Užijme si, jak děláme dějiny... Dělají prd! Národ protesty nepodporuje, vyhrává Babiš. Spisovatel ztrhal „chvilkaře“

12. 8. 2019 19:45

ROZHOVOR „Stejně jako za husitů i dnes máme velmi rozdělenou společnost. Dříve to byli kališníci, katolíci…,“ říká nejproduktivnější současný český spisovatel Jan Bauer, kterému právě v těchto týdnech vycházejí dvě knihy z doby husitů. K chystané ústavní žalobě na prezidenta říká: „Vždyť my jsme vždycky měli prezidenty, kteří si dělali, co chtěli! Co Masaryk? Komunističtí prezidenti? Havel? Tak co tomu Zemanovi vyčítají?“ Prozradil, jak s odstupem doby vidí „divoké devadesátky“, a vyjádřil se i ke dnešním demonstracím. „Dělají dějiny? Dělají prd! Že to národ podporuje? Tak jak to že pořád vyhrává Babiš?“ podotýká oblíbený spisovatel.

Užijme si, jak děláme dějiny... Dělají prd! Národ protesty nepodporuje, vyhrává Babiš. Spisovatel ztrhal „chvilkaře“
Foto: David Hora
Popisek: Jan Bauer

Vám v těchto týdnech vyjde další nová kniha, tentokrát se týká husitů…

Já mám letos takový husitský rok. Je totiž šestisté výročí první pražské defenestrace, kterou vlastně začaly husitské války. Tak jsem toho využil. Teď v polovině srpna mi vychází knížka „Války božích bojovníků“, která mapuje všechny ty události počínaje Husovým kázáním v Betlémské kapli, jeho upálením, první pražskou defenestrací, popisuje všechny ty bitvy atd., události až po smrt Zikmunda Lucemburského, kterou první etapa těchto válek vlastně skončila. Země byla už moc dlouho rozdělená na kališníky a katolíky. Takže takové ty řeči o tom, že u Lipan byli husiti poraženi, je nesmysl. U Lipan zvítězil zdravý rozum. Země byla zpustošená, a proto ti umírnění a trošku rozumu mající kališníci se spojili s některými těmi oddíly katolických šlechticů, jako byl Oldřich Rožmberk a další, a společnými silami porazili polní vojska. Byť jim velel Diviš Bořek z Miletínka, což byl kdysi Žižkův spolubojovník a hejtman východočeských husitů.

Pokud vím, tak vám na téma husitství vycházejí dokonce dvě knihy…

Ano, druhá knížka, která se jmenuje „Kdo po Žižkovi?“. Vyjde koncem srpna a je věnována životu Prokopa Holého, o němž se příliš mnoho neví. Jediná publikace, která byla věnována speciálně jemu, vyšla už někdy v roce 1954 a byla samozřejmě poplatná své době. Tehdy tam byl vylíčen málem jako velký středověký komunista a hrdinný bojovník za práva pracujících lidí a proti feudálnímu režimu. Což je pochopitelně nesmysl. Bylo to poplatné době, která viděla v husitech něco jako první komunisty. S tím souviselo i to, že tehdy komunističtí důstojníci měli palcáty na výložkách. Dokonce prezident Gottwald měl jakýsi palcát jako symbol vrchního velitele branné moci. Byla to nějaká pozlacená bižuterie, kterou měl ve futrálu. Viděl jsem fotku. To se dědilo s tou symbolikou, že prezidenti jako vrchní velitelé branné moci mají palcát po Žižkovi. Takovými nesmysly nás opíjeli. Úplné nesmysly pak byly v některých filmech.

Ne vždy ale přece byli husiti v očích našeho národa za hrdiny…

Ano, pohled na husity během historie tak nějak kolísá. Později se přešlo k jejich určitému odsuzování, což vyvrcholilo slovy pražského arcibiskupa Schwarzenberga o bandě lupičů, vrahů a žhářů, když se jednalo o tom, že by byl na Národní muzeum umístěn medailon s Janem Husem. Nakonec tam myslím ten medailon je. Ale svědčí to o tom, že pohled na husity byl opravdu v různých dobách všelijaký. Například Masaryk se k nim hlásil. 6. červenec, den upálení Jana Husa, byl původně státním svátkem Československé republiky. Teprve postupně se přešlo k 28. říjnu. Za druhé světové války byly partizánské brigády Jana Žižky a Jana Roháče z Dubé a tanky se jménem Jana Žižky… lidi v té době viděli v husitech ty neporazitelné bojovníky, vlastence. A komunisti k tomu pak ještě dodali takový ten třídní pohled, že najednou si ti obyčejní sedláci okovali cepy a honili feudály. Já jsem se v obou těch knížkách snažil husity popsat tak, jak to opravdu bylo, a v některých případech jsem je rozhodně nešetřil. Nechybí tam třeba, jak ve Vodňanech naházeli muže do vápenice, což je šílená smrt, nebo v Prachaticích zahnali lidi do kostela, obložili slámou a zapálili.

