Všechno kolabuje a vedení města vymýšlí pitomosti. Není normální, aby průměrné nájmy byly vyšší než průměrné důchody. Lídryně Starostů pro Prahu hovoří

Anketa

Půjdete ke komunálním volbám?

87%

13%

hlasovalo: 5760 lidí

Jedním z klíčových témat komunálních voleb asi je, zda je důležitější výstavba, nebo ochrana životního prostředí či památek. Výbor pro světové dědictví UNESCO poslal v létě po svém zasedání v Bahrajnu Praze vytýkací dopis. Vyjádřil v něm „velké rozčarování nad mnoha developerskými projekty velkého měřítka, které jsou navrženy do ochranného a širšího pásma Pražské památkové rezervace, a také nad nedostatečnou regulací výškových novostaveb, což může mít dopad na jeho mimořádnou univerzální hodnotu“. Jak vy se na to díváte?

Praha je perla mezi evropskými městy. Její zařazení mezi památky UNESCO je prestižní, a pokud by měla z tohoto seznamu vypadnout, brala bych to jako prohru pro všechny kromě nenasytných developerů. Opět – jako ve všem – je to o mezilidské komunikaci. Město by mělo aktivně s UNESCO vyjednávat, kde je hranice mezi rozvojem a ničením. Na základě toho by se město mělo rozvíjet.

Není třeba chránit úplně každý dům nebo most. Není to tak, že jakákoliv ruina stojí za péči a ochranu. Investoři a architekti vždy v městě zanechávali otisk své doby a bude jen dobře, když se v Praze objeví krásné moderní stavby. Ale panorama města a jeho atmosféra by neměly vymizet, protože za nimi k nám jezdí turisté z celého světa. To je to, co mají rádi i Pražáci.

Všichni teď přicházejí s tím, že bude dostatek obecních bytů a zlevní bydlení…

To, co se děje v oblasti bydlení, je krize. Není normální, aby průměrné nájmy byly vyšší než průměrné důchody. Není normální, aby běžný člověk ušetřil na byt jen díky výhře ve sportce. Současné ceny vyhánějí starousedlíky z města na předměstí, a ještě zhoršují dopravní situaci v Praze. Ti, kteří se přestěhují do bydlení za městem, pak přetěžují silnice a tratě při cestě do Prahy a zpět. Město musí udělat vše pro to, aby si své obyvatele udrželo, aby mu neutekli do středních Čech.

Jaké je tedy řešení?

Vedení města musí udělat dvě věci. Za prvé vytvořit představu, kde všude se v Praze může stavět s ohledem na urbanismus a zájmy místních obyvatel. Na soukromých pozemcích umožnit rychlejší výstavbu, na městských parcelách vytvořit městské byty. Za druhé se musí opět vrátit doba, kdy je možné požádat o pronájem obecního bytu, což je věc, která po vlnách privatizací skoro zanikla. V Praze 10 to tak máme například v Malešicích. Zrekonstruovali jsme bývalou ubytovnu na startovací a ústupové bydlení, takže o byt si můžou požádat jak mladé rodiny, tak třeba osamělí důchodci, kteří už se nechtějí starat o velké byty po odchodu dětí. Máme tu i několik speciálních bytů pro lidi po úrazu míchy, kteří se po nehodě ocitnou na vozíčku a zvykají si na nový život. Zřídili jsme to ve spolupráci s asociací paraplegiků. A je o to obrovský zájem – potřebovali bychom takových domů deset, abychom uspokojili poptávku. Kdybych se stala celopražskou radní pro oblast bydlení, podobné domy by vznikly na několika místech Prahy.

Vy jste působila jako radní na Praze 10. Co dobrého jste pro občany udělala? Co občanům nabízíte?

Když se potkávám s voliči na ulicích, shodujeme se, že Praha 10 patří k nejhezčím a nejpříjemnějším městským částem pro život i práci. Za ta léta, co tu působím, jsme toho udělali hodně. Už jsem zmínila bytový nájemní dům v Malešicích, což je ojedinělý projekt v celorepublikovém měřítku. Nájemní bydlení tu najdou mladí, důchodci nebo hendikepovaní. Řeknu jedno číslo – 9. To je počet Pražanů, kteří jen během tohoto léta měli nehodu, skočili do neznámé vody nebo prostě jen měli smůlu a dostali se po zranění páteře na vozík. Pro ty jsme připravili byty, kde si zvykají na život s hendikepem.

Opravili jsme – a ještě opravíme – řadu veřejných míst. Kdo si vzpomene na to, jak ošklivá byla vršovická ulice Moskevská nebo oblast okolo Vršovického zámečku, ten musí být překvapený, jak krásné je to tu dnes. Zrekonstruovali jsme Malešický park, park na Zahradním Městě, postavili jsme dva pěší mostky přes Botič v Záběhlicích a Vršovicích. Nový vzhled dostala ulice V Olšinách a Vršovická, zastávka tramvaje Průběžná patří k nejhezčím místům pro přestup v rámci celé Prahy. Připravujeme obnovu sídlištních center, které jsou spojené s mým dětstvím – Cíle a Květu na Zahradním Městě. Obec koupila horský hotel v Krkonoších, kam jezdí děti na školu v přírodě a lyžařský výcvik za dotované ceny. Díky tomu není lyžák exkluzivní záležitostí pro děti, jejichž rodiče na to mají, ale mohou jet všichni.

Zachránili jsme s místními občany z Bohdalce školku na Sychrově. Měl zde vyrůst bytový dům, ale díky našemu tlaku sem dnes opět chodí děti. A mám radost z toho, jak výrazně jsme začali zapojovat občany do rozhodování do budoucnosti města. Začali jsme s drobnými příspěvky na občanské projekty, kterým jsme říkali Město na míru. Nyní už několikátý rok otevíráme participativní rozpočet, v jehož rámci občané navrhují a schvalují nápady pro obnovu veřejných míst. Zkušenosti z Prahy 10 ráda využiji na celopražské radnici.

Co dělat s těmi hroznými vedry, která nás obtěžovala v létě? Kam se člověk může v betonu a zástavbě schovat?

Během letošního léta byl šílený hic. V Praze jsme ho vnímali mnohem intenzivněji, protože příliš mnoho asfaltu a málo stromů pomáhá přehřívání města. Jaký je recept? Stromy, stromy a zase stromy. V Praze 10 jsme léta sázeli stromy za narozené děti, během rekonstrukcí jsme například vysadili platanové stromořadí na zastávce Průběžná, zaplatili jsme zatravněný povrch tramvajových tratí na Vršovické, v Olšinách nebo na Průběžné. A bojujeme za zelené Trojmezí, které pro Zahradní Město funguje jako příjemná oáza.

Nechápu, proč toto nemá celopražská radnice jako svůj úkol číslo jedna. Vymýšlejí pitomosti jako chytré lampy nebo lavičky, ale toto je mnohem důležitější. Během rekonstrukcí ulic musí docházet ke sdružování podzemních sítí, aby to umožnilo výsadbu. Musejí se také změnit normy, které často nové stromy v ulicích zcela vylučují. Zkušenost ze Senátu i z radnice mi říká, že podobné úpravy nejsou těžké, že stačí jen chtít a vše se povede.

Jak se díváte na otázku dopravy? Praha přes léto kolabovala…

Tak to jsme zažili všichni na vlastní kůži. Kolabuje všechno – auta, MHD i systém parkování. Pražská doprava není daleko od stavu, kdy se zcela zastaví. Je to kvůli tomu, že všechno se tady už dlouhá léta děje nahodile. Magistrát selhal jako koordinátor oprav i jako plánovač nových staveb. Flikují se díry, ale nové projekty ani pořádné rekonstrukce se nedělají. Je to smutný pohled.

Základem jsou opravené ulice a stavba nových. Opravené tramvajové tratě a stavba nových. Opravené vlakové zastávky a stavba nových. V tom všem jsme v Praze 10 ukázali, že to jde. Ulice Moskevská, Francouzská nebo Vršovická jsou opraveny, chystáme další projekty pro staré Vršovice, Vinohrady, Malešice i sídlištní centra. Jsou opravené prakticky všechny tramvajové tratě a připravujeme rekonstrukci Starostrašnické. Právě probíhá oprava vlakové tratě, kde vzniknou zastávky Zahradní Město a Eden. Už aby to všechno bylo, potom se nám všem uleví. Toto můžeme udělat z malé radnice na Desítce. Velká radnice na Mariánském náměstí musí jít mnohem dál. Jednat se státem o převedení kamionů na obchvat, o přesunutí nákladní železniční dopravy mimo město, o zabránění tomu, aby třeba v Malešicích vzniklo překladiště pro kontejnery z celého světa. Se Středočeským krajem a státem je naprosto nutné vymyslet, vyprojektovat a zaplatit systém P + R mimo město, aby návštěvníci Prahy neblokovali prostor pro místní.

