Varování hasičů a policistů: Bezpečnost v zemi může být ohrožena

Může být krácením výdajů u bezpečnostních sborů ohrožena bezpečnost v ČR?

D. K.: Stavy na výjezdech hasičů jsou již dnes výrazně poddimenzovány. Konkrétně tady ve Zlínském kraji s tím máme dost velké problémy. Nastávají komplikace s výběrem dovolené, hasiči se musí přesouvat mezi jednotlivými stanicemi. Momentálně je sice uvolněno nabírání nových příslušníků, ale jak se to bude vyvíjet dál, to opravdu nevíme, protože situace se někdy mění ze dne na den.

P. V. : Já osobně si myslím, že ano, protože pokud by se měl opravdu snížit rozpočet ministerstva vnitra tak, jak je uvedeno ve vládním usnesení č. 590 z loňského roku, tak věřím tomu, že pokud bude muset odejít třetina policistů, protože provozní výdaje krátit nemůžeme, budou se muset patrně zavřít některé služebny, což může pochopitelně ohrozit bezpečnost lidí. Ale pevně věřím, že k tomu nedojde.

D. K.: S ohledem na střednědobý rozpočtový výhled, který vláda schválila v červnu loňského roku, Generální ředitelství HZS vypracovalo materiál, který nastiňuje možné způsoby šetření. Obsahuje dvě varianty. Jedna bez dopadu na obyvatelstvo, druhá s přímými dopady na bezpečnost občanů. V první variantě se jedná o různé reorganizace a rušení míst na denních směnách s tím, že ale tato varianta ušetří minimum prostředků. Spoléhá se na to, že se podaří schválit změnu zákona o pojišťovnictví, kdy by pojišťovny přispívaly na chod HZS povinnými odvody z vybraného povinného ručení. To je návrh, který je schopný dát dohromady asi miliardu korun pro hasiče.

D. K.: Stále nám ale zhruba půl miliardy pro nejbližší léta chybí. Také se může stát, že tento zákon neprojde Poslaneckou sněmovnou a v tom případě propad financí bude pro HZS fatální. Naše organizace se obává, že v takovém případě neexistuje záložní plán, jak se s výpadkem vypořádat, aby to nemělo zásadní vliv na bezpečnost občanů, případně zaměstnanost ve sboru či výši platů. Nám jde o to, aby to dopadlo co nejlépe pro hasiče a zejména pro daňového poplatníka, který naši pomoc potřebuje. A pokud změna zákona o pojišťovnictví projde, i tak bude financování sboru na hraně.

Jaké stavy zaměstnanců a finance by podle vás byly potřeba pro ideální fungování vašich složek?

D. K.: V současné situaci by bylo ideální, kdyby se financování hasičů mohlo vrátit někdy do roku 2008-2009, kdy HZS pracovalo s rozpočtem kolem 8 mld. Kč. Pro rok 2015 se počítá s cca 5 mld. Kč a to nebereme v úvahu inflaci. Momentálně je stav u hasičů špatný, protože jsou už několik let zastaveny investice do provozu. Vnitřní zadluženost narůstá. Ve Valašském Meziříčí můžeme být z tohoto pohledu celkem v klidu. Máme tu novou stanici a její provoz je moderní, ale jsou stanice, kde se několik hasičů dělí o jednu sprchu a vůbec sociální zázemí neodpovídá počátku 21. století. Co se týče techniky, techniku máme také celkem moderní, ale chybí systematický přístup k jejímu nákupu a zejména zohledňování potřeb jednotlivých jednotek, potažmo stanic. Tady by se jistě našly nějaké rezervy, kde by se dalo něco ušetřit, ale v celkových číslech jsou to opravdu jenom drobné, které plánované krácení rozpočtu nespasí.

P. V.: Tak, jak říká kolega, vnitřní dluh roste. Jestliže máme nějaké dva roky stop stav, tak nemáme mladé kluky, kteří si nemají od koho takříkajíc čuchnout k policejní práci. Pokud není nikdo, koho bych mohl zaučit, budou se dělat přešlapy. Teď jsme opravdu na hraně. Pokud bychom měli ještě snižovat stavy, vedoucí nebudou mít jak postavit směny a policisté budou chybět v ulicích, nehledě na prošetřování přestupků a trestných činů.

Krácení výdajů ve vašem resortu tedy může být drastické, přesto, kde by se podle vás třeba v rámci vašich složek či v jiných oblastech dalo ušetřit, aniž by se vás to tolik dotklo?

D. K.: Fakt nevím a není to ani moje starost. To je práce politiků. Ti musí jasně říci „Garantujeme takovou a takovou bezpečnost občanům a bude to stát tolik a tolik. Peníze na to seženeme tam a tam“. Bohužel v současné době se finance bezpečnostním sborům krátí, aniž by politici jasně říkali, že současně dochází, nebo bude brzy docházet, ke snižování bezpečnostního standardu. Z mého pohledu jsou určitě možné zdroje v těch pojišťovnách. Jestliže jim stát na straně jedné přihrál jistý byznys – povinné ručení- , měl by na druhé straně od těchto společností něco také požadovat. Hasiči svou činností snižují škody a šetří tedy pojišťovnám nemalé peníze – zejména při likvidaci požárů.

D. K.: Pojišťovny v loňském roce vybraly něco přes dvacet miliard na povinném ručení, ale vyplatily asi deset a půl miliardy, takže jsou stále vysoko v plusu. Uvidíme, jak to dopadne. Dále si osobně myslím, že nejsou jasně nastavená pravidla pro fungování dobrovolných a profesionálních jednotek hasičů a nejsou jasně nastaveny kompetence a náplně práce a tím pádem se některé činnosti mohou dublovat, někde i zbytečně prodražovat.