Vy jste ještě před naším rozhovorem zmínil, že se historie opakuje a vše, co se odehrálo dříve, nějak souvisí s tím, co se odehrává dnes. V čem vidíte souvislost doby husitů s dneškem?

Anketa

Jste pro schválení manželství homosexuálů?

7%
93%
hlasovalo: 8995 lidí
Tak myslím si, že rozhodně nedojde k další defenestraci. Ty byly v naší historii už tři. Co mi přijde příznačné s dobou husitů, to je ta rozdělená společnost. Mám pocit, že to rozdělení dnešní společnosti je přesně jako v těch dávných dobách – kališníci, katolíci… a teď se nenávidíme. Není cesta ke smíru. A místo aby se politici snažili situaci ve společnosti uklidnit, tak to někteří spíše rozeštvávají.

Čím například?

Třeba jen to, jak senátoři chystají žalobu na prezidenta, což je tedy opravdu „roztomilý“. Na těch lidech je totiž vidět jedna věc. Oni neznají dějiny. Kdyby se podívali třeba do historie první republiky… vždyť ten Masaryk si dělal, co chtěl. My jsme vždycky měli silné prezidenty, kteří prostě kašlali na nějakou ústavu a další věci. Jediný, kdo nebyl takový ten akční prezident, byl Hácha, ale to bylo dané dobou. Ale když si vezmete, co si dovolil Masaryk, co si dovolil Beneš! Když se jim někdo příčil, jak s ním dokázali zamést bez ohledu na právo, zákony. Co provedli támhle Stříbrnému, nebo generálu Gajdovi. Vždyť to byly takové podrazy.

A nemluvě o komunistických prezidentech, jejichž moc tehdy plynula i z toho, že byli předsedy nebo generálními tajemníky komunistické strany. Tak to přece byli páni nad životy a osudy lidí. A my budeme tady Zemanovi něco vyčítat? Proboha, Havel byl prezident, který si dělal, co chtěl! A Čalfa mu na všechno poslušně kývl. U Klause samozřejmě narazil. To bylo jiné. Tam už ty rozpory vznikaly. Dokonce když Klause tehdy zvolili předsedou OF, což Havla poněkud zaskočilo, tak chtěl v 92. roce, aby Klause odsunuli na pozici guvernéra Národní banky. Jenže to neprošlo, protože ODS byla tehdy velmi mocná. A Klaus pak byl opět velmi suverénní prezident, který si dělal, co chtěl. Takže co tomu Zemanovi vlastně vytýkají?! Že si s nimi občas hraje jakousi podivnou hru? On si prostě myslí, že na to nárok má.

Když tehdy zvolili Masaryka, tak se domníval, že bude něco jako americký prezident. Že bude zároveň i předsedou vlády a pánem všeho. Jenže Kramář, Rašín a tito hoši mu připravili ústavu, která se blížila spíš tehdejším francouzským pravidlům. A ještě k tomu, co dělá Miloš Zeman. My si pořád děláme starosti, co na to kdo ve světě řekne. Ale jednak to svět vůbec nezajímá a jednak to má tady u nás historicky své opodstatnění. Měli by se dnešní politici opravdu o historii více zajímat a také více číst.

Mluvíme hodně o historii, ale jak vůbec hodnotíte dnešní politiky?

Velká část lidí jde dnes do politiky, aby si polepšila. A proto jsou právě tito lidé naštvaní na ty, kteří přicházejí z podnikatelských kruhů, jako jsou Babiš nebo třeba Valenta a další tito už bohatí politici, kteří to vlastně nemají zapotřebí a mají tu politiku spíš jako takové „hobby“ vedle. Proto je ta kampaň proti Babišovi. To je závist. A myslím, že se bude z některých stran teď dštít i proti tomu Černínovi. O tom nepochybuji. To je další takový ten typ bohatého podnikatele mezi politiky.

