Vše, před čím lidé jako Klaus varovali, se naplnilo. Eurohujeři vůbec nedohlédnou následků toho, co páchají. Co jste čekali, vy nepoučitelní neználkové, ptá se děkan Miroslav Ševčík

27. 9. 2015 16:37

ROZHOVOR Integrační mašinerii v Evropské unii mohou zastavit podle děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslava Ševčíka jen voliči v jednotlivých zemích Evropské unie. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz liberální ekonom prohlásil, že pracovnímu trhu Evropy ani České republiky příchod imigrantů nepomůže, i když představitelé českých podnikatelů tvrdí opak. „To jsou prostě takové politické proklamace pro oblbování lidí. A mě mrzí, že reprezentace podnikatelů nerozmyšleně vyřkne taková čísla. Pak zjistí, že třeba z deseti tisíc lidí, kteří sem přijdou, nebude ani jeden svářeč,“ tvrdí bývalý šéf Liberálního institutu.

Vše, před čím lidé jako Klaus varovali, se naplnilo. Eurohujeři vůbec nedohlédnou následků toho, co páchají. Co jste čekali, vy nepoučitelní neználkové, ptá se děkan Miroslav Ševčík
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miroslav Ševčík

Co říkáte přehlasování České republiky a dalších několika zemí v souvislosti s povinnými kvótami pro rozdělení uprchlíků v Evropě?

Už před vstupem do Evropské unie jsem tvrdil, že jakmile nastane situace, která bude zavánět nějakou krizí, prosadí si nejsilnější země, co budou chtít. Dalo se to očekávat a jenom naivní a nepoučitelní neználkové si mohli myslet něco jiného.

Po schválení Lisabonské smlouvy se to dříve nebo později mohlo stát, přesto tato situace některé vládní politiky zjevně nepříjemně překvapila. Předseda ODS Petr Fiala prohlásil, že Evropská unie začíná ztrácet smysl, některé radikální strany dokonce volají po vystoupení Česka z Evropské unie. Ale nepoškodilo by případné vystoupení Českou republiku ekonomicky více než umístění několika tisíc uprchlíků podle bruselských kvót?

Evropská integrace má smysl, pokud by se držela původních atributů. A těmi jsou volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly. Jak je vidět, ani toho není současná EU schopna dostát. Například v oblasti služeb se jí to vůbec nedařilo a nevybudovala vnitřní trh. A dá se samozřejmě očekávat, že představitelé nejsilnějších zemí se budou snažit prostřednictvím svého silového postavení a různých hlasovacích mašinérií dosáhnout toho, co budou chtít oni. Na tohle jsme upozorňovali nejen před přijetím Lisabonské smlouvy, ale i před tím, když se projednával návrh o Ústavě Evropské unie, to znamená již před rokem 2004. Jak je zřejmé, obavy se naplnily už po deseti letech. Ukázalo se, že my všichni, kteří jsme na to upozorňovali, jsme měli pravdu. Včetně tehdy mnohými zatracovaného prezidenta Václava Klause.

Nepotvrdí se nakonec úsloví, že všechno zlé je pro něco dobré, protože mnohé země, zvlášť ty, které byly přehlasovány, už si dají pozor, aby přistoupily na další integraci, na jejímž konci by byl ten superstát, i na přesun další části suverenity do Bruselu?

Ta mašinérie už běží a nemůže ji zastavit nikdo jiný než voliči jednotlivých zemí. Až jim konečně dojde, že je s nimi manipulováno z Bruselu a některými špičkami jednotlivých států. Ale politici, kteří se do Bruselu dostanou, neradi ze svých postů odcházejí, protože zažívají pocit moci a mají úplně jiné sociálně-ekonomické podmínky. Proč by si tedy vypouštěli vlastní rybník? Mnozí raději odkývají, co nějaký ňouma pro Evropský parlament připraví. Je úsměvné, že teď rozhodují ti tak řečeno trpaslíci, třeba Lucembursko a různí představitelé politiky, kteří mnohdy ani politickou soutěží neprošli. Jsou to Eurohujeři, kteří dlouhodobě nedohlédnou následků svých rozhodnutí.

V souvislosti s přehlasováním Česka a několika dalších států se objevují v internetových diskusích i hlasy o zradě a Mnichovu. Není to přehnané, nebo to může skutečně vyvolávat tyto konsekvence?

Já žádné internetové diskuse nečtu, protože je to většinou bohužel spojené s tzv. internetovou „lůzou“, s lidmi, kteří jsou zakomplexovaní a vyjadřují se mnohdy spíš osobně než věcně, i když se sem tam mohou objevit i rozumné příspěvky. Nicméně – když se rozhoduje o nás bez nás, respektive když se nebere náš názor v úvahu, může to samozřejmě v někom podobné představy vyvolávat. Doufám však, že tato rozhodnutí nepovedou k válečným konfliktům. Pokud by vedly, pak se toto přirovnání dá použít v daleko větší míře.