P. V.: Momentálně mne nenapadá jak ušetřit v rámci PČR. Všude se škrtá. Co mne dost naštvalo, byla zpráva, kdy se mají snad zvýšit platy našich zákonodárců. Dole se škrtá a ty pány nahoře to nezajímá a ještě si chtějí zvednout peníze.

Co soudíte o tom, že se prezident Klaus postavil za policejního prezidenta Lessyho a dal tak najevo nesouhlas s postojem ministra Kalouska a premiéra Nečase? Co to může znamenat pro policii a jak vlastně hodnotíte celý ten spor mezi šéfem policistů a ministrem financí ohledně telefonátů v rámci vyšetřování podezřelého nákupu letadel CASA?

P. V.: Lessy se postavil všeobecně za policisty, což nevím, jestli někdo z předchozích policejních prezidentů někdy udělal. Myslím si, že ne. Já osobně před ním smekám klobouk, protože vzhledem k politickému tlaku, který je na něj vyvíjen, musím říct, že má sakra pevné nervy. A to, co prohlašoval pan Kalousek, tomu se můžu akorát tak smát. To, že se prezident Klaus za Lessyho postavil, je podle mě jenom dobře, protože tím ho podpořil v obrnění se proti politickému tlaku, a to mu, si myslím, hodně pomohlo, i celkově policii.

Jak se stavíte k ministru vnitra Janu Kubicemu?

D. K.: Stejně jako k ministrovi zemědělství, ministrovi kultury a dalším. Je to jeden z ministrů. Možná by stálo za úvahu sloučit Ministerstvo vnitra třeba s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a možná by to fungovalo lépe (smích). Z pohledu mého a hasičů ministr Kubice zatím za svůj resort nijak výrazně nekope. Že by přišel za Nečasem a řekl mu, že by potřeboval dvě miliardy navíc, jinak odstoupí, tak takové jednání, pokud vím, neproběhlo.

P. V.: Pokud by takto přišel za Nečasem, mohlo by to ale také dopadnout tak jako s Pospíšilem, který nakonec musel odejít.

Nemyslíte si, že akce UPÍR je velmi mírná? Nebylo by zapotřebí razantnějších protestů?

D. K.: V první řadě chci zdůraznit, že nám nejde o platy. Akceptovali jsme snížení platů o deset procent, které proběhlo. Ale pokud by se mělo začít propouštět, tak pak už by to bylo špatně, a proto my se tu aktivizujeme a snažíme se předávat informace, protože to je nejpodstatnější. Akce UPÍR tak, jak byla vyhlášena, je maximum toho, co si mohou sbory v dané chvíli dovolit. Nějaké ostřejší akce nejsou možné. Nemůžeme nechat shořet dům. Jsme tu přece pro lidi. Máme i zakázáno stávkovat, což je pochopitelné a politici to vědí, takže dosavadní demonstrace, které probíhaly v minulých letech, k ničemu nevedly. Kdežto o této akci už se začíná hovořit a je třeba tuto problematiku ozřejmit co největšímu okruhu obyvatel, aby lidé alespoň tušili, k čemu může v bezpečnostních sborech dojít.

P. V.: Já jsem policista a jsem tu pro lidi. Nechceme volit radikálnější postup. Kvůli vládním škrtům může dojít k tomu, že sbory nebudou fungovat tak, jak lidé byli zvyklí, a to nechceme dopustit.

Jak si představujete, že by se za vás měli občané této země postavit?

P. V.: Mohou jít také darovat krev jako my…

D. K.: Občanům by hlavně mělo být vysvětleno, k čemu akce směřuje. Nejde o to, že policisté a hasiči chtějí více peněz pro sebe na výplaty, ale že nám jde o to, aby byla zachována bezpečnost občanů. Pokud neprojde zákon o pojišťovnictví, může dojít k tomu, že hasiči k dopravní nehodě nedojedou za pět deset minut, ale třeba za dvacet. To samé u hořícího domu. Někdo také říká, že nás mohou do jisté míry nahradit dobrovolní hasiči. Není ale pravda, že dobrovolní hasiči pracují zadarmo, jak by se na první pohled mohlo zdát. Techniku mít musí, taktéž se musí hradit provoz stanic (otop, energie) a pohonné hmoty a podobně.

D.K.: Dobrovolní hasiči samozřejmě vlastní činnost dělají zadarmo, ale není to už zadarmo pro jejich zaměstnavatele, který je musí nahradit a také jim musí být refundována mzda. V neposlední řadě lze také zmínit to, že úroveň jednotlivých jednotek sboru dobrovolných hasičů se může diametrálně lišit. A i přesto, že jak profesionální, tak dobrovolné jednotky absolvují pravidelně odbornou přípravu ke zvyšování své úrovně, si troufám tvrdit, že nejlepším výcvikem je ostrá praxe – čili čím více zásahů, tím je hasič erudovanější a zásah profesionálnější.

Dalibor Konvičný, 42 let, hasič, pracuje na požární stanici ve Valašském Meziříčí jako velitel čety. Je předsedou Základní organizace Unie bezpečnostních složek Hasiči Zlínského kraje. Pavel Vrána, 38 let, policista, pracuje na územním odboru Vsetín, odbor obecné kriminality. Je také koordinátor Unie bezpečnostních složek ve Zlínském kraji a předseda ZO-MV KR ZLK.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.