Jak je možné, že o operacích izraelských tajných služeb se toho ví tolik, kdežto o operacích těch britských, ruských či třeba čínských mnohem méně?

Nevíme nic. Věřte mi. Vše, co víme o Mosadu a Šabaku, je tak zhruba 0,01 % toho, co se děje. Většina operací, které lidé znají, jsou ty, co se nezdařily. Opravdu jen velmi málo úspěšných příběhů se dostalo později na veřejnost.

Promiňte, ale hned dva od vás už jsou k mání i českému čtenáři. Knihy Poprava Kata z Rigy a Exodus podle Mosadu. A třeba s operací Entebbe mohu, jen co mi paměť slouží, uvést několik dalších čerstvějších...

Samozřejmě že část příběhů šla ven. Třeba ten o neúspěšném výsadku Američanů v roce 1980, který měl osvobodit rukojmí z jejich velvyslanectví v Teheránu. O tom víme všechno. Nicméně většina operací, které jsou tajné a jsou udržovány v utajení, takovými zůstane. Už mnoho knih bylo napsáno o americké Ústřední zpravodajské službě (CIA) a Federálním úřadu pro vyšetřování (FBI) či ruské Federální službě bezpečnosti (FSB). Nevím sice proč, ale je to fakt, že příběhy Institutu pro výzvědné a zvláštní operace (Mosad) jsou velmi populární. To by ale měl objasnit nějaký akademický výzkum.