Uprchlíci v Řecku? Časovaná bomba, musíme to řešit. Možná tam jsou i bývalí vojáci. Začnou se radikalizovat, a pak... Generál Šedivý o selhání EU v klíčové otázce

18.04.2020 17:21

ROZHOVOR Kombinace pandemie s migrací může mít dramatické následky. Tamní komunity ohrožené nákazou a úmrtím v přeplněných uprchlických táborech se mohou radikalizovat. Celý problém tak podle Jiřího Šedivého, generála a bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, dostává úplně jiný rozměr. V rozhovoru upozornil, že si nedělá iluzi o tom, že by mezi migranty nebyli lidé s bojovými zkušenostmi. A pokud začnou být skupiny vedeny někým takovým a navíc hnány strachem z nákazy, může být situace mnohem horší. Šedivý se navíc obává, že Evropská unie se po pandemii vrátí k nestandardnímu a rigidnímu chápání lidských práv, což Evropu de facto rozbíjí.

Uprchlíci v Řecku? Časovaná bomba, musíme to řešit. Možná tam jsou i bývalí vojáci. Začnou se radikalizovat, a pak... Generál Šedivý o selhání EU v klíčové otázce
Foto: Cevro Institut
Popisek: Generál Jiří Šedivý
reklama

Přeplněnost uprchlických táborů v Řecku nyní navíc nese další nebezpečí – nákazu novým koronavirem SARS-CoV-2 způsobujícím nemoc covid-19. Za jak závažný tento problém považujete?

Celková situace se dostává do úplně jiné polohy. Už se nejedná jen o pouhou migraci a problémy s ní spojené, které jsme znali. Už v Řecku vím nejméně o dvou zařízeních, kde jsou soustředěni uprchlíci – jedno je v severně od Athén a druhé na Lesbosu –, kde se již nákaza prokázala a zařízení jsou v karanténě. Vzhledem k nízkým hygienickým zásadám, které tam panují – bohužel tamní podmínky jsou z tohoto pohledu velmi nepříznivé a zároveň poměrně limitovaná zdravotnická péče – tak se může stát, že dojde k poměrně rychlému rozvoji nákazy. Následky mohou být skutečně dramatické, když začnou umírat lidé, což začne celou komunitu silně radikalizovat.

Anketa

Měla by vláda v létě otevřít hranice alespoň do některých zemí, pokud to půjde?

17%
83%
hlasovalo: 33889 lidí

Může se skutečně v budoucnosti stát, že pokud se to nevyřeší a nenajdeme řešení, začne docházet k násilnostem. Část lidí bude chtít z táborů odejít, protože jednoduše nebudou chtít být nakaženi, nebo budou mít jiné problémy s tou částí, která bude skutečně nakažena covidem-19. To už začíná mít jiné rozměry, protože víme například ze severoafrických skupin, ze skupin, které překonávají španělské hranice, ale prokázalo se to rovněž před krizí s koronavirem, když se skupiny migrantů pokoušely překonat turecko-řeckou hranici – že některé skupiny už se chovají pomalu jako vojenské organizace. A nedělám si iluze, že tam nejsou lidé, kteří by neměli zkušenosti z vedení nějaké bojové činnosti. Ostatně ti lidé pocházejí z prostorů bojů, ať už v Afghánistánu, v severním Iráku a podobně. A je to mnohem nebezpečnější, než tomu bylo před krizí s koronavirem.

Nemůžeme vyloučit, že tam jsou bývalí vojáci, lidé, kteří mají zkušeností z  organizace činnosti vojenské jednotky. Pokud se začne takto organizovat skupina někým, kdo takové zkušenosti má, ať už se jedná o Afghánistán, Irák, Sýrii, Írán a další, dostává to nový rozměr. Budou hnáni obavou z toho, že budou nakažení a že mohou zemřít, a bude to mnohem horší.

Domníváte se, že se na situaci s migrací kvůli nákaze koronavirem zapomíná?