Říkal jste, že jen voliči ve členských zemích mohou zastavit rozběhlou mašinerii integrace Evropské unie. Myslíte si, že takovým kamínkem, který může spustit lavinu rozpadu Evropské unie, může být plánované referendum ve Velké Británii?

Je otázka, jestli někdo bude mít vůbec zájem referendum uskutečnit. Také bude záležet na tom, jak bude položena konkrétní otázka v rámci případného referenda a jestli to není spíš tlak ze strany politiků Velké Británie na to, aby si vydobyli další ústupky ze strany Evropské unie. Samozřejmě pokud budou mít všichni všech pět pohromadě, tak Velká Británie v podstatě Evropskou unii v této podobě, jak se etabluje v poslední dekádě, zase tak moc nepotřebuje. Navíc v době, kdy se klade důraz na administrativní rozhodnutí, kdy procesy liberalizace byly zastaveny, kdy se vracejí zpátky časy přijímání rozhodnutí, která vyhovují různým lobistickým a politickým uskupením a nejdou ve prospěch občanů Evropské unie, ve prospěch zvyšování jejich životní úrovně.

Nejsme více pod tlakem i proto, že je naše ekonomika navázaná z téměř osmdesáti procent právě na Evropskou unii? Neomezuje to možnosti, jak se bránit tlaku vlivných evropských zemí, především Německa?

Samozřejmě pro nás by byla daleko lepší větší teritoriální diverzifikace našeho exportu. Usmívám se, jak někteří pravdoláskaři a kavárenští povaleči, kteří ekonomickým záležitostem bohužel povětšinou nerozumějí, jsou zaměřeni proti Václavu Klausovi a teď i Miloši Zemanovi, když se snaží tuto širší ekonomickou diverzifikaci svými zahraničními návštěvami potvrdit. Nejsem žádným velkým příznivcem Miloše Zemana, ale proč bychom nemohli více obchodovat s Čínou? Proč bychom neměli usilovat o získání postavení na tak velkých trzích, jako je Rusko? Pro ekonomiku a životní úroveň našich občanů je lepší, abychom měli vyšší diverzifikaci v oblasti zahraničního obchodu i ve sféře výroby, průmyslu. Víme, že naše velké napojení na automobilový průmysl může znamenat v dobách krize velké problémy. Koneckonců vidíme, co udělaly s Volkswagenem zprávy, které se dostaly na povrch. Za pár dní klesla cena akcií této značky o třetinu.

Projeví se to negativně i na prodejnosti českých aut Škoda?

Samozřejmě se to může projevit v určitém kratším období, ale předpokládám, že to, co vyplouvá na povrch, se teď už neděje. Ukazuje to mimo jiné na to, že některé normy, které jsou přijímány zejména v oblasti emisí, jsou nesmyslně tvrdé, což vytváří prostor buď pro masivní podvody, nebo pro to, aby některé skupiny získaly konkurenční výhodu. To platí třeba o rozhodnutí aparátu EU k zabezpečení výroby dvaceti procent energií z obnovitelných zdrojů. To je sice krásný cíl, ale nikdo se už nedívá na to, kdo to zaplatí.

Česká ekonomika tento rok rekordně roste, dokonce nejvíce v Evropské unii. Současná vláda si přisvojuje zásluhy, že se tak děje díky silnější důvěře občanů a jejich vyšší spotřebě. Myslíte si, že současná politická garnitura má skutečně na ekonomiku tak pozitivní vliv? Dosahujeme růstu díky této vládě, nebo jí navzdory?

Myslím si, že současná vláda si přisvojuje něco, o co se vůbec nezasloužila. Ve skutečnosti se to má asi takto: každá ekonomika se vyvíjí cyklicky, někdy je ten cyklus kratší, když se jednotlivé fáze střídají rychleji, někdy je delší. ČR prošla v letech 2012–2013 nejdelším obdobím poklesu od svého vzniku v roce 1993. Ten pokles byl tak masivní, že ani růst, který pak následoval, nás nedostal na úroveň roku 2007–2008, před první finanční a následně hospodářskou krizi. Navíc v letech 2012 a 2013 zvláště média zbytečně občany strašila, takže občané spotřebu, která tvoří nejmasivnější složku hrubého domácího produktu, prostě odkládali. A růst, jehož dosahuje česká ekonomika dnes, je způsoben jednak tím, že došlo k oživení, a tím, že v předchozích letech došlo k odkladu spotřeby a investičních rozhodnutí. Lidé odkládali nákup automobilů, zařízení bytů a dalšího méně zbytného zboží. Firmy odkládaly obnovovací investice, šetřily na údržbě, a teď, když došlo k oživení ekonomiky a média přestala občany strašit, se to projevuje ve vyšším růstu HDP. Doufám, že lidé budou utrácet ještě více a hrubý domácí produkt poroste dynamicky aspoň ještě několik čtvrtletí. Navíc v Evropě není hospodářský cyklus synchronizován. Teď jsme se dostali do čela, nicméně za pár čtvrtletí můžeme být vystřídáni jinou zemí, která nyní roste pomaleji.

