorosovo mezinárodní působení, jako nekorunované hlavy neziskových organizací, vidím jako velice nešťastné a nevhodné. A to zejména z důvodu, že mnohé aktivity jím preferovaných neziskovek trvale okopávají kotníky demokraticky zvolených představitelů politické moci v jednotlivých národních státech a zcela nevhodně zasahují nejen do systému parlamentní, tedy zastupitelské, demokracie, základů právního státu, ale také významně přiživují projevy občanské nevraživosti.
Mnohdy je mně potom líto, když například vidím v ulicích demonstrující školní mládež, z níž málokdo vlastně ví, proč a proti čemu protestuje. V Sorosových aktivitách lze vysledovat něco obdobně patologického, jako jsme mohli registrovat i u Václava Havla, a to snahu o dosažení řízení společnosti klientelisticky propojenými lidmi a partičkami, bohužel ale demokraticky nezvolenými, často vedenými zájmy jinými, než jsou ty naše národní, české.
Obstojí podle vás Babišova vláda v souboji o Dublin IV a imigraci?
Domnívám se, že neobstojí! Politická síla orgánů EU, za fatální ztráty suverenity členských států, může již dnes oficiálně převálcovat prakticky vše. I kdyby tedy vystupoval Babiš v obhajobě našich zájmů jako neohrožený rek, bude nám to stejně asi málo platné. Řešení tohoto stavu je jediné, a tím je totální rekonfigurace EU, která by měla být nově nastavená za podmínek mnohem většího rozvolnění a zaměření se zejména na kooperaci hospodářskou. To se ale nejspíše nebude dominantním evropským zemím zrovna moc líbit, zejména když již investovaly gigantické finanční prostředky na to, aby z těch zemí menších, a ekonomicky slabších, si udělaly nejen odbytiště pro své zboží, ale z některých již dokonce i své vazaly.
S tím souvisí, že ministr vnitra Lubomír Metnar podepsal jménem České republiky v Marrákeši politickou deklaraci států Evropy a Afriky, kde se sice hovoří o „boji proti nezákonné imigraci a pašování imigrantů“, ale současně v ní „partneři uznávají potřebu povzbuzovat a posilňovat cesty zákonné migrace… mezi Evropou a zeměmi severní, západní a střední Afriky“. Co si o tom myslíte? Schvalujete cíl deklarace „podpořit zákonnou migraci a mobilitu… mezi Evropou, severní, západní a střední Afrikou“?
Nejen jako vystudovaný kulturní a sociální antropolog, ale i z čistě pragmatických důvodů nejsem takovému posilování, byť legálních migračních cest, nakloněn. Respektuji pouze migraci z prokazatelně humanitárních důvodů, a současně také nevidím žádný důvod, aby státy takovýmto způsobem migraci podporovaly, a to ještě často na úkor vlastních občanů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