Říkáte, že další defenestrace zřejmě nebude. Ale kam podle vás nakonec vyústí právě to rozdělení společnosti i v souvislosti s tím, že zanedlouho tady máme přesně 30 let od sametové revoluce a už teď se chystají další demonstrace?

To skončí jako všechny takové ty akce jako „děkujeme, odejděte“, takové ty různé iniciativy. Nic se nestane. A navíc je přece nesmysl, že to podporuje národ. Národ to asi nepodporuje, když neustále vítězí ANO a nejpopulárnějším politikem je Babiš. A druhá z té vlády je Benešová. Tak co tam ti lidi vlastně dělají? Opravdu bych se spíš ptal, kde na to těch několik študáků vzalo na těch svých transparentních účtech peníze. Já jsem náhodou tady v Budějovicích potkal jednu paní, která se hrozně rozčílila, když jsem jí tuto otázku položil, a říká – já jsem jim poslala tři stovky. No tak za tři stovky by si určitě nepořídili zvukovou aparaturu, kterou si u nás může dopřát snad jen Karel Gott. A výluky tramvají, přesouvání dopravy… proboha, kdo tohle zařídil?

Navíc těm demonstrantům nic nehrozí, tak jako hrozilo nám před třiceti lety a více. To je takové to – užijeme si, jak děláme dějiny. Dělají prd! Je to podle mne manipulace s lidmi. Já jim to přeji, že si jdou zademonstrovat, ono je to hezký… ale demonstrace bez rizika není demonstrace. I v té Paříži ty žluté vesty rozháněli policisté. Ale tady se jim nic nestane. Tak proč by tam nešli….? Pravdou je, že jsou to poklidné akce, ti lidé nic nerozbijí, chovají se tam slušně. Teď jim tam nějaká Aňa Geislerová něco říká a Radek Banga zavolá – pojďte dělat všichni bordel, aby o nás věděli. Tak se chvilku na Letné řve… možná by si měli povolat tu pelhřimovskou agenturu Dobrý den, aby jim tam ty lidi spočítala, jestli vlastně nevytvořili nový rekord. A byla by to taková hezká hra na další početnou manifestaci, jiný smysl to nemá.

Máme, nebo nemáme důvod slavit 17. listopad?

Nemám rád, když se ty státní svátky slaví na výročí nějaké porážky, nebo masakru. Vždyť tehdy 17. listopadu zmlátili študáky, jinak to žádný přelom nebyl. Nemám rád, když se  slaví dny, kdy někoho zbili nebo třeba upálili, to mi přijde scestné. Já bych slavil 27. listopad, to byla ta první generální stávka. Na vlastní oči jsem na Václavském náměstí viděl to nadšení, tu záplavu vlajek. To se mi líbilo, to už bylo to rozhodnutí, že se to změní. Stejně jako nechápu, proč my slavíme upálení mistra Jana Husa a proč neslavíme 14. červenec, kdy roku 1420 zvítězil Žižka na Vítkově. Navíc bychom to měli stejný den jako Francouzi, což je půvabné. Takže proč neslavíme věci, které se nám povedly? Ne, my si vybereme den, kdy upálili Husa nebo zmlátili studenty. To je opravdu zvláštní. Takže toho 27. listopadu mně by se líbilo víc. Nebo můžeme třeba slavit volbu Havla prezidentem. Ale to by se zase asi mnohým nelíbilo.

Když zmiňujete Havla, co vy na něj s odstupem těch třiceti let říkáte? Změnil se postupem doby váš názor na něj?

No tak názor na Havla se samozřejmě v průběhu let měnil. Já jsem ho vnímal už dávno v těch šedesátých letech. Když v Praze poprvé uvedl jeho Zahradní slavnost, tak jsem tam samozřejmě nemohl chybět. Četl jsem ty jeho hry. Pro mě byl tehdy osobností, o tom žádná. Jako disident si něco v boji proti režimu opravdu odpracoval a v tom prvopočátku byl určitě symbolem té změny. Bohužel jsme neviděli takové ty náznaky, jak říkala třeba Olga Havlová, že to není dobře, že se stal její Vašík prezidentem, protože jemu se tam moc zalíbí. Ty manželky politiků často moc neposloucháme, byť toho dotyčného znají nejlépe. Takže jak ho hodnotit? Symbol to byl. Na druhou stranu udělal i špatné věci, například vůči Slovensku i tím, jak zrušil zbrojní průmysl, jehož většina byla právě tam. Ale velká osobnost to byla, to je jasné. On nebyl do takové té stranické politiky, jako to uměl Klaus. Jemu vyhovovaly ty první dva roky, kdy byl premiérem Marián Čalfa, což byl takový člověk, který měl ještě máslo na hlavě, komunista od svých osmnácti let. Ten ho poslouchal, Havel z něho měl jakéhosi výkonného tajemníka.

