Učte se u Merkelové, doporučuje všem českým politikům Cyril Svoboda

Podle posledních průzkumů volebních preferencí, v nichž se poprvé sledovala podpora dvojkoalice KDU-ČSL a STAN, by se tyto strany nedostaly do Poslanecké sněmovny, protože by získaly jen 7,5 procenta hlasů, takže by nepřekročily potřebnou hranici deseti procent. Věříte, že to je jen začátek a že se podpora voličů zvýší, jak věří vedení lidovců i STAN?

Volby jsou až v říjnu, záleží, jaká bude v té době nálada a jak politická strana, v tomto případě koalice KDU-ČSL a STAN, se trefí nebo netrefí do poptávky. Buď půjde nahoru a získá dobrý výsledek, nebo také může dopadnout opačně. To znamená, že nemám jistotu, že desetiprocentní hranici překročí, ale nelze to vyloučit. Je možné obojí, protože záleží na tom, jaká bude poptávka v den voleb. Může být pozitivní ve prospěch koalice, nebo negativní v její neprospěch. Na své námitce vůči tomuto spojení nic neměním, ta trvá pořád. Jsem zastáncem toho, aby obecně byla v parlamentu zastoupena křesťansko-demokratická politika, aby po volbách nevznikly dva kluby, aby tedy KDU-ČSL šla do voleb samostatně. To je můj dlouhodobý názor, neříkám nic nového, ale nevylučuji, že těch deset procent překročíme.

Podle sociologů není řada voličů ještě rozhodnuta, koho bude volit, a další nevylučují, že mohou své rozhodnutí ještě do voleb změnit. To je tedy šance pro politiky, kteří zatím nemají takovou podporu. Co by podle vás měli dělat, aby voliče na poslední chvíli ještě získali?

Na politické scéně se může objevit nějaký problém, skandál, který může otřást výsledky voleb. Mohu dát jedno doporučení, a to se jmenuje Angela Merkelová. Ta v žádném případě nelavíruje, celou dobu drží pevně svoji linii. A přitom ji mnozí zatracovali, tvrdili, že skončila, že se nevzpamatuje. Ale podle posledního průzkumu, který jsem četl, má podporu devětatřiceti procent voličů. Možná to nakonec nebude třicet devět procent, možná to bude méně, ale v žádném případě to není katastrofální prohra, o které mluvil kdekdo. Je to díky tomu, že Angela Merkelová se pevně drží linie a tu razí. A to je silný postoj, který na voliče samozřejmě působí. Když společnost uvidí, že ani v době kritiky neměníte názor podle toho, jak se mění nálada ve společnosti, tak vám to vždycky prospěje.

Zdá se, že u nás voliči spíš oceňují změnu názoru podle okolností, jak dokazuje vysoká podpora Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. A se změnou jeho názorů se mění i jeho voliči, ti pravicoví, kteří ho vynesli do nejvyšších pater politiky před čtyřmi roky, od něj odcházejí, ale on je vyměnil za levicové a ti ho možná vynesou až do premiérského křesla. Dnes má přes třicet procent preferencí a s komunisty nebo okamurovci by získal ve sněmovně většinu. Jak si podporu hnutí ANO ze strany voličů vysvětlujete?

Tak to je dnes – v červenci 2017. Za tři měsíce může být nálada voličů jiná. Když britská premiérka Theresa Mayová vyhlásila předčasné volby, očekávalo se, že může o sedmnáct procent získat navrch nad labouristy. Nakonec to dopadlo tak, že ztratila většinu. A z druhé strany se podívejte na francouzského prezidenta Macrona. Ten získával voliče dokonce tak, že se mu 1 900 kandidátů přihlásilo po internetu a on z nich 250 lidí vybral na kandidátku. A tito lidé uspěli ve volbách. Takže byli zvoleni lidé, kteří ještě předevčírem o politice nevěděli vůbec nic a dnes jsou v parlamentu Francouzské republiky. I tohle se děje. Svět je ve velkém pohybu, takže těžko říci, co bude zítra.

Lidé mění názory velmi rychle. Vzpomeňme, jak většina občanů České republiky nadšeně volila vstup do Evropské unie jako náš návrat do společenství demokratických evropských zemí, dnes Evropskou unii, jíž jsme součástí, kritizuje. A náš nejvyšší ústavní činitel – prezident Miloš Zeman – i jeho předchůdce Václav Klaus dnes volají po vypsání referenda o setrvání Česka v Evropské unii. Jak to vnímáte?

U Václava Klause mne to nepřekvapuje, u Miloše Zemana to považuji za podbízení se voličům, protože on byl prvním prezidentem, který vyvěsil na Pražském hradě vlajku Evropské unie, čímž se přihlásil k Evropské unii. To jsou takové názorové veletoče. Ale jsem hluboce přesvědčen, že to nebereme tak vážně. Všichni, kteří pracují ve velkých koncernech a firmách, si dobře uvědomují, že jsme velmi propojeni s evropskou, zejména německou ekonomikou. Takže si nedovedu představit, že by v referendu řekli Češi ne Evropské unii. Vidíme důsledky Brexitu ve Velké Británii, a to je velká země, která má mnoho jiných jistot a hodně vazeb mimo Evropskou unii. To, že se České republice daří, je mimo jiné i proto, že jsme v Evropské unii.

Ale v České republice jsou skutečně poměrně silné protievropské nálady, zejména kvůli našemu odmítavému postoji k migraci, jsme dokonce považováni za nejskeptičtější členskou zemí Evropské unie. Opravdu myslíte, že by to neovlivnilo negativně hlasování Čechů o setrvání v Unii?

