Před pár dny jste publikoval text Trumpovo americké pokrytectví. V něm jste vyjádřil zklamání nad tím, že Trump udělal velké zbrojní kšefty se Saúdskou Arábií. Dá se to tedy chápat tak, že podle vás v tomto směru mezi ním a jeho předchůdci, či s případnou politikou jeho soupeřky Hillary Clintonové, není velký rozdíl?

Přesně to jsem měl na mysli. Donald Trump byl na začátku prezidentské kampaně na americkém politickém nebi zcela neznámou figurou, byl nečitelný. Ale fandil jsem mu, protože jeho soupeřka Hillary Clintonová byla čitelná naopak až moc. Mnohokrát se, ať již v samotné kampani nebo dříve jako ministryně zahraničí, prezentovala jako typická reprezentantka agresivní americké zahraniční politiky, která v roli četníka celého světa stála za konflikty v Afghánistánu, Iráku, Libyi i jinde, a neustále iniciující další nové a nové konflikty po celém světě.

Donald Trump mi se svým heslem „America First“ připadal jako dobrá alternativa. Myslel jsem si, že toto heslo bude znamenat, že se Amerika pod jeho vedením soustředí na řešení vlastních problémů, kterých má sama více než dost. Ať už se jedná o obrovskou zahraniční zadluženost země, přes rostoucí míru chudoby jejích obyvatel a další. Ukazuje se však, že právě ekonomická situace Ameriky nutí Trumpa jít ve šlépějích jeho předchůdců. Mnohamiliardový kontrakt to jenom potvrdil.

Asi má v USA zbrojní lobby ještě větší vliv, než jsme si mysleli...

Samozřejmě. V některých médiích to bylo dokonce prezentováno tak, že ať je prezidentem Spojených států kdokoli, je to vlastně jenom figura. Ve skutečnosti vládnou ti, kdož stojí za oponou. V případě Ameriky – je to samozřejmě spekulace – jsou to právě reprezentanti vojenské lobby, neboť vojenský průmysl je jeden z nejefektivnějších a nejlukrativnějších, které v Americe existují.