Samo město by mělo urychlit výstavbu obou okruhů, protože bez nich budou trvalé zácpy třeba na Bělocerkevské. A zároveň vedení města musí zavelet dost dalšímu zvyšování počtu aut v Praze. Historická Praha není na něco takového postavená a kvůli kolonám stojí i MHD. Centrum by nemělo být zcela uzavřené pro auta, ale vždy musí být výhodnější jet po okruhu než přes centrum. To nyní neplatí – stačí si do navigace zadat cestu ze Záběhlic na Břevnov a pravděpodobně nejrychlejší bude průjezd přes centrum. To je špatně.

Zelení navrhují, že by Praha mohla přijmout až pět tisíc uprchlíků. V Brně to požadovalo hnutí Žít Brno. I francouzský prezident Macron navrhoval, že by ne státy, ale města dostávala z EU dotace na přijímání uprchlíků. Kdyby EU nabídla takové dotace na uprchlíky, přijala byste dotace i s uprchlíky?

Tato věc má dvě strany. Kdo se v posledních letech pokusil objednat instalatéra, ten zjistil, že to je skoro nadlidský úkol. Zedníků je naprostý nedostatek, kvůli malému počtu lidí s řidičákem na autobus se dokonce i v Praze musely rušit některé linky. Je jisté, že z vlastních zdrojů toto nespravíme a že by nebylo špatné získat tyto zaměstnance ze zahraničí. Dokonce si myslím, že pro podobné lidi se specifickou kvalifikací by mělo město stavět speciální nájemní domy, kde by jim bylo možné poskytnout rychlé a pohodlné ubytování.

Ovšem organizovaný přísun skupin tisíců lidí z jedné jazykové, národnostní a kulturní oblasti by přinesl jen problémy. Nejsem proti pomoci lidem v nouzi, ale tato pomoc by měla probíhat blízko jejich domovů. Popravdě považuji za omyl v masové míře přesouvat z třetího světa do Evropy skupiny lidí z odlišných kultur a divit se, že se tito lidé nechtějí přizpůsobit místním poměrům, nenaučí se jazyk, odmítnou přijmout kulturu hostitelské země. Naprosto tomu rozumím. I já bych měla tendenci se po přestěhování přes polovinu planety do cizího prostředí schovat dovnitř vlastní komunity, skrýt se před světem, kterému bych nerozuměla.

Skutečná pomoc je podpora chudých zemí přímo v místě. Pokud budou mít tito lidé bezpečné bydliště a dobrou práci, nebudou mít potřebu se stěhovat do Evropy a dalších zemí, které na základě filmů a zpráv považují za ekonomický ráj. A pokud by se sem měl stěhovat větší počet lidí z ciziny, musí město vytvořit citlivý systém jejich postupného zapojování do místní komunity.

A kdyby chtěl někdo na Desítce mít něco podobného Klinice, byla byste pro? Piráti Kliniku podporují…

Kliniku fakt ne. Klinikářské přehlížení vlastnictví a práva, bohorovný pocit, že jejich životní styl je ten jediný správný, to jsou věci, se kterými nesouhlasím. Naopak legální oživování domů, které jsou ve vlastnictví soukromníků, města nebo státu, považuji za správné. Když se spolek dohodne s majitelem nepotřebného domu, že jej dočasně využije pro své aktivity, pak je to v pořádku a městu to jen prospěje. Praha má řadu prázdných domů a musí udělat rázná rozhodnutí, aby v nich bylo nějaké dočasné nebo i definitivní využití. Prázdné domy jsou nejen plýtváním volným prostorem v městě, ale i vyhazováním veřejných peněz z okna. Prázdný dům stojí miliony za ostrahu nebo za temperování. Pokud tyto náklady převedeme na kulturní spolek, dává dočasné využívání budov i ekonomický smysl. Lidsky řečeno – spolky budou mít kde působit a město ušetří.

Co otázka bezpečnosti? Je to uspokojivé? Prošla jste se někdy večer Václavákem či jela noční linkou?

Na Václavák moc nechodím, protože se mi tam v noci nelíbí. Moc hluku, moc smradu, moc lidí, kteří se chovají jak utržení ze řetězu. Noční tramvají ale jezdím docela pravidelně, nejsem taxíkový typ. Kdo si pamatuje divoká 90. léta, kdy jsme měli vykradené auto snad co půl roku, ten musí uznat, že nyní je bezpečněji. Samozřejmě jsme ale daleko od ideálu, ulicemi by se mělo pohybovat více policistů pěšky nebo na kole, nejen v autě.