Vyhrožují, chtějí ohnutý hřbet za třináct tisíc hrubého. Docentka Švihlíková odhaluje problém, o kterém se moc nemluví

17.01.2019 15:57

ROZHOVOR Docentka Ilona Švihlíková se pro ParlamentníListy.cz vyjádřila k současnému stavu české, ale i evropské ekonomiky. Prvoplánový alarmismus o nové ekonomické krizi číhající za rohem Švihlíková odmítá, připouští ovšem, že případné strukturální změny by mohly českou ekonomiku oslabit. „Německo má specifickou průmyslovou pozici, kterou dokáže velmi dobře využívat,“ vysvětluje Švihlíková dramatickou propast mezi českou a německou platovou hladinou. Pro Němce jsme subdodavatelskou ekonomikou, což má dopad na výši mezd. „Na jedné straně nabízejí vyšší mzdy než české firmy, na stranu druhou si k českým zaměstnancům dovolují to, co by si doma nikdy nedovolili,“ komentuje ekonomka počínání zahraničních firem na českém trhu.

Vyhrožují, chtějí ohnutý hřbet za třináct tisíc hrubého. Docentka Švihlíková odhaluje problém, o kterém se moc nemluví
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková

Výroba automobilů v Česku sice meziročně rostla, prodeje ale pomalu klesají, vyrábíme tedy na sklad. Trh klesá, jde o zárodek problémů? Co bude stát dělat, pokud se automobily přestanou prodávat? 

V první fázi je to problém firmy, ne státu. Ten se těžko bude vkládat do nějakého výkyvu. Stát by se vložil do situace v případě velké krize nebo nějakého strukturálního posunu, například kdyby se inovativní výroba kompletně přesunula do Německa a nám tu zůstaly ty „zbytky“. Ale i tam je otázka, co by s tím stát udělal, když jsme si tu ekonomiku takto nastavili. 

Anketa

Je v České republice ohrožena demokracie?

29%
71%
hlasovalo: 10744 lidí

Automobilový průmysl v ČR, to jsou i mnozí subdodavatelé automobilových dílů a technologií. Jak dopadne případné propouštění v těchto firmách na českou ekonomiku? Nyní v Česku chybějí statisíce pracovníků, pomohlo by to tedy „vsáknout“ čerstvě propuštěné lidi z automobilového průmyslu?

To už je příliš mnoho spekulací, které vypadají, jako že za rohem číhá nová velká deprese. Bezesporu existuje ve světové ekonomice množství rizik, ale jako mnohem větší riziko vidím skutečně strukturální posun, ne konjunkturální výkyv.

V Evropě už víc aut na hlavu než Češi vyrobí jen Slováci. Automobilový průmysl tvoří více než pětinu našich exportů. Pokud v Evropě poklesne zájem o nová auta, bude to pro nás problém? Je naše ekonomika dostatečně komplexní?

Já bych spíše řekla, že nemá strukturální odolnost. Jedna věc je, jak moc může být relativně malá ekonomika komplexní v situaci obrovské světové konkurence a velmi hluboké dělby práce. Druhá věc je, jestli není příliš orientovaná na určité sektory a trhy – a tady si myslím, že skutečně ta ekonomika není dostatečně odolná. 

Fotogalerie: - GDELS - průmyslová tour

GDELS - průmyslová tour
GDELS - průmyslová tour
GDELS - průmyslová tour
GDELS - průmyslová tour
GDELS - průmyslová tour
GDELS - průmyslová tour

A co vlastně v případě poklesu automobilového trhu udělají jednotlivé země? Budou se zase v Evropské unii vytvářet pobídky, jako bylo šrotovné?

Minulá zkušenost nám říká, že je tu kurzarbeit, pak samozřejmě také nějaké „upgradované šrotovné“ by bylo možností, například přechod na elektrická auta apod., ovšem hodně to říká o současném systému – řešíte krizi tím, že zkracujete životní cyklus výrobku. To je takové chvilkové zaplácnutí. 

V jakém stavu je naše společnost? V Česku je 863 tisíc lidí v exekučním řízení, spousta dalších je jen těsně nad dluhovou propastí. Čtvrtina lidí nemá peníze na týdenní dovolenou. Je to špatné, nebo mají sousední země ještě horší problémy?

Hodnocení stavu společnosti je těžká záležitost, jedna věc je, jak vypadají statistiky, druhá je, jak lidé sami pociťují svou životní úroveň – hodně často se používají průměrné ukazatele, které mohou hodně deformovat reálný stav. Těší mě, že Český statistický úřad kromě průměrné mzdy uvádí i medián, se kterým se více lidí dokáže ztotožnit. 

K vaší otázce: zažíváme teď spíš příznivé období, což ale nikdy neznamená, že se všem daří skvěle. Příznivé období je vždy dobré využít k řešení problémů. K těm závažným, které ovlivňují silně i trh práce, patří právě exekuce. 

