Z čeho máte největší strach?Anketa
Jaká může být právní definice uprchlíka, který bude podle kvót Evropské unie přijímán? A jaké procesy budou k této definici zapotřebí?
To je otázka na právníky. Základní definice je však obsažena v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z r. 1951, ke které Česká republika přistoupila. Uprchlík je podle úmluvy osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů zastávání určitých politických názorů.
Jaký prostor bude mít Česká republika pro posouzení, kdo je pouze ekonomický imigrant a kdo uprchlík před pronásledováním? Jaké je asi nyní poměr těchto skupin?
Prostor bude mít stejný jako dnes. Většinu uprchlíků lze zařadit spíše do skupiny ekonomických migrantů. Česká republika uděluje azyl spíše konzervativně, a to v případě prokázaného pronásledování pro uplatňování politických práv a svobod a v případě odůvodněného strachu z pronásledování z důvodu rasy, národnosti, náboženství, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů. Předpokládám, že tomu tak bude i nadále.
Bude Česká republika uprchlíkům nucena dát občanství, nebo je bude stačit s uprchlickým statutem umístit v uprchlickém táboře?
Nebude nucena udělovat občanství. Uprchlíky však musíme chránit. K tomu jsme se zavázali a je to tak správně. Vždy je zároveň lepší snažit se uprchlíky nacházející se na našem území spíše integrovat nebo, chcete-li, asimilovat do většinové společnosti, než zavírat do uprchlických táborů. Máme proto dávat přednost uprchlíkům ze stejného nebo podobného kulturního prostředí. A důležitou roli hraje samozřejmě i jejich množství. Překročí-li množství únosnou mez, doplatí na to všichni. Starousedlíci i nově příchozí. To bychom měli mít vždy na paměti.
Jak se díváte na možnost vytvoření uprchlických táborů mimo Evropu na severu Afriky?
Je to nepochybně jedna z možností, jak se snažit migrační vlnu zvládnout a omezit. V době, kdy se stává situace v Evropě kritickou a migrační vlna neustává (spíše naopak), tak s vytvářením uprchlických táborů již na severoafrickém území rozhodně souhlasím.
Jakou vojenskou přítomnost by zřízení takových táborů vyžadovalo?
Z vojenského hlediska by to bylo zvládnutelné.
Pokud takové tábory mimo Evropu budou fungovat, mělo by být možné naplnění kvót tím, že se uprchlíci umístí tam?
Systém kvót považuji za zhoubný a měli bychom mu vzdorovat co nejdéle. S případnou výstavbou táborů mimo evropské území kvóty zas tak moc nesouvisejí.
Když bude uprchlíkům udělen azyl kvůli tomu, že je v jejich domovské zemi ohrožuje válečný konflikt, bude je možné později repatriovat do jejich země, pokud tento konflikt skončí?
Jednotlivé případy je třeba posuzovat individuálně. Systém repatriace však nepochybně patří k legitimním nástrojům imigrační politiky. Mnohdy lze po ukončení konfliktu ledacos úspěšně vyřešit i podporou programů dobrovolné repatriace. I s nimi má již Česká republika své zkušenosti zejména v souvislosti s válkami na Balkáně.
Psali jsme:
Bude moci země EU svým „kvótovaným“ uprchlíkům hledat azyl v jiných zemích mimo EU?
Vždy by se mělo v rámci azylového řízení přihlížet k již učiněným krokům nebo rozhodnutím v jiných zemích. Ten, kdo v jedné zemi schengenského prostoru azyl dostane, získá v zásadě i volný pohyb. Nelze samozřejmě očekávat, že lidé přidělovaní na základě sytému kvót se nebudou stěhovat dále. Budou. Půjdou do bohatších zemí a tam, kde již žijí početné skupiny jejich soukmenovců.
Jak by měla vypadat návratová politika těch uprchlíků, kteří se na ochranu nekvalifikují (údajně jde o více než polovinu žadatelů o azyl)?
To velmi záleží, odkud žadatelé pocházejí. Možnost a vlastní provedení repatriace se tedy bude lišit země od země.
Jaký může být vliv povinných kvót na vývoj počtu dalších uprchlíků, může iniciovat zvýšení jejich vlny?
Kvóty budou spíše motivovat další migranty k cestě. Každopádně jejich příliv nesníží.
Jak může masová migrace ovlivnit schengenský prostor? Je podle vás dlouhodobě udržitelný?
Doufám, že udržitelný je. Možná však bude docházet k jeho změnám a, například, k častějšímu využívání dočasných kontrol na hranicích. Jsem zároveň přesvědčen, že například Řecko mělo již dávno schengenský prostor opustit. Mělo již před lety vážné problémy s ochranou hranic a nevšiml jsem si opravdové snahy situaci nějak řešit. Ochrana vnějších hranic schengenského prostoru by se měla určitě zvýšit. Stejně tak by se mělo nekompromisně vymáhat dodržování pravidel členství v schengenském prostoru.
Měla EU ekonomicky podpořit Řecko a Itálii, aby tyto země mohly efektivně řešit příliv uprchlíků?
Již nyní se finančně podílíme na ochraně vnější schengenské hranice. Pokud dojde k dohodě o navýšení příspěvků, tak i my budeme ve vlastním zájmu více přispívat. Není to však zdaleka jen o penězích. Nesmí chybět vůle hranice bránit a snaha vytvořit funkčnější systém ochrany. Více peněz automaticky neznamená funkčnější systém.
Jak účinné může být uvažované opatření, které počítá s potápěním opuštěných lodí pašeráků lidí?
Jsem přesvědčen, že taková opatření funkční jsou. Zejména pokud jsou prováděna dostatečně razantně. Stejně tak jako například stavby plotů a jiných bariér. Z Afriky do Izraele přes Sinajský poloostrov proudily ještě nedávno stovky až tisíce uprchlíků měsíčně. Po dostavění plotu mezi Izraelem a Egyptem klesl počet na nulu!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