Samozřejmě, že se na ni nezapomíná, ona je registrována, ale nejsou síly se jí intenzivně věnovat. Většina států v Evropě se stará sama o sebe, o svoje obyvatelstvo a myslím, že je to vidět i u nás České republice. Pozornost státní správy je upřena na to, jak bojovat s koronavirem, jak ochránit obyvatelstvo, jak efektivně používat zdravotnický systém, a to je logicky i hlavní úkol jednotlivých státních orgánů, které za to odpovídají. Migrační vlna, která může znovu vzniknout jako nástroj tohoto, je v současném okamžiku podružnější záležitost. Jestli nám tu umírají desítky, stovky a dokonce tisíce lidí, tak jde samozřejmě o prioritu, které se všechny vlády věnují, ale bohužel na pozadí může vzniknout problém, o kterém jste mluvila.

Anketa

Jak zatím hodnotíte výkon Stanislava Křečka jako ombudsmana? (Ptáme se od 15.4.2020)

95%
hlasovalo: 19045 lidí

Když turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podnítil migranty k přechodu hranic do Řecka tím, že už jim nebude bránit, pravděpodobně s nákazou novým koronavirem nepočítal. Najednou musí řešit tisíce migrantů, kteří uvázli mezi hranicemi, a začít je odvážet do míst, kde stráví dvoutýdenní karanténu. Jak změnil či zasáhl koronavirus jeho plány?

Pochopitelně ani Erdogan nemohl předpokládat pandemii, a pokud by migranti zůstali v prostorách poblíž hranic, vyžadovalo by to poměrně velkou pozornost ať už pohraničních sil, tak i policie a ozbrojených sil. A to Erdogan nemohl potřebovat, a proto je momentálně odsunul do zařízení, kde budou v takzvané karanténě. Ale tento problém je stejný pro Erdogana jako pro nás v Evropě. Zejména nyní pro Řecko.

Otázka zní, co se stane, až vlna krize, která v Turecku také probíhá, začne odeznívat? Turecký stát se s tím nějakým způsobem vypořádá. Byť Turecko nemusí mít hodnotnější úroveň zdravotnických a hygienických schopností, tak přeci jenom se problém vyřešit podaří, a pak zůstanou až tři miliony utečenců, kteří utíkají z prostorů bojů na území Turecka. Problém může začít eskalovat znovu a pochopitelně bude viděn z hlediska, že může zapříčinit další vlnu nákazy, kterou přinesou migranti.

To samé mimochodem platí i pro Evropu, například pro Itálii, Španělsko a vůbec pro nárazníkové státy migračních směrů. Až se podaří například v Itálii zmírnit průběh koronavirové nákazy, vlna uprchlíků, kteří nejsou pod dozorem – i když mají být ve čtrnáctidenních karanténách – mohou znovu přinést nákazu do míst, ve kterých předtím nebyla. Jižní Itálie je nyní uchráněna vůči nákaze více než severní Itálie. Může se stát, že se najednou vytvoří ohnisko zase na jihu Itálie.

Náměstek ministra vnitra pro migraci v Řecku Giorgos Koumoutsakos řekl, že Řecko nese nepřiměřeně velký podíl na migraci. Čelí tak krizi v krizi – migraci i pandemii zároveň. A vyzval ostatní státy, aby Řecku pomohly. Pozornost je nyní zaměřena na národní zájmy uvnitř států; měly by pomoci Řecku, které čelí tomuto náporu?

Samozřejmě, že měly, ale bohužel situace je tak složitá, že se každý stará o sebe. Je zcela zřejmé, když si promítnete několik let zpátky, tak procházející krizi v Evropě Evropská unie nebyla schopna řešit a správným způsobem ji koordinovat mezi jednotlivými státy, najít nějaké efektivní řešení. Vlastně docházelo k tomu, že se jednotlivé státy začaly starat samy o sebe a méně respektovat zásady Evropské unie.

A tato krize, která nyní přišla, vlastně ukazuje, že Evropská unie tady sehrála velmi málo efektivní roli. Podívejte, jak jsou úplně zastavené a zablokované hranice, každý stát řeší situaci sám se sebou. Znovu říkám, ano, Řekové mají poměrně velký problém a státy v migračních směrech trpí nejvíce. Jak jste správně řekla, vlastně řeší nejen vlastní problém s pandemií, ale také časovanou bombu v komunitách migrantů.

Mimochodem, zatím se zdá, že Řecku se u vlastního obyvatelstva vůči nákaze docela daří, brání se tomu – ale mohou to být migranti, kteří ji přinesou do celého Řecka, a to bude opravdu velký problém. Nemůže Řecko, ani jiný stát, počítat s výraznou pomocí, bohužel.