Když potom byl Havel znovu zvolený českým prezidentem v 93. roce, tak už byl v podstatě jen takovou symbolickou figurou. A neustále tam bylo to jiskření mezi ním a Klausem. Řekl bych, že Klaus té politice rozuměl líp. Klaus byl vždy už od konce svých studijních let hodně silně prozápadně a pro tržní ekonomiku orientovaným ekonomem. A nikdy si s komunisty nezadal, byť zase nebyl disident.

Když mluvíme o době krátce po revoluci, tak letošní program Poslanecké sněmovny zahrnul i komunistický požadavek na „vyšetření zločinů privatizace“. Komunisté prosadili usnesení, že „privatizaci 90. let provázely excesy, chyby a zločiny“. Lze se s tím ztotožnit? A měli by to právě komunisté navrhovat?

Já si myslím, že to jednak od komunistů je nebetyčná drzost a jednak – jak to chtějí prověřovat? Samozřejmě byly tam podvody, šméčka, ale v podstatě nikdo nevěděl, jak udělat z toho socialismu kapitalismus. Ten unikátní projekt kupónové privatizace z velké části selhal. Ale nikdo nevěděl, jak to bude. Podívejte se, jak to bylo ve všech těch východoevropských zemích. To by museli udělat celoplošné vyšetřování ve východní Evropě. A k čemu by došli? Tak akorát k tomu, že byl výprodej ekonomiky směrem na Západ. Nebyl prostě žádný projekt. V Rusku oligarchové, v Maďarsku podvody, v Polsku to samé a už vůbec nemluvím třeba o Rumunsku…

A máte pocit, že se dnes lidem v ČR žije dobře? Stále trvá hospodářský růst. Na druhou stranu rostou ceny potravin, máme tady exekuce, ceny bytů v Praze jsou prý v porovnání se mzdou nejvyšší ve střední Evropě…

Když se projdete tady po okolí třeba Budějovic a vidíte ty vily, jaké se staví… já vím, že to nestaví každý, ale o něčem to svědčí. Ano, jsou tady i chudáci, bezdomovci… ale ti lidé přece mají příležitost, ne že ne. Příležitost tady byla a je pro všechny. Ale musí studovat a pracovat. A také vědět, co studovat. Nějaká genderová studia… a co potom z toho ti lidé dělají? Vždyť se podívejte, jak nám chybějí řemeslníci. Máme tady třeba vyučeného instalatéra, ale ten dřepí na úřadě. Protože k tomu má maturitu, a tak si nechce zašpinit ruce, raději sedí za stolem. Ale kdyby šel dělat instalatérství, tak si možná vydělá třikrát tolik. Abych to shrnul, tak si myslím, že se nám žije dobře tak, jak se ještě nikdy nežilo. Když to člověk srovná s první republikou, nebo třeba s padesátými lety, tak to je přece strašný rozdíl. A že si lidi stěžují? To si stěžovali vždycky. Akorát jak teď máme svobodu slova, tak je to víc slyšet.

Že je tady v lecčem bordel, přebujelá byrokracie… ano, ale to je také zásluhou toho, koho ti lidé volí. Měli bychom možná víc naslouchat, co ti politici říkají, a také hned nenálepkovat. Třeba když Okamurovu stranu SPD označují za extremistickou. Já jsem si ale nevšiml, co je na té straně extremistického. Komunisti předkládají kolikrát i zajímavé nápady, ale oni těží z toho, že nebudou nikdy vládnout. To se to potom kecá, slibuje a navrhuje. Jako vyšetřování ekonomických zločinů z 90. let. Jak už jsem řekl, to se přece nemůže nikdy podařit. Když se k tomu ještě vrátím, pravda je, že mnohé věci byly řízeny zvenčí. Mnohé věci jsou ostudné. Tady byl výprodej kapitálu, likvidace zemědělské výroby. My jsme byly soběstační v potravinách, dnes jsme soběstační asi ze 60 procent.