Někteří levicoví politici i odbory kritizují, že i když ekonomika roste, nemá vliv na růst mezd. Je to tím, že jsou podnikatelé opatrní a preferují investice nebo proto, že produktivita práce u nás moc neroste?

V růstu produktivity práce bychom měli být lepší. Máme poměrně vysokou zaměstnanost. Míru nezaměstnanosti máme prakticky jednu z nejnižších v Evropě a koneckonců se dá říci, že i na světě. To znamená, že zaměstnáváme zvláště ve státní správě více lidí, než je třeba. Mzdový fond je omezený, takže platy nerostou tak rychle. Ale je to i chyba odborů, zabývají se politikařením místo toho, aby se zabývaly tím, čím by měly. A velký problém je to, že u nás jsou vyšší platy zaměstnanců, které platí stát, než platy v podnikatelské sféře. Bohužel se rozdíl ještě prohlubuje, a to není zdravé pro vývoj ekonomiky. Navíc se vymýšlejí hlouposti v podobě nových administrativních překážek pro podnikání, jež vedou k dalšímu zaměstnávání úředníků, kteří seberou hodně finančních prostředků. Nemám nic proti zvyšování počtu učitelů, když tady máme o pětadvacet tisíc, třicet tisíc více dětí, které jdou do školy. Ale v případě zaměstnanců, kteří jsou součástí státní správy, by neměl být tak velký nárůst. A další zkreslení vidím v čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. To ovlivňuje relativně vysokou dynamiku hospodářského růstu. Říkám relativně, protože kdyby např. čínská ekonomika rostla o zhruba čtyři procenta ročně, tak devadesát pět procent analytiků bude hystericky vykřikovat, že čínská ekonomika je na tom hrozně špatně, protože jsou zvyklí na to, že v posledních desetiletích rostla dvouciferným tempem.

V České republice i v řadě evropských zemí, například v Německu, je nedostatek pracovních sil v některých odvětvích. U nás například chybějí svářeči, technické profese. Mohou být tedy přistěhovalci přínosem pro ekonomiku, jak tvrdí například britský list The Economist?

Vycházím-li z informací od přímých účastníků, kteří byli bezprostředně v místech, kudy procházejí migranti, musím konstatovat, že z arabských i asijských zemí utíká elita národa. Lidé, kteří zjistili, že další desítky let by byli odkázáni žít ve válečném prostředí, bez jakékoli perspektivy normálního života. Myslím, že to je zrovna struktura pracovní síly, kterou nepotřebují ani v Německu. Ti možná potřebují spíše dělnické profese, možná i některé další, ale ta struktura příchozích nemá tu podobu, jakou by trh práce v Německu potřeboval. Navíc tady jsou kulturní rozdíly a rizika s tím spojená. Je možné, že němečtí voliči to v budoucnu svým politikům spočítají. A francouzští pokrytečtí politikové ze strachu už začínají couvat a hlásí, že přijmou letos maximálně 30 tisíc běženců. Při řešení současného stěhování národů selhala celá decizní sféra EU, ale i státní establishmenty především největších zemí EU.

Ale česká podnikatelská reprezentace se vyjadřovala poměrně vstřícně a optimisticky v tom, kolik tisíc uprchlíků budou podniky schopny zaměstnat. Sdílíte toto nadšení?

Je to naprosto směšné. Když jsem slyšel některé představitele Svazu průmyslu a dopravy i Hospodářské komory, tak jsem si říkal: vy vlastníte tyto firmy a vy je budete zaměstnávat? Když někdo říká, že přijme sedm tisíc lidí, chtěl bych vidět, jaká to bude firma a v jaké struktuře ty lidi zaměstná. To jsou prostě takové politické proklamace pro oblbování lidí. A mě mrzí, že reprezentace podnikatelů nerozmyšleně vyřkne taková čísla. Pak zjistí, že třeba z deseti tisíc lidí, kteří sem přijdou, nebude ani jeden svářeč.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš pro PL: Koněv? Je to jinak. Rusko zpět do hry. Nový úder neziskovkám. Bakalova sekta. Vzkaz Petříčkovi

11:32 Babiš pro PL: Koněv? Je to jinak. Rusko zpět do hry. Nový úder neziskovkám. Bakalova sekta. Vzkaz Petříčkovi

ROZHOVOR S PREMIÉREM Historii musíme přijímat v celé její šíři a nevybírat si účelově jen části, řík…