Fotogalerie: - Senát venku

Tiskový briefing senátorů ve venkovních prostorách...
Zavřený senátní bufet
Číšník ze senátní jídelny
Pauza na cigaretku
Pauza na kafíčko
A zas nandat roušky

Když jste zmínil Evropskou unii, co o ní vypověděla pandemie? A změní se vztahy k ní i v ní po jejím skončení?

Co krize, to hlubší obzory uvnitř Evropské unie. To je zcela zřejmé. I teď je zcela evidentní, že Evropská unie není schopna najít nějaké řešení, které bude vhodné pro všechny, nebo bude alespoň tím návodem, jak přistupovat ke krizi koronaviru.

Migrace, o které mluvíme, všechno ještě zintenzivní a může přivést na další vyšší úroveň boje o vlastní komunitu, vlastní bezpečnost státu a podobně. Všimněte si, že v poslední době došlo ke dvěma, třem útokům nožem, a skutečně se jednalo o teroristický čin. Byli zabiti dva lidé, tři lidé, a ve sdělovacích prostředcích se o tom zmíní, někdo řekne, že je to politováníhodné, že šlo o teroristický čin, a tím to vlastně končí. Zkrátka, Evropa dnes přestává vnímat některá ohrožení a rizika, protože už je na ně zvyklá, a to je pravděpodobně jeden z největších problémů, který nás bude čekat do budoucnosti.

Anketa

Souhlasíte s odstraněním sochy maršála Koněva?

5%
95%
hlasovalo: 24568 lidí

Mimochodem, můj názor je takový, že Evropa by měla začít přehodnocovat přístup k takzvaným lidským právům, která byla vlastně zavedena a definována v padesátých letech pro Evropské hospodářské společenství – dnes Evropská unie – a podle kterých se Evropská unie chová i dnes. Ale – především Evropská unie a řada ostatních států se tak nechová, to za prvé; a za druhé jsou úplně jiné podmínky, než panovaly v padesátých letech. Pokud nedojde k nějakému přehodnocení – které bude pravděpodobně hodně bolestivé – nakonec na to doplatí Evropa jako taková, a Evropská unie zejména.

Jaký, podle vás, může koronavirus mít celkový politický vliv na Blízkém a Středním východě? Bude to mít nějakou cestu? Jak to do těchto oblastí v rámci politiky i bojů zasáhne?

Z tohoto pohledu ne, tam umírá mnohem více lidí následkem bojové činnosti. A upřímně řečeno, když někde zuří válka, jsou hygienické normy téměř to poslední, čemu se lidé věnují. Vždy jde o přežití. A nákaza koronaviru není úplně tím nejzásadnějším, čím by se státy a znepřátelené strany zabývaly.

Nemám informace o současné situaci v Afghánistánu, ale myslím si, že vláda Kábulu, ani Talibánu asi dnes pravděpodobně nemá moc velký zájem řešit krizi koronaviru a nákazu jako takovou. Řeší úplně jiné problémy, bohužel použitím starých osvědčených metod bombových či sebevražedných útoků. Takže, jestli někdo zemře na koronavir, často se jednoduše ani neví, že někdo takovou nákazu měl, a proč zemřel.

Nákaza nebude mít významný vliv, to by muselo jít skutečně o masivní nákazu, která zapříčiní, že bude vyřazeno z bojových či bojově podpůrných aktivit velké množství lidí. Ale myslím, že to není to hlavní, co by ovlivňovalo současnou bezpečnostní situaci, jak na Středním východě, v Afghánistánu, v Africe a tak dále.

Itálie zakázala přístup do svých přístavů lodím s migranty. Za stejnou věc je kritizován bývalý premiér Itálie Matteo Salvini, který tak učinil vloni, a hrozí mu žaloba a vězení. Je to důkazem, že takzvaně to „jde, když se chce“, jak se nyní ozývá? Nebo je právě nový koronavirus tím jediným argumentem, který to umožňuje?

Je to cesta, jak bránit vlastní společnost proti rozšiřování nákazy koronavirem na vlastním území. Už jsem mluvil o hrozbě migrantů, kteří nejsou pod kontrolou a mohou být nositelé dalších vln nákazy na území, které už mělo dávno první část krize za sebou. To je jedna věc.