Podle výzkumu společnosti Partners žije třetina těch, kteří mají úvěr na bydlení, od výplaty k výplatě. Je to normální stav? Musíme navíc brát v potaz, že dnes se nám ekonomicky daří dobře. Co přijde, až nastanou horší časy?

Hypotéka je svým způsobem otroctví. Pro jednotlivé domácnosti nemusí ani přijít recese, stačí, když onemocní jeden z partnerů, a je zle. Ukazuje se jasně, že bez dostupného bydlení to nepůjde. Tady je zásadní role státu, podpory a zjednodušení výstavby dostupného bydlení.

Anketa

Považujete Jana Palacha za hrdinu?

13%
hlasovalo: 18669 lidí

Režisér David Martínek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že by se průměrná mzda v České republice měla ideálně pohybovat okolo 50 tisíc korun, minimální mzda pak 30 tisíc. Jako příklad Martínek uvádí Německo, kde prý díky silným odborům činí průměrná mzda zhruba 80 tisíc korun. Jde o dosažitelnou představu, nebo je to v dnešních reáliích jen čirá utopie? A kdo by to platil?

Německo nemá v porovnání s námi vysoké mzdy jen díky silným odborům. Odborová organizovanost a její stupeň v ekonomice je určitě důležitým faktorem, ale ne jediným. Německo má specifickou průmyslovou pozici, kterou dokáže velmi dobře využívat. My jako menší ekonomika, která je v jeho orbitě, musíme mít ambice na zvyšování životní úrovně. Kampaň Konec levné práce tímto směrem jde, ale řekněme si na rovinu, že konvergence je proces velice nesnadný, a také to, že ostatní země jako třeba to Německo na tom vůbec nemají zájem. 

Jsme nízkou úrovní mezd okrádáni? Je pravda, že nás zahraniční investoři vidí jako montovnu a tak i přistupují k zaměstnancům, nebo jim v Česku zajišťují solidní životní podmínky?

Asi bych nepoužila „okrádáni“, ale ekonomika ČR se prostě nastavila jako subdodavatelská v německém orbitě. Jak se jednou ten model nastaví, je strašně těžké to změnit. Ne nemožné, ale těžké. U této vlády vidím určité porozumění situaci. Ale to samo o sobě nestačí, je potřeba mít dlouhodobou hospodářskou politiku. 

Co se zahraničních firem týká, tak je to rozporuplné, na jedné straně nabízejí vyšší mzdy než české firmy (mohou si to dovolit, i tak mají skvělý prostor pro zisk), na stranu druhou si k českým zaměstnancům dovolují to, co by si doma nikdy nedovolili.  

Podle Davida Martínka by měly být i důchody vyšší, průměr by se měl pohybovat kolem 20 tisíc. Opět, je to reálné? Víme, že Andrej Babiš přidává důchodcům rekordním tempem, i tak se ale průměrná mzda šplhá nahoru rychlejším tempem, a rozdíl v životní úrovni mezi pracujícími a seniory se tak zvyšuje. Co s tím, má stát ještě seniorům přidat?

Důchody jsou součástí celého ekonomického systému – je dobře, že rostou, když se ekonomice daří dobře. Není možné zapomínat na seniory, na ty, kteří celý život pracovali. Rozčiluje mě, když se hovoří o nějakém „populismu pro důchodce“. Kromě příjmů je potřeba sledovat i výdaje – tady se znovu vracím k dostupnému bydlení. I to se týká seniorů, především těch osaměle žijících. 

Fotogalerie: - Příspěvek na bydlení

Schůze sněmovny. Na programu byl například vládní ...
Schůze sněmovny. Na programu byl například vládní ...
Schůze sněmovny. Na programu byl například vládní ...
Schůze sněmovny. Na programu byl například vládní ...
Schůze sněmovny. Na programu byl například vládní ...
Premiér Bohuslav Sobotka

Důchody mohou růst spolu s tím, jak porostou mzdy, ty porostou spolu s tím, jak budeme schopni vytvářet své vlastní inovativní produkty a sami je prodávat. Je to jeden provázaný systém. 

Funguje v Česku dobře institut podpory v nezaměstnanosti? Není příliš zneužíván? A neměl by být delší, stačí vůbec půl roku? V tom případě ovšem opět vyvstává otázka, kde na to vzít peníze…

Částky na podporu nezaměstnanosti jsou minoritní položkou rozpočtu a celkově vzato je náš systém podpory nezaměstnanosti dost restriktivní. V současné době se to nezdá být problém, když je více volných pracovních míst než uchazečů, ale myslím, že je potřeba větší individuální práce s nezaměstnanými. To se státu stonásobně vrátí. 