A proč se to podle vás stalo? Proč jsme se dostali do takovýchto „čísel“?

Aby se mohlo ze všech koutů dovážet zboží, aby se na tom vydělávalo. Tady ty obchodní řetězce, ani jeden není český. Přitom možnost tady byla, vybudovat české řetězce, ale to ne! Každý to raději střelil. Škodovka je dnes německý podnik. Jsme montovna. Pracovníci chybějí, tak sem přijíždějí už řadu let například z Ukrajiny. Rostla kriminalita. Teď už je to myslím v tomto směru lepší. A opět říkám – studovat dějiny. Podívejte se na Spojené státy. Ta první generace, to byli gangsteři. Ale třetí generace už zakládala knihovny a univerzity.  A mimochodem, i ohledně těch ekonomických zločinů v devadesátých letech bychom se opět mohli vrátit do doby husitství.

V jakém směru?

Protože první takovou velkou transformací majetku byl konec husitských válek. Když si člověk uvědomí, že takový Jan ze Smiřic, který měl původně tvrz velkou jako vesnická chalupa a vlastnil jednu nebo dvě vesnice, tak na konci těch válek měl v držení tři hrady. Podobně jako třeba Mikuláš Trčka z Lípy nebo Vilém Kostka z Postupic a další. Ti lidé na těch válkách nesmírně zbohatli. A král Zikmund, aby si je naklonil, aby ty války ukončil, no tak jim všechno to, co si naloupili, potvrdil jako jejich vlastnictví. Největším magnátem před těmi husitskými válkami byla církev. A na konci měla jediný hrad, a to byly Strakonice, hrad řádu johanitů. A pak majetkové posuny pokračovaly třeba po bitvě na Bílé hoře.

No a ta devadesátá léta na to nakonec krásně navázala. Každá revoluce má důsledky především ekonomické. Takže radím vrátit se studovat husitské války, abychom si uvědomili, že to všechno v naší historii souvisí. Mimochodem, v devadesátých letech se přece kradlo „krásně“. To se bralo ze státního. A stát si nestěžoval. Nebo z majetku KSČ. Tak to prostě bylo. Mám takovou dnes už legrační historku. Já jsem si privatizoval majetek komunistické strany už dávno. To mě už někdy v sedmdesátých letech jako novináře vyštvali na nějaké politické školení. A tam byly příbory s vyraženým nápisem „majetek ÚV KSČ“. A to jsem musel mít. Tak jsem si zprivatizoval hned dva kousky. (smích)

Když mluvíme o době před revolucí a krátce po revoluci, velká vlna kritiky se snesla u příležitosti jeho 80. narozenin z některých míst na Karla Gotta. Jeho kritici ho označují za symbol normalizace, prázdný symbol, ztělesnění konformity a méně či více přiznané spolupráce s komunistickým režimem. Co na to říci? A co říci například na slova Jakuba Jandy, který napsal: „Karel Gott je sice kulturní legendou, ale když veřejně propaguje ty nejhnusnější konspirační teorie, tak dělá pro české extremisty a ruské destabilizační zájmy více práce než Aeronet a ‚Parlamentní‘ listy dohromady. Je to smutný konec.“

No tak ten by měl držet hubu nejvíc, Jakub Janda. A k těm ostatním kritikům – ano, Karel Gott dostal národního umělce myslím v roce 1985. Ale dobrý umělec může přijímat pocty v jakékoliv době. Já si prostě myslím, že Karel Gott je legenda. Takže o čem je řeč? Pravda, já jsem byl spíš fanoušek Waldemara Matušky, ale to je věc vkusu. Navíc je teď Karel Gott nemocný, takže to je fakt svinstvo do něj takto „jít“. Češi mají vůbec často tendenci sklouznout ke sviňárnám.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Milion chvilek, elfové a práskači. Jen boj o moc. O žádné blaho nejde, říká publicista, který nemusí Piráty ani Babiše

19:38 Milion chvilek, elfové a práskači. Jen boj o moc. O žádné blaho nejde, říká publicista, který nemusí Piráty ani Babiše

POLOČAS HORKÉHO ROKU „Je to pouze a jenom boj o moc a z toho plynoucí penězovody nasměrované ‚správn…