U druhé se zase vrátím zpátky k tomu, že Evropa v těchto podmínkách musí definovat, jak transformovat přístup k lidským právům. Není možné, aby se půlka Afriky rozhodla, že se přestěhuje do Evropy a my neměli žádný nástroj, jak se tomu bránit. Ať sem přijdou lidé, kteří k tomu mají právo. Uprchlíci z bojových území, kde zuří válka... – ale běžní migranti, protože se jim nelíbí v Africe a chtějí do Evropy?… takto to dnes zkrátka nemůže fungovat.

To nemůže fungovat, že si někdo sám sedne do gumového člunu se svými nejbližšími příbuznými, sám sebe vystaví nebezpečí na moři a očekává, že bude takzvaně zachráněn a odvezen do Evropy, a tím se vlastně do Evropy dostane. A už se tady dožaduje různých lidských práv, která ale mimochodem mají také své limity. Ta poslední vražda, pokud se nemýlím, byl Súdánec, který tu byl dva roky a měl povolený desetiletý pobyt v Evropě. A protože s tím pobytem tady nebyl spokojen, tak zavraždil dva lidi. To přeci nejde, jsou věci, které musí být zcela vážně znovu promyšlené. A ve změněných podmínkách musí být i změněný přístup.

Fotogalerie: - Dezinfekce náplavky

Dezinfekce náplavky u Vltavy prostředkem s aktivní...
Heslo před Kramářovou vilou, sídlem premiéra
Dezinfekce náplavky u Vltavy prostředkem s aktivní...
Dezinfekce náplavky u Vltavy prostředkem s aktivní...
Dezinfekce náplavky u Vltavy prostředkem s aktivní...
Dezinfekce náplavky u Vltavy prostředkem s aktivní...

Vrátím se ke své otázce – je to důkazem, že to jde, když se chce? Protože Itálie dosud tvrdila, že právě evropské směrnice jí zakazovaly rozhodovat, koho přijme, a koho nikoliv. V rámci bezpečnosti však přístavy uzavřela. Vidíte v tom rozpor? Nebo se to kvůli koronaviru nedá srovnávat?

Koronavirus je jen změna prostředí, je katalyzátorem rozhodovacích procesů. Ano, Evropa setrvává na starých, dnes už ne zcela funkčních zásadách. A nenašla jiný způsob řešení, takže dnešní obecné ohrožení pro všechny – a je jím zasažena celá Evropa – mění i přístup jednotlivých organizací i některých státníků, a i v Bruselu je poněkud jiný, než byl třeba před rokem.

Ale to je bohužel jenom situace, která vznikla v tomto roce, a obávám se, že za další dva roky, až se to tu vyřeší, tak se vrátíme zpátky k nestandardnímu, velmi rigidnímu chápání lidských práv, což Evropu de facto rozbíjí. A buďme si vědomi, že až pomine vlastní krize koronaviru, v drtivé většině z ní vyjdou evropské státy velmi oslabené. Evropská unie velmi oslabená narušením vzájemných vztahů a důvěry, což je už nyní velký problém, a pochopitelně i ekonomicky. A Evropa už nebude mít takové nástroje, jaké měla před rokem, před dvěma lety, což bude problém velmi velký.

Dříve, když Řecko, Itálie, Španělsko, tedy nárazníkové státy požadovaly finance, dostávaly poměrně hodně peněz. Z důvodu krize a odchodem Velké Británie najednou půjde o úplně jiný rozměr, ve kterém bude pracovat Evropská unie v dalších letech. A pokud zůstane u standardních nástrojů, které měla, tak se státy, jež na to budou doplácet – teď se bavíme o migraci a případných následcích – začnou bránit.

Může se poměrně zvyšovat například oblíbenost či preference politických stran, které jsou orientovány doprava, a které zneužijí migrační argumenty proti tomu, aby státy zůstávaly v Evropské unii. Itálie je jedním z příkladů.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Zuzana Koulová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Václav Cílek: Málo se mluví o ruské vakcíně Sputnik! Znám lékaře, kteří odmítají očkování. Zde je důvod

16:16 Václav Cílek: Málo se mluví o ruské vakcíně Sputnik! Znám lékaře, kteří odmítají očkování. Zde je důvod

ROZHOVOR Geolog, klimatolog a popularizátor vědy Václav Cílek se domnívá, že „trpíme nadprodukcí eli…