Blížící se české předsednictví EU vnímají někteří čeští politici jako velkou šanci, jak se předvést a zlepšit reputaci Česka v Evropě. Může podle vás předsednictví takovému účelu posloužit, nebo jde spíše o nudnou formalitu, která nikoho příliš nezajímá?
Souhlasíte, aby se pokuty za opakované přestupky odečítaly ze sociálních dávek?Anketa
Předseda Pirátů Ivan Bartoš vidí v českém předsednictví EU mimo jiné i možnost zlepšení konkurenceschopnosti domácích firem, udržení pracovních míst, nebo rozvoj regionů. Je předsednictví nástrojem k dosažení těchto cílů?
Pirát Bartoš si klade malé cíle. Během toho půl roku českého předsednictví by měl správně vyřešit kovidovou pandemii, osídlit Mars a rozdojit kozla. Teď vážně: opravdu někdo věří tomu, že během půl roku českého předsednictví toto vše zvládne? Pokud si to někdo myslí, tak je zcela mimo realitu a měl by se léčit. Jakýkoliv byrokratický úkon (např. zmíněný rozvoj regionů) totiž zahrnuje projednání desítek (stovek?) vyhlášek, nařízení, přidělování dotací apod. Myslím, že si každý soudný člověk dokáže udělat představu o reálnosti těchto záměrů za 6 měsíců. Navíc zmíněné procesy již probíhají. Pan Bartoš objevuje Ameriku. Právě zde bych ale viděl možnost něco málo (spíš symbolicky) ovlivnit a urychlit.
Piráti v EU chtějí posilovat Evropský parlament a zrušit právo veta při hlasování o daních a zahraniční politice. Shodli se na tom jejich stranický předák Ivan Bartoš a europoslanec Marcel Kolaja. V Radě by tak chtěli odblokovat situace, kdy se proti nějakému návrhu postