Podpora levice u nás klesá a týká se to i KSČM, která se dokonce snad poprvé dostala v nejnovějším průzkumu pod pět procent. Jaké jsou příčiny, čím to je, že levice ztrácí svoji tvář a potácí se v prázdnotě?

Na úvod si musíme říci, že dnešní sociologické výzkumy, které se realizují jako výzkumy voličských preferencí, se spíše snaží realitu ovlivnit než ji věrně vystihovat. Osobně tomu říkám amerikanizace sociologických výzkumů, kde právě sociologické výzkumy jsou hojně využívány v předvolební kampani. Navíc TNS Kantar dlouhodobě podceňuje levicové subjekty jako celek a vždy jim dává slabší procentní zisk. To ale nic nemění na tom, že podpora levice skutečně v našich podmínkách klesá a nyní dosahuje historického dna. Byly doby, kdy levice brala téměř vše a nyní se nachází na chvostu vstupu do Sněmovny. Příčinu tohoto stavu hledejme v několika rovinách. Jednak je to nástup nových hnutí, které do svých programů přebírají prvky levice i pravice a situují se do voličského středu – tak jako hnutí ANO. Poté zde máme pokažené vlády ČSSD, kdy se činili hrobaři této strany v čele s Bohuslavem Sobotkou.

To, že dnes není levice v kurzu, má také evropský rozměr, protože mnoho západních levicových stran opustilo klasická témata, která byla stavěna pro dělnictvo, a čím dál více se přátelila s kapitálem, až z toho vznikla Třetí cesta Tonyho Blaira, která citelně poškodila sociální demokracii jako celek. Poté zde samozřejmě máme vliv posledních 30 let, kdy je všem neustále předkládáno, že k současnému systému neexistuje alternativa, a to ve vztahu k minulosti. To znamená, že současný řád neustále říká, že jednou tady alternativa proti kapitalismu existovala, ale byla špatná. Jenže na levicových hodnotách i stranách není nic špatného. Historicky se vždy zastávaly chudších, nespravedlivě vylučovaných, dělnictva nebo bojovaly za vyšší mzdy.