Platová hladina v Česku poměrně vysokým tempem roste. Pomalu ztrácíme výhodu, kterou jsme měli od devadesátých let – levná, ale kvalifikovaná pracovní síla. S příchodem společného trhu se navíc pravidla podstatně změnila. Hrozí reálně, že zahraniční firmy budou Českou republiku opouštět a přesouvat výrobu dál na východ, třeba do Rumunska?

Inu, ztrácíme… My ji zase tak neztrácíme. Nezapomínejme, že mzdy nerostou jen u nás, nejsme takový ostrůvek. Tohleto vyhrožování „odejdeme tam a tam“ zaznívá už hromadu let, hlavně od těch, kteří nechtějí inovativní a moderní českou ekonomiku, ale subdodavatele s ohnutým hřbetem, za třináct tisíc hrubého. 

Nedejme se vystrašit a pracujme na zlepšení naší ekonomiky. A pokud někdo chce jít dělat byznys na Ukrajinu či do Rumunska, může to zkusit. 

Anketa

Byl Bohuslav Sobotka dobrý premiér?

4%
96%
hlasovalo: 6490 lidí

Jak českou ekonomiku ovlivní nástup robotizace? Jsme na příchod průmyslu 4.0 připravení? Automatizace podle studie WTO ovlivní takřka polovinu všech pracovních míst…

Těžko říci, kdo je vlastně připravený. Ta míra nejistoty, jak se robotizace přesně projeví, je velká. Existuje hromada studií, které se navzájem vyvracejí, není jasné, jaký je časový horizont, na jaké sektory udeří a jak. Vznikne dost nových pracovních míst, aby vykompenzovala ta „stará“? Nebo bude čistý úbytek, co pak s lidmi, kteří nenajdou uplatnění v „nové“ ekonomice? Bude stačit rekvalifikace, nebo bude absolutní pokles prostě silný? A co demografie, to je také významná změna. Co když bude pokles populace ještě silnější než úbytek starých pracovních míst? Nikdo na to nedokáže dát přesnou odpověď. 

Hrozí do budoucna zavření či výrazná redukce tuzemské Škoda Auto, nebo to odnesou spíše továrny zahraničních automobilek v Kolíně a v Nošovicích?

To už jsou hodně dramatické scénáře. Mysleme spíše na lepší odolnost a diverzifikaci české ekonomiky. Nelze sázet jen na jednu kartu. 

Podle Eurostatu klesla v listopadu 2017 meziročně průmyslová výroba v zemích eurozóny o 3,3 %. Nepříjemně překvapilo Německo, kde se čekal mírný růst 0,3 %, ale konečným číslem je pokles o 1,9 %. Říkají tato čísla něco o tom, jak se nám bude žít v roce 2019?

Tato čísla ukazují propojení mezi německou a čínskou ekonomikou. Růst bude oslabovat (neznamená to, že se ekonomiky nutně propadnou do recese!), protože se zvětšují rizika, především v oblasti obchodní válka USA – Čína, což je vlastně jedna sféra boje o hegemonii. 

Fotogalerie: - Vyklízení Kliniky

Exekutor chtěl vyklidit budovu v Jeseniově ulici v...
Exekutor chtěl vyklidit budovu v Jeseniově ulici v...
Exekutor chtěl vyklidit budovu v Jeseniově ulici v...
Exekutor chtěl vyklidit budovu v Jeseniově ulici v...
Exekutor chtěl vyklidit budovu v Jeseniově ulici v...
Exekutor chtěl vyklidit budovu v Jeseniově ulici v...

Dobrá čísla nehlásí ani Čína. Tamní dovoz poklesl o 7,6 %, Číňané dokonce i méně zboží vyvezli, a to o 4,4 %. Přehřívá se čínská ekonomika? Co může snížení objemu obchodů EU s Čínou znamenat pro Českou republiku?

Čínská ekonomika se musí vypořádat s americkým tlakem, který není zdaleka zaměřený jen na deficit obchodní bilance. Trumpově administrativě jde o to, „zadržet Čínu“. I když by se našel nějaký kompromis, připomeňme, že vyjednávání mezi USA a Čínou stále probíhá, obávám se, že bude spíš jen krátkodobé. USA se snaží restrukturalizovat světový systém ve svůj prospěch, což vyvolává již nyní obrovské vlnobití. Jejich „america first“ patří k největším destabilizujícím faktorům ve světové ekonomice. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Marek Korejs

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ročně odteče 270 miliard. A to jsou jen ty přiznané peníze. Ekonom Pícl odhaluje, jak si cizí firmy hrají s ČR

20:50 Ročně odteče 270 miliard. A to jsou jen ty přiznané peníze. Ekonom Pícl odhaluje, jak si cizí firmy hrají s ČR

ROZHOVOR Ekonom Michal Pícl z Masarykovy demokratické akademie si všímá výrazného odlivu dividend sm…