Přeplněnost uprchlických táborů v Řecku nyní navíc nese další nebezpečí – nákazu novým koronavirem SARS-CoV-2 způsobujícím nemoc covid-19. Za jak závažný tento problém považujete?

Celková situace se dostává do úplně jiné polohy. Už se nejedná jen o pouhou migraci a problémy s ní spojené, které jsme znali. Už v Řecku vím nejméně o dvou zařízeních, kde jsou soustředěni uprchlíci – jedno je v severně od Athén a druhé na Lesbosu –, kde se již nákaza prokázala a zařízení jsou v karanténě. Vzhledem k nízkým hygienickým zásadám, které tam panují – bohužel tamní podmínky jsou z tohoto pohledu velmi nepříznivé a zároveň poměrně limitovaná zdravotnická péče – tak se může stát, že dojde k poměrně rychlému rozvoji nákazy. Následky mohou být skutečně dramatické, když začnou umírat lidé, což začne celou komunitu silně radikalizovat.

Může se skutečně v budoucnosti stát, že pokud se to nevyřeší a nenajdeme řešení, začne docházet k násilnostem. Část lidí bude chtít z táborů odejít, protože jednoduše nebudou chtít být nakaženi, nebo budou mít jiné problémy s tou částí, která bude skutečně nakažena covidem-19. To už začíná mít jiné rozměry, protože víme například ze severoafrických skupin, ze skupin, které překonávají španělské hranice, ale prokázalo se to rovněž před krizí s koronavirem, když se skupiny migrantů pokoušely překonat turecko-řeckou hranici – že některé skupiny už se chovají pomalu jako vojenské organizace. A nedělám si iluze, že tam nejsou lidé, kteří by neměli zkušenosti z vedení nějaké bojové činnosti. Ostatně ti lidé pocházejí z prostorů bojů, ať už v Afghánistánu, v severním Iráku a podobně. A je to mnohem nebezpečnější, než tomu bylo před krizí s koronavirem.