Téma úspor energie je v současnosti často zmiňováno. Nejde o přehnanou pozornost?
Právě naopak. Věnovat se tomuto tématu je zcela na místě. K podpoře energetické účinnosti se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. K tomu tlak na snižování energetické náročnosti zaznívá stále více z Evropské unie a platná směrnice o energetické účinnosti nastavuje řadu požadavků, se kterými je nezbytné se v rámci členských států vyrovnat. Lze uvést, že o úsporách energie se stále víc mluví, než se pro ně dělá. Pro jejich dosažení by nemělo být hlavní motivací získání dotace. V tom smyslu je třeba zmínit praktické hledisko, kdy se snižováním spotřeby energie snižují provozní náklady související se spotřebou energie, což zajímá většinu spotřebitelů energie a mělo by to být hlavním důvodem, proč se úsporami zabývat.
Proč by se zájemci měli pouštět do energeticky úsporných projektů?
Podstatným rysem u energeticky úsporných projektů je to, že investované prostředky jsou prakticky vždy návratné, protože přináší snížení provozních nákladů související se spotřebou energie. Je jen otázka, jaká je doba návratnosti vložené investice a zda je taková doba pro investora přijatelná. U podnikatelských projektů je přijatelná doba návratnosti většinou do pěti až šesti let. Ve veřejném sektoru a v oblasti bydlení to ovšem může být i přes dvacet let. Pokud by se k tomu započítal vliv získané dotace, je možné považovat za přijatelnou i o dost delší dobu návratnosti projektu, která se získáním dotace zkracuje. Energeticky úsporný projekt by měl být připravován v optimální kombinaci opatření, aby se investorovi vyplatilo vynaložit investiční prostředky.
Co všechno je pro návratnost vložených prostředků potřeba učinit?
Návratnost vložených prostředků při optimální kombinaci energeticky úsporných opatření by mělo být to hlavní, jak už jsem řekl, podle čeho se rozhodovat, jestli se investovat do úspor vyplatí. K tomu je ovšem třeba získání potřebných informací. Realizace pouze některých vybraných opatření může znamenat polovičaté řešení, při kterém investor přijde o možnost uspořit více provozních prostředků, aniž se o tom dozví, protože nezvolil dobrou kombinaci všech vhodných opatření. Jak už jsem uvedl, získání dotace může podstatně zkrátit návratnost projektu, ale nemělo být hlavní motivací.
Jaké dotační programy na energeticky úsporné projekty se v současnosti nabízejí? Vybere si každý žadatel?
V českých podmínkách je aktuálně k dispozici několik programů, ze kterých je možné získat dotace na energeticky úsporný projekt. Největší objem dotačních prostředků je zejména ze strukturálních fondů, které jsou soustředěny v operačních programech Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Životní prostředí, Integrovaný regionální operační program a Praha – Pól růstu. Podporu přitom může čerpat mix žadatelů. Zaměřeny jsou na subjekty z podnikatelského či veřejného sektoru, vlastníky bytových domů a společenství bytových jednotek anebo vlastníky a uživatele objektů ve veřejném sektoru. Na místě je také uvést národní program Nová zelená úsporám, ze kterého jsou poskytovány dotace na úspory energie a obnovitelné zdroje energie zejména v rodinných a bytových domech. Celkově jsou z operačních a národních programů k dispozici stále desítky miliard korun, které je možné za určitých podmínek získat. Splnění podmínek není v některých případech úplně jednoduché, ale po roce 2020 takové možnosti podstatnou měrou skončí.
Jak v případě žádosti o získání dotace postupovat?
V případě zájmu o získání dotace, je velmi vhodné si na odborné záležitosti najmout odborníka. Zejména tehdy, kdy je třeba najít optimální kombinaci energeticky úsporných opatření, která budou mít přijatelnou návratnost vložených prostředků. Mezi základní typy opatření, které je vhodné kombinovat pro optimální řešení energeticky úsporného projektu, obvykle patří optimální řízení spotřeby energie instalací vhodných měřících, regulačních a řídících prvků, instalace nebo výměna vhodného zdroje energie, případně rekonstrukce původního zdroje, dílčí nebo komplexní zateplení budovy, včetně výměny oken a dveří. A u všech úsporných opatření je třeba zjistit odhad investice a zejména přínosy v podobě potenciálního snížení spotřeby energie. Teprve na základě těchto informací je možné navrhnout optimální kombinaci řešení pro realizaci projektu.
Jakou úlohu v případě úspor energie zastává Ministerstvo průmyslu a obchodu?
Ministerstvo průmyslu a obchodu odpovídá za politiku energetické účinnosti. Děje se tak ve spolupráci s dalšími ministerstvy. Jde o Ministerstvo životního prostředí a také Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo průmyslu a obchodu se v současné době snaží ostatní rezorty přesvědčit, aby úsporám energie věnovaly větší pozornost. Pod jeho vedením vznikl koordinační výbor, který má zajistit právě lepší spolupráci v naplňování politiky energetických úspor. To by se mělo odrazit nejen v oněch úsporách, ale také v pozitivním dopadu na životní prostředí a kvalitu života obyvatel České republiky.
Psali jsme:
Komerční zpráva
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
