Veterán balkánských misí zcela otevřeně o armádních čachrech: Šméčka s Migy. Zachrchlala se, zavařila a konec

20. 1. 2020 18:42

ROZHOVOR Kdo hlídá náš vzdušný prostor, když české gripeny chrání Island nebo severní Evropu či Pobaltí? Nespoléhejme na okolní státy a už vůbec ne na NATO, které má svých starostí – a nejen s Tureckem – nad hlavu. Pro ParlamentníListy.cz hovoří bývalý účastník balkánských misí, dlouholetý voják Waldemar Janeček. Co pohledáváme v Afghánistánu, nebo dokonce v Mali? Naši vojáci by se podle Janečka měli secvičovat spíše s okolními státy, vytvořit jakousi „naťáckou střední Evropu“, a nehrát si na světové mírotvůrce.

Veterán balkánských misí zcela otevřeně o armádních čachrech: Šméčka s Migy. Zachrchlala se, zavařila a konec
Foto: archiv W. Janeček
Popisek: Waldemar Janeček
reklama

Pojďme k naší armádě – při minulém rozhovoru jste uváděl neuvěřitelné věci. Pokračujme v tom!  Plánuje se nákup přes stovku dalších bojových vozidel a dokonce se proslýchá, že bychom mohli mít stíhací bombardéry. K čemu nám to všechno bude?

K čemu? Když se zamyslím, a než abych řekl, že k hovnu, tak by to spělo k mnohému dobrému. V tom, že spoustě, spoustě lidí by se tím vylepšila životní úroveň. Měli by se hrozně fajn, už od výběrových řízení. Prostě hodně lidí by se pomělo…

Asi potřebujeme vrtulníky. Otázka je, jestli repasované…

Ty určitě. Za Sovětského svazu jsme měli Mi-17, kde jsme měli od náhradních dílů po servis a všechno bylo zajištěno díky nevyrovnaným vzájemným účtům na hodně dlouhou dobu včetně různých mazacích soustav, olejů a vazelín. To všechno jsme měli zajištěno a fungovalo to. A tyhle stroje byly nezničitelné a fakt dobré. Nu a pak se udělala šméčka s migy, kdy šly do Polska, a od nich přišly Sokoly. Já mám metr sedmdesát, a že bych si tam stoupl do dveří, to nelze, to bych si urazil hlavu. Takže v tom se přepravovat – stísněné, nevyhovující prostory. Když by se tam měla přepravovat nějaká jednotka nebo maximálně družstvo s nějakou výbavou, tak to nehrozí.

Zase ale, s letouny CASA se dobře přepravují divocí koně do rezervací do Mongolska…

To jo, ale nechápu, jak tam mohou vydržet. Já jsem v tom samozřejmě letěl několikrát. To je tam takový rachot, jako když na palubě je nastartovaný tank. To je neuvěřitelný rachot, tam si opravdu nepopovídáš. Možná vidíte grimasy. Zaléhají vám uši, je to pomalé. Když jsme jednou letěli na setkání armád do francouzských Lourd, mimochodem to byla pěkná akce, tak jsme se také neslyšeli, jen jsme tak mohli odezírat z úst, co kdo říká. Letěli jsme tam čtyři nebo pět hodin. A myslíte si, že to stojí ve vzduchu.

K čemu ty CASY jsou?

Jsou zapotřebí – ale jiné letouny! K přepravě lidí i materiálu, ale tyhle se nepovedly.

Pomalu se blíží doba, kdy bude končit pronájem gripenů. Bude se jednat, jestli je odkoupíme, nebo zas se domluvíme na pronájmu, nebo se pořídí něco jiného, třeba po vzporu Slovenska od Američanů. Co s tím?

Gripeny většinou operovaly v zahraničí. Nyní byly nasazeny na severu Evropy. A ptám se, je zajištěna bezpečnost našeho prostoru, když ony jsou tam? To je otázka. Když budu vědět, že gripeny „sedí na zemi“, v Čáslavi, tak než se do toho skočí a zjedná se pořádek a bude ve vzduchu plně funkční, a když budu vědět, že do pěti minut je plně v akci, tak jsem pro. Takže vím, že náš vzdušný prostor je šéfovaný. Ale ptám se, jak to je, když jsou pryč, tak jak a kdy se vrátí, kdyby se něco dělo?  A moc jich nemáme, sedm osm… rozhodně méně než deset.

Že brání vzdušný prostor Švédska, Norska, Rakouska, je fajn, ale jak je zajištěn ten náš? My za ně platíme neuvěřitelné peníze. Někdo může položit otázku, když je tedy zrušíme, jak ten náš prostor budeme monitorovat, aby byl bezpečný?

A k dalšímu – dělostřelectvo máme, jaké máme, protože Dany zatím jezdí, ale spíše „chrchlají“, a jiné vybavení je také někde jinde…

Snad nechcete říci, že na úrovni kanonýrka Javůrka?

Dany už byly dávno, už když jsem byl na dělostřelecké katedře ve Vyškově, tak s nimi byly neuvěřitelné problémy. Na jedné straně se o nich hovořilo jako o vozidle, které může jet na komunikaci až osmdesát kilometrů za hodinu, jak přesně vystřelí a tak dále. Ale co tam bylo za chyby! Když jela tou osmdesátkou, tak to bylo pár vteřin, pak se zachrchlala, zavařila a konec. Když jste z toho chtěl vystřelit, tak tam byly strašně špatně konstruované podavače. To vystřelilo, a když byla rychlejší střelba, tak se to zase zaseklo a muselo se s tím odjet.

Myslím, že se v zákulisí jednalo, aby se prodaly někam pryč. Ale ještě jsou tady.

Když se vrátíme k vzdušnému prostoru. Takže z mého pohledu platíme peníze za to, že kdyby se tu něco objevilo ve vzduchu, tak my platíme za to, že sem třeba z norského prostoru přiletí za deset, patnáct minut. A udělá tu pořádek.

Jsme v rámci NATO, takže to je naše povinnost, namítl by někdo. Ale za tu čtvrthodinu už se dávno přeletí naše republika.

To každopádně! Tam a zpátky.

Fajn, chráníme vzdušný prostor Islandu nebo pobaltských republik, a kolik je tady u nás připraveno gripenů k případnému zásahu?

Jeden, dva.

Jsme ve společném paktu, tak by se ty okolní státy postaraly…

To je hluboká myšlenka, Myslíte, že by se fakt postaraly? V tomto společenství by se tak mělo uvažovat. Každý člen paktu musí za něco odpovídat. S čímž souhlasím, a nechápu, že nás už dávno nevyloučili, protože neodpovídáme mnoha bodům. Už jenom to, že hned na začátku se měly dávat dvě procenta na výzbroj. Každý stát. A spousta dalších věcí, protože v různých položkách neodpovídáme standardu NATO dlouhé roky. A neřekli nám – starejte se sami o sebe….

Vy jste byl na misi v Evropě, na Balkáně. Nyní se dohodlo, že rozšíříme náš kontingent v Africe. Třeba do Mali. Mluvme o tom, že třeba v Mali pomůžeme Francouzům. Nevyčerpáváme se? Není to tak, že ty nejelitnější vojáci jsou mimo území státu?

Já s tím naprosto nesouhlasím. Naši vojáci by měli operovat a cvičit se u nás v republice, nebo v okolních státech, kde si můžeme předávat zkušenosti. Ale v takhle vzdálených destinacích, v tak z mého pohledu neřešitelných situacích, co tam ti naši budou pohledávat. Sobecky si mohu říci, co nám je do toho. My máme dostatek finančních prostředků, abychom to všechno obsáhli. My bychom potřebovali, aby tady pořád nejezdili v uazech, který má  neskutečně výjimek.

Jako se mě nedávno zeptala známá, když teď hoří ty obrovské plochy v Austrálii, na naši finanční pomoc. Já s tím nesouhlasím. Je mi to strašně líto, co se tam děje. Kdybych tam byl, vzal bych lopatu a krumpáč a šel bych jim pomoci. Ale že republika tam pošle dva milióny, s tím nesouhlasím. Vybral bych dítě nebo člověka, který potřebuje operaci za ty dva milióny.  Říkám možná sobecky, ale někteří lidé z Austrálie neví, kde leží Evropa, natož nějaká Česká republika. Dva miliony korun oproti  jejich ekonomice, to je jako když uplivne koala. To je prostě nula. Raději nulu. Ty miliony dát našim nemocným dětem nebo na výzkum, ve kterém jsme opravdu dobří. Ať se na mne nezlobí. Ano, kdyby se vypravil vojenský speciál, tak bych se klidně přihlásil. Když mi řeknou, že mě z práce nevyhodí, že mám normálně placeno, tak skočím do svého auta, jedu na Ruzyň, kde přestoupím do speciálu, a letím do Austrálie. Ale s finanční pomocí prostě nesouhlasím.

Co to je při přepočtu na australské dolary…

Když jsem slyšel výroky australského premiéra, že hasiči, a zvláště dobrovolní, rádi hasí…

Další věc je, že přes protesty místních se konal obrovský ohňostroj v Sydney, kdy ty statisíce opravdu vyletěly do vzduchu.

Takže jsme jim přispěli na pár rachejtlí. Ano, měli udělat gesto a odtrhnout si to, jak se říká, od huby, a poslat ty peníze do postižených oblastí. A my tady jako Česká republika budeme házet machry? To je samé, posílat nějaké dary a věci. Máme speciál, tak do něj nasadíme lidi, kteří něco umí, psovody, a tak. Potřebujete pomoc? Přiletíme a pomůžeme vám.

