V čem jsou Rusové dobří. Primář za vakcínu Sputnik nastavil vlastní kůži

9. 2. 2021 11:32

„Vakcína Sputnik V je podobná vakcíně AstraZeneca, jde rovněž o velmi dobře vymyšlenou vakcínu, kdy úsek mRNA koronaviru je zakomponován do adenoviru. Virologové v Rusku mají s vývojem tohoto typu vakcín modifikovaných adenovirů dlouhodobé, ne-li nejdelší zkušenosti,“ sdělil ParlamentnímListům.cz primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.

V čem jsou Rusové dobří. Primář za vakcínu Sputnik nastavil vlastní kůži
Foto: archiv Slezské nemocnice
Popisek: Petr Kümpel, primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě a předseda Akreditační komise infekčního lékařství při Ministerstvu zdravotnictví ČR
reklama

Úporná koronavirová pandemie se nyní usadila v Česku prý i díky novým mutacím, a tak stále můžeme sledovat každodenní vysoký počet nakažených a bohužel i zemřelých na covid-19. Co si myslíte jako odborník-infektolog, že by mohlo tento nepříjemný trend zvrátit, než bude většina populace naočkována?

Anketa

Jste pro návrat dětí do škol za podmínek, které určila vláda?

77%
23%
hlasovalo: 5797 lidí

Ačkoli se otázka může zdát jakkoliv složitá, je odpověď z odborného medicínského hlediska nadále poměrně jednoduchá. Do doby, než si populace plošně získá imunitu očkováním nebo v horším případě proděláním infekce, je jedinou možností jak nepříjemný trend zvrátit, důsledná a trvalá ochrana před šířením infekce. To znamená omezení kontaktů, respirátory či roušky, mytí a desinfekce rukou, ochrana očí a samozřejmě zdravý rozum. To současně předpokládá rozumnou společnost, pravdivé informace v médiích, zodpovědné jedince, dohled orgánů státu nad dodržováním přijatých opatření…

Jak byste vůbec doposud zhodnotil průběh vakcinace u nás? Samozřejmě, že průběh této velkoplošné akce přibrzdil nedostatek vakcín, ale mnoho politiků i lékařských specialistů tvrdí, že se i velmi zanedbala příprava. Stále se prý vůbec neví, jak budou při očkování fungovat ambulantní lékaři, v mnohých případech to neví ani oni sami. Navíc, pokud dojde dostatečný počet vakcín typu Pfizer/BioNTech či Moderna, tak neexistuje systém, který by uvědomil další seniory v pořadí, což mnohdy způsobilo, že na některých místech v republice docházelo k očkování známých či kolemjdoucích, aby se nemuseli účinné látky zničit. Zlepšila se v tomto směru už situace po měsíci pravidelného očkování?

Kromě péče o infekčně nemocné jsem i jedním z organizátorů očkování v okrese, čítajícím přes 170 tisíc obyvatel. O naději na očkování všichni vědí nejméně od podzimu loňského roku a samozřejmě i my jsme se na něj připravovali. Když jsme po Novém roce vakcíny skutečně dostali, vakcinaci jsme tentýž den zahájili. Nejprve jsme využili prostory a personál nemocnice, ale souběžně už přichystali podmínky pro očkování ve větším rozsahu. V lednu bylo na přípravu lokálního pracoviště relativně dost času a nyní máme k dispozici očkovací centrum mimo nemocnici s možností zvládnout až tisíc očkování denně. A již nyní připravujeme další očkovací středisko v jiném městě našeho okresu, ať jdeme zájemcům vstříc. Jsme informováni i o zájmu podílet se na očkování od většiny praktických lékařů regionu. Bylo by obrovskou chybou tyto lékaře do očkování nezapojit, dříve či později určitě v systému budou. Takže, pokud se někde něco nedaří – s výjimkou dodávek vakcín – tak jde spíše o lokální problém. Nedovedu si představit, že by nám očkování v Opavě centrálně organizoval a řídil nějaký úředník z Prahy. Velkým problémem je samozřejmě nepravidelná dodávka očkovacích látek, ale o té slyšíme z většiny evropských zemí. Očkujeme již pátý týden a nikdy se nestalo, že bychom očkovali kolemjdoucí či vakcínu znehodnotili, vždy máme možnost pozvat osoby dle rezervačního systému a dle pořadí z následujícího dne či následujícího týdne.

V médiích se nyní množí rozporuplné informace o účinnosti očkovacích látek. Například, že na jihoafrickou mutaci prý neúčinkuje žádná z vakcín. Budou muset výrobci poněkud změnit vývojový proces?

Samozřejmě se může stát, že některá mutace koronaviru může navozenou imunitu očkováním úspěšně obejít. Zejména, pokud bude určitá část populace již naočkovaná, může selekční tlak vést k prosazení těchto mutací. Naštěstí zatím neúčinnost dostupných vakcín nebyla ani u britské, jihoafrické či brazilské mutace jednoznačně prokázána. Jestli by se tak ale skutečně stalo, bylo by zřejmě nutné další očkování, a to buď upravenou opět mRNA vakcínou nebo třeba i celovirovými vakcínami, které již dnes jsou na trhu. Jde o starší typ vakcín, které navodí sice imunitu proti většímu počtu virových antigenů, jsou ale zpravidla méně imunogenní (učinné). Vznik nových mutací může být samozřejmě nepříjemný, ale není to něco, s čím by si medicína neporadila. Medicína si naopak neumí poradit s nerozhodností či nerozumem lidí, kteří očkování odmítají. 