Ano, protimigrační názory u nás náladu ovlivňují, ale my tu žádné migranty nemáme. Ale na druhé straně rozhodnutí o rozdělení migrantů, kteří jsou v Evropě, zavazuje všechny členské státy, tedy i Českou republiku. My na to říkáme ne, což je špatně, protože máme jako právní stát respektovat rozhodnutí, které zavazuje.

Já čtu pečlivě údaje z Evropské unie a vůbec není pravda, že by systém rozdělování migrantů selhal. To není pravda. Naopak, od roku 2016 do roku 2017 se pětinásobně zvýšila efektivita realokace migrantů, jsou země, které už naplnily kvóty, apod. To znamená, že kdo tvrdí, že ten systém selhal a nefunguje, neříká občanům České republiky pravdu. To je třeba podložit čísly, což oni nedělají.

Já naopak radím: podívejte se do Eurostatu na přesné údaje a zjistíte, že ten systém funguje. Samozřejmě že nikdo migranty v České republice ani v Evropě nevítá, ale když už tady jsou, tak si je musí Evropa rozdělit a hledá se společné řešení. Ale věřím, že kdyby došlo na lámání chleba, tak to i Češi pochopí.

Ale je rozdělování migrantů mezi členské státy skutečně smysluplným řešením? Vždyť do Evropy proudí přes Středozemní moře další a další běženci. Itálie už prosí o pomoc další přímořské země, aby lodě s běženci přijímaly, protože už není schopna to zvládat. Neměli bychom víc pomáhat zemím, odkud běženci utíkají, aby tam zůstávali, abychom ten nápor do Evropy snížili?

Copak se to nedělá? Samozřejmě dělá. Existují velké projekty pomoci tam, odkud lidi přicházejí. To, co nás napadá, napadá lidi v celé Evropě, to není česká genialita. To ví Evropa taky a velmi se o to snaží. Ale to není jediné řešení, když máte v pohybu miliony lidí. Ale nemůžeme chránit Evropu, když nedojde ke komplikovanému projektu vojenské operace, kterým má Evropská unie chránit svoji hranici při březích zemí, odkud migranti pocházejí. Dokud vojenskou operaci neuděláme, migraci nevyřešíme.

Máte na mysli vojenskou operaci proti pašerákům, kteří vydělávají na převozu běženců? Ale když bude probíhat ve výsostných vodách afrických zemí, musejí s ní tyto země souhlasit.

Ano. Je potřeba udělat tuto vojenskou operaci ve výsostných vodách zemí, odkud migranti pocházejí, tedy při březích Libye, Alžírska, Maroka, Libanonu atd. Když se těmto zemím řekne, že veškerá ekonomická, hospodářská, rozvojová, humanitární pomoc je podmíněna tím, že toto řešení, které je vynucené, přijmou. Za to jim slíbíme, že otevřeme hotspoty na jejich území a tam budeme případně vybírat ty, kteří potřebují humanitární pomoc v Evropě, že jim budeme posílat peníze a pomáhat, aby mohli obnovit své země, ale nedovolíme, aby lidé z jejich zemí vyplouvali na otevřené moře. Protože jakmile se migranti dostanou na otevřené moře, tak nejen podle humanitárního práva, ale dokonce i podle válečného práva je zakázáno někoho potopit nebo nechat ho utonout. Jakmile se někdo dostane na otevřené moře, už se na něj vztahují všechny mezinárodní humanitární úmluvy a je třeba mu pomoci.

Co říkáte na argument vůdce polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského na povinné kvóty, že se nás nikdo na náš názor neptal, když šlo o bombardování Libye nebo zvaní migrantů do Evropy?

Výroky Kaczyńského nelze brát vážně. Operace Severoatlantické aliance v Libyi prošla řádně rozhodovacím procesem, v případě Libye dokonce byla i rezoluce Rady bezpečnosti OSN. V NATO se rozhoduje ve dvou krocích. Nejprve se rozhoduje o tom, zda byl porušen buď článek 3, 4, nebo klíčový článek 5 Washingtonské smlouvy, to znamená, že se spouští kolektivní akce a pak se jednotlivé země rozhodnou samy, do jaké míry se budou podílet na kolektivní obraně. Takže to řádně prošlo rozhodováním. To, že to nebylo strategicky správně, je jiná věc. Ale nikdo nemůže říci, ani polský předseda vládnoucí strany, že se nás nikdo neptal. Pak se tedy ptám, jak se chovalo Polsko v době rozhodování Severoatlantické aliance a jak se chovalo v době přijímání rezoluce Rady bezpečnosti OSN? Neslyšel jsem, že by Polsko proti tomu zvedlo nějaký zásadní odpor. Takže není možné spojovat rozhodování v radě Evropské unie o rozdělování migrantů s operací v Libyi, to jsou dvě odlišné věci.

Myslíte si, že řízení, které Evropská komise zahájila s Českou republikou, Polskem a Maďarskem kvůli neplnění povinných kvót, bude mít negativní vliv na vztahu české veřejnosti k EU i na vnímání Česka ze strany Evropské unie a ostatních členských zemí?

Zaprvé to bude mít vliv na náladu v České republice, ale také nám to opravdu škodí v očích ostatních států Evropské unie. To nejsou jen Německo a Francie, tedy velké západoevropské země, to jsou také Litva, Lotyšsko, Chorvatsko, Bulharsko, tedy ty malé a středně velké země. Zkrátka, z dvaceti osmi zemí má dvacet čtyři zemí jiný názor. To je velká většina. A my říkáme, jak si dovolujete nás přehlasovat. Stejně tak druzí říkají, jak si dovolujete neplnit kolektivní rozhodnutí.