A Irák?

To, že tam naši policisté cvičí jejich policisty, to je v pořádku. Ale naše lidi bych odtamtud stáhl. Proč bych vystavoval jejich zdraví a životy nebezpečí, když se tam situace velmi zhoršila. Ale lidi, kteří tam jsou v misi, ti s tím musí počítat, že se tam situace může vyhrotit, a ty bych tam nechal. Pokud by to samozřejmě šlo, pochopitelně nenechávat je někde na pospas. Lidé, kteří jsou do misí, s tím musí počítat.

Je Turecko stále členem NATO? Právně ano, ale fakticky?

Já myslím, že je, ale každý okolo se ho bojí.

Teď si Turecko udělá jednu avantýru na pozvání Evropou uznávané vlády v Libyi. Je to čirá fabulace, ale kdyby se dostalo do problémů, máme své závazky...

V Tobruku už jsme byli, tak tam budeme zas. Je to možné!

Turecko také nakupuje ruské zbraně, takže Moskva bude vědět všechny možné kódy a informace…

Turecká armáda je na úrovni, velmi vybavená a vycvičená armáda. Měla by mít vše pod kontrolou. Ale dnes, jak se vyvíjí situace, je to opravdu tak, když má nyní nejrůznější pohnutky a vnitřní rozpory. Já sám bych Turecku nevěřil.

Já nevím, jestli bych je dokázal vítat jako osvoboditele, kdyby sem náhodou přijeli. A to samé by asi cítili ve Francii, kdyby je řídil německý generál.

Přesně tak. To prostě nemůže fungovat. Turecko se chová a vždy chovalo jako sólokapr, a jede si svou. Má svoji politiku a svoji sílu. Že je členem naťáckého spolku, to je s otázkou.

A po brexitu, budou Angláni také na jiné straně barikády i v NATO?

Já myslím, že také, že se svým způsobem ohradí, a to bude ve spoustě věcí, a jsou sami pro sebe. I co se týká obrany a armády.

Nemluvili jsme ještě o Číně. Je to i vojenská hrozba?

Obrovská! A když si dáme otázku, kdo to tam řídí... Stačí jedno rozhodnutí – a Evropa skončila. Už jenom vzhledem k počtu lidí, vybavenosti, techniky. Je to prostě obrovské nebezpečí.

Po skončení Varšavské smlouvy se přece hovořilo o tom, že by NATO mělo skončit nebo se reformovat tak, že by se do něj vzalo i Rusko, protože koneckonců je to evropská země. S Čínou mnoho společného nemáme.

Určitě. Kdybychom se sjednotili a postarali se o bezpečnost Evropy, udělat takovou naťáckou Evropu. A udělat si naťácký střed Evropy – Maďarsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Německo. V Afghánistánu v životě nikdo boj nevyhraje, tam už si rozbily huby jiné národy a bude to tak i nadále. Stejně přijde čas a stáhnou se odtamtud a postaví se tam plot. A boj se tam nedá vyhrát.

Také se říká o tom, že by na hranicích španělských enkláv, v Melile a Ceutě, na hranicích s Marokem, by se měly ty velké ploty zmenšit, že se na nich hodně lidí zraní…

Jo, a hlavně by se měly sklopit kolem oběda, aby  mohli přejít.

Máme sami problematická teritoria – na Balkáně, v jižní Francii. Takže naťácký střed Evropy, to se mi líbí. A těžko tam můžeme počítat s Turky. Nebo tam dát Bosnu a Kosovo, které mají své problémy, a já jim nevěřím, protože mají spoustu nevyřešených záležitostí a mohou nám to všechno narušit.

Ale EU počítá s Albánií…

To už nechápu vůbec. EU je výborná myšlenka – ale veliká habaďůra na okolní státy, které mají „nižší sílu motorů“ než Německo nebo Francie. Nechápu, jak tam mohlo být přijato třeba Řecko.

Intervence Německa je, aby sem dostali migranty. Teď už se hovoří o třech procentech, což by k nám rozdělili. My si neumíme udělat pořádek s Cikány, s nastavením podmínek pro sociální zázemí a důchody, a teď toto? Protože jsme v EU, tak migrantům bychom měli dávat ten průměr? Já  to nechápu!

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Václav Fiala
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Budil: Západ využil naší naivity. Nás už nezlomí, tak útočí na mladé. Hrozí nám zlé věci, bojujme

4:38 Profesor Budil: Západ využil naší naivity. Nás už nezlomí, tak útočí na mladé. Hrozí nám zlé věci, bojujme

30 LET POTÉ – KROKY K DEMOKRACII Máme vyšší míru demokracie a svobody, než je tomu na Západě. Jen si…