Několik vyspělých západních států, ale také někteří naši zahraniční „sousedé“, odmítají očkovat vakcínou AstraZeneca populaci nad 55 let. U nás se o tom ale neuvažuje, dle slov ministra zdravotnictví Blatného. Domníváte se, že to je správné rozhodnutí? Není riskantní očkovat tak rizikovou skupinu vakcínou s nižší účinností?

Vakcína od firmy AstraZeneca je velice chytrá moderní vakcína a o výrazně nižší účinnosti u starší generace nejsou doložené informace. Víme jen, že vakcína byla dosud testována jen na malém počtu osob vyššího věku a na definitivní zhodnocení účinnosti u této části populace si musíme asi ještě počkat. Přesto očkování touto vakcínou mohu doporučit.

Jedná se už také o použití ruské vakcíny Sputnik, premiér Babiš o tom například jednal se svým maďarským protějškem, nicméně v médiích se objevily zprávy, že i s touto vakcínou se nedoporučuje očkovat seniory. Jaký máte názor na použití ruské vakcíny?

Vakcína Sputnik V je velmi podobná vakcíně AstraZeneca, jde rovněž o velmi dobře vymyšlenou vakcínu, kdy úsek mRNA koronaviru je zakomponován do adenoviru. Virologové v Rusku mají s vývojem tohoto typu vakcín modifikovaných adenovirů dlouhodobé, ne-li nejdelší zkušenosti. S ohledem na použití dvou odlišných adenovirů pro první a druhé očkování považuji ruskou vakcínu za velmi chytrou. A nedávno zveřejněné studie o účinnosti této vakcíny v její prospěch jednoznačně hovoří. Osobně bych se určitě nebál tuto vakcínu použít i u sebe.

Stále se mluví o nedostatečném testování, a to zvláště v souvislosti s otevřením škol. Je to skutečně tak zásadní logistický problém, který se dá jen velmi těžce realizovat? Neměli by u tohoto procesu více pomáhat ambulantní pediatři?

Pokud jsem uváděl, že si myslím, že v přípravě očkování nedošlo k podstatným zanedbáním, tak naopak u antigenního testování se domnívám, že státní orgány mají opravdu velké rezervy. Rozhodně toto testování, o kterém si myslím, že je významné, není dostupné v rozsahu, jaký bych si představoval. Samozřejmě s testováním mohou pomoci praktičtí lékaři a mnohde se tak děje, ale určitě by bylo možné a velmi rozumné zapojit daleko širší počet lidí, kteří dnes sedí doma na home office či protestují a brečí, že jim stát neumožňuje práci a podnikání. Dostupné antigenní testy mohou provádět i nezdravotníci.

Zatím je velmi nejisté, že bude opět, po 14. únoru, prodloužený nouzový stav? V nemocnicích ale stále přetrvává velký počet pacientů s covidem-19 a také nedostatek lékařů a zdravotníků. Domníváte se, že krajské a okresní nemocnice zvládnou pečovat v nastávajících jarních měsících o koronavirové pacienty bez pomocí armády či studentů medicíny a ze zdravotnických škol?

Armáda a studenti medicíny možná ve větší míře pomáhali ve fakultních nemocnicích. V naší nemocnici a mnoha jiných jejich pomoc nebyla příliš významná, a tak věřím, že možnou další vlnu bez jejich pomoci zvládneme. Rozhodně se jí ale tímto nezříkám, pomoc kohokoliv včetně nezdravotníků je v současné pandemii vždy významná.

Jaké léky se nejčastěji používají při léčbě pacientů se středním a těžkým průběhem covidu-19 a je jich vůbec dostatek? Je například v krajských či okresních nemocnicích k dispozici remdesivir?

Bohužel možnosti léčby, respektive účinnost celosvětově zkoumaných a užívaných léků proti infekci covid-19 není dosud příliš velká. Mohu říci, že v České republice máme nyní již poměrně dobře dostupné léky i přístroje, které se pro pacienty užívají ve velmi vyspělých zemích. I v okresní nemocnici je po splnění indikačních kritérií u každého konkrétního pacienta tolik citovaný preparát remdesivir dostupný. Dobře dostupné jsou kyslíkové vysokoprůtokové přístroje, ventilátory, kortikoidy, léky proti srážlivosti, mukolytika. Nedostupné jsou dosud léky na bázi monoklonálních protilátek, například od firmy Eli Lilly či Regeneron, které ale dosud v Evropské unii na schválení čekají. Tyto ale mají význam pouze u určité skupiny pacientů a věříme, že i tyto preparáty budeme mít v dohledné době k dispozici. Do doby jejich dostupnosti si můžeme částečně pomoci podobně působící rekonvalescentní plasmou, ta má ale také své přísné indikace.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Štěpán

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tajné služby. Neziskovky. Média. ,,Obviněný" Zahradil o aféře v Bruselu

18:14 Tajné služby. Neziskovky. Média. ,,Obviněný" Zahradil o aféře v Bruselu

ROZHOVOR Stejně, jako je právem každého člověka vybrat si, zda se nechá očkovat, je právem každého s…