Vy s manželem provozujete hospodu na Šumavě. Co říkáte na protikuřácký zákon? Jak vaše podnikání ovlivňuje?
Já jsem nekuřák, takže pro mne osobně je to plus. Ale pro ty chlapy, co sem chodí, tak to určitě ne. Tam je to špatně. Přes léto to tolik nevadí, protože jsou na terase. V zimě, to se jim ven nechce. A hlavně i můj muž je kuřák. A ve vlastní hospodě si nesmí zapálit? Štamgasti tedy kouří na terase nebo před hospodou. V zimě si je při nejhorším vezme k nám domů do kuchyně. Výhodou je, že my tady v tom baráku i bydlíme.
Fotogalerie: - Česká hospoda v Hanoji
Co říkáte na to, že stát, politici takto rozhodli vlastně za majitele hospod, restaurací…?
Nelíbí se mi to. Oni vůbec nevědí, jak se žije na vesnicích, nevědí, jak se tady žije podnikatelům. Je to prostě špatně.
A ovlivnilo to nějak návštěvnost vaší hospody?
Určitě. Zaprvé už to, že točené pivo je dražší než lahvové. A když si v hospodě nemohou ani zapálit? Kdekdo si pak raději koupí basu piv, vleze si do garáže a tam si může kouřit, jak chce. Víte, mně to přijde, že stát nemá zájem, aby se lidi sdružovali, povídali si, komunikovali. Je to spíš tak, aby spolu nemluvili.
Co štamgasti na protikuřácký zákon říkají?
Ti, co kouří, nadávají. Ti, co nekouří, jsou spokojení. A někteří lidé i přestali kouřit. Kupodivu mám pocit, že kouří víc ženy než muži.
Fotogalerie: - Kalousek roznášel v hospodě jitrnice
 modified-635182340828038955.jpg&id=14589)
Vy jste mluvila i o tom dražším točeném pivě. Máte pocit, že lidi tady více šetří?
Určitě. Přemýšlejí, jaké peníze vydají, jaké ne. Starší generace, ta šetří hodně. Mladší vydělávají víc, tak více utrácejí.
Jak v tomto vidíte život tady na Šumavě? Je tady pro lidi dostatek práce?
Kdo chce, tak si práci najde. Asi ne v každé vsi, ale v těch větších městech kolem. Hodně lidí tady jezdí do Německa. Pomalu z každé vesnice jezdí někdo pracovat za hranice. Ale pravda je, že ti, kteří pracují v Německu, říkají, že se tam podmínky zhoršují. Že peníze jdou dolů, mají určité hodiny, které mohou odpracovat… Mění se to tam, třeba i v souvislosti s těmi utečenci…
Pavla Chadrabová před hostincem v Chvalšovicích. Foto: David Hora
Myslíte si, že kvůli utečencům tam lidé odtud ztrácejí práci?
Češi asi ne. Češi jsou hodně šikovní a ti Němci už to také za ta léta dobře vědí. Ale ohledně toho sociálního systému to je asi znát.
Vy jste opravdu blízko německých hranic. Jak tady lidé vnímají migranty, uprchlickou krizi?
Tady u nás ve vesnici to nikdo nějak moc neřeší. Život nám to zatím nijak neovlivnilo. Ale třeba ve Strakonicích, kde dělám pedikúru, tam o tom lidé mluví už přece jen víc.
A mají lidé z muslimských migrantů strach?
Jak kdo. Já se toho nebojím, ale nesouhlasím s nimi. Víte co, když jsou muslimové sami, jednotlivci, tak tam nebezpečí nevidím, ale když jich bude tlupa, tak to už strach mám.
Když se vrátíme k vaší hospůdce, vy jste říkala, že stát možná ani nemá moc zájem, aby se lidé scházeli, povídali si… Když přijdou štamgasti k vám do hospody, mají vůbec zájem povídat si třeba o politice? Zajímá je to?
Podle mne už je to moc nezajímá. Ani já o tom už moc nemluvím, protože mne to tak akorát rozčílí.
I když se o politice nebavíte, jak vy vidíte třeba pana prezidenta Zemana? Někteří lidé na něj „nadávají“, jiní ho zase chválí…
Já na něj nenadávám. Ale myslím si, že už má svůj věk. Já jsem mimo jiné i pedikérka a ta neuropatie, to na něm člověk vidí. Prostě ten věk a s tím i to zdraví… On je chytrý chlap, to na něm člověk vidí, ale prostě podle mne se mělo lépe zvážit, jestli do toho znovu jít.
Co je některým lidem, často především provozovatelům právě hospod, restaurací, trnem v oku, to je EET. Co říkáte na to, že někteří avizují, že právě proto museli své provozovny uzavřít?
Já si myslím, že je zbytečné na toto to svádět. Hlavně ty větší hospody a restaurace už pokladny měly. Ano, byla to položka navíc, ale zase tak drahé to nebylo. A zase vám to plno věcí usnadní. Můžete si pak třeba i vést sám účetnictví… Takže spíš si myslím, že ty provozovny se zavřely proto, že chodí do hospod méně lidí. Souvisí to právě i s tím kouřením, drahé pivo a také zloba a zášť mezi lidmi. Jsou rozhádaní.
Dá se asi říci, že vás hlavně v létě tady v hospodě živí především turisté?
Ano, dokonce jsme tady kvůli nim udělali i řízkárnu. Navíc zde máme bosou turistiku. Jak dělám pedikúru, tak vidím, že má každý druhý zničené nohy. Problémy mají už i malé děti. Ty by měly, kdykoli to jde, běhat bosé. Za nás se s nohama různě cvičilo, chodilo se po patách, špičkách, sbírali jsme za pomoci nohou předměty. Teď už se to moc nedělá. A právě na to tady máme tu bosou turistiku, kde mohou lidé chodit bosí po různém povrchu. Je to dobré i na rovnováhu, na mozek. Máme tady chodníčky, kdy nohou například poznáváte, který kámen je studený, který teplý, zkoušíte rovnováhu… Je ale nutné, aby tomu ti, co to provozují, rozuměli. Aby to mělo ten účinek, který to má mít.
Před hostincem U Cháti. Foto: David Hora
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
