Můžete se podělit s nějakou vzpomínkou na dědečka, která vás provází celým životem?

Bohužel, žádnou osobní vzpomínku nemám, protože dědeček emigroval dávno před mým narozením. Z vyprávění vím, že když ho někdo naštval, dokázal s ním nemluvit dlouhé dny, týdny, měsíce. To je mi velmi blízké.

Jaké byly vaše první pocity, když si vzal prezident Miloš Zeman do úst dědečka a sdělil, že jako intelektuál selhal, když napsal do Přítomnosti článek: Hitler je gentleman?

Projev jsem nesledovala, dozvěděla jsem se o něm až z článku pana Zídka v Lidových novinách. Byla jsem ohromena nehorázností onoho vyjádření. A jsem zaskočena i nyní, když mluvčí prezidenta odvádí pozornost od podstaty diskuse a není schopen seriózně reagovat.

Dotyčný projev prezidenta republiky ZDE

Proč to podle vás prezident udělal?

Chtěl poukázat na selhání intelektuálů v krizových situacích, ale vybral si velmi špatný příklad. A ten podložil lživými tvrzeními. Naprosto tomu nerozumím.

Psali jsme:

Ovčáček: Zeman se kvůli výrokům o Peroutkovi omlouvat nebude

Památník Karla Čapka ve Staré Huti: Peroutkův článek neexistuje

Zlatuška (ANO): Žádost Sdružení F. Peroutky o Zemanovu omluvu je logická

Sdružení kritizuje Zemana za slova o Peroutkovi, Hrad na nich trvá

Nechystáte něco ostřejšího než jen žádost o omluvu? Například nějakou formu podpisové akce, do níž by se zapojili politici, novináři a zahraniční veličiny, či demonstraci? 

Nejprve uvidíme, jak se zachová prezident. Jsem přesvědčená, že za nepravdu se slušný člověk má omluvit. Teprve kdyby tak Miloš Zeman neučinil, budeme zvažovat další kroky.

Proč jste s tou žádostí přišli tak pozdě, týden od projevu?

Jak jsem již zmínila, o obsahu projevu jsme se dozvěděli se zpožděním.

V dnešní době se podobné nepravdy ve vyjádřeních státníků množí. Polský ministr zahraničí prohlásil, že Osvětim osvobodili Ukrajinci, ukrajinský premiér zase, že SSSR napadl Ukrajinu a Německo. Co si o tom jako novinářka myslíte?

Nevím, jestli se to v poslední době množí. Politici si vymýšleli vždycky. Prostě tu něco vytrhnou z kontextu, tu něco zkreslí, tu lžou úplně. Možná by tak však činili méně, kdyby jim to voliči netolerovali.

Dokážete se zamyslet, jak by nad tím hloubal váš dědeček?

Víte, on byl velmi dobrý pozorovatel, dokázal dění analyzovat a zasadit do souvislostí. Patrně by dokázal současnost velmi barvitě popsat, s jistým odstupem a zároveň ironií.

Proč Nadační fond Ferdinanda Peroutky neudržel či nepodpořil vydávání časopisu Přítomnost, proč ten časopis musel na papíře skončit? 

V době, kdy časopis Přítomnost v papírové podobě končil, Nadační Fond Ferdinanda Peroutky již de facto nefungoval. Pokud máte na mysli Sdružení Ferdinanda Peroutky, tak jeho finance jsou velmi, velmi omezené. Časopis neskončil, vychází stále v internetové podobě.

Jak přistupujete k žurnalistice? Měla by v dnešním elektronickém světě zůstat elitářskou profesí či zaměstnáním uzavřených kruhů intelektuálů, anebo by měla být otevřenější? Ptám se proto, že většina novinářů se dnes řídí jakousi nepsanou ideologií svého média. Tyto  ideologie mohou vypadat třeba jako slogany: "vážíme si prezidenta Havla", "nesnášíme prezidenta Havla", "máme rádi prezidenta Zemana", "milujeme Babiše", "máme rádi USA", "máme rádi Rusko". Podle nich se pak vybírají lidé k rozhovorům, k debatám a témata na reportáže. Dělá se to pod pláštíkem objektivity, ale je to paradigma dnešních médií. Je to správné?

Moderní média jsou stále médii. Ta dobrá by měla respektovat kvalitu, odbornost, pravdivost. Následující slova napsal Ferdinand Peroutka v roce 1946. Platí i dnes: "Je záslužno rozvíjet zpravodajskou pohotovost novinářů, ale ne jenom tak, jako cvičíme honicího psa. Je třeba zamyslit se také nad prostředím, do kterého reportéra postavíme. Nejlépe mu prospějeme, jestliže ho umístíme v okolí, v němž se pravda může šířit bez překážek. Brzy ho zkazíme, jestliže když přinese pravdivou zprávu, mu řekneme, aby si ji nechal, poněvadž se nehodí tomu nebo onomu, a nepodporuje ten nebo onen dobrý úmysl. Nebude vědět, na kterou nohu se postavit. Záhy zlhostejní ke všem zprávám a informacím. Bezpečnost a vítanost pravdy je první podmínkou dobrého zpravodajství. Telefon, rádio, dálnopis neurychlí podstatně zpravodajství, jestliže se potkává s politickými překážkami uveřejnění zprávy o tom, co se děje před vašima očima na ulici. V mnohých evropských zemích je možno už za hodinu po tom, co se to stalo, oznámit, co se děje v Americe. Ale někdy je třeba rok zápasit o zprávu o tom, co se děje v městě zpravodajově. Stranická politika podporuje všelicos, ale nikoliv zpravodajství."

Psali jsme:

Paroubek: Hrdý nositel modré vojenské knížky M. Zeman

Zemana se lidé ptali na Romy, on obšírně povykládal. Padla tvrdá slova. Že mě někdo chce sundat? tázal se prezident. Červené karty nebyly

Ovčáček: Zeman se kvůli výrokům o Peroutkovi omlouvat nebude

Zaorálek volá po návratu k diplomacii. Zbraně bychom prý dnes museli nasadit na tolika místech, že to ani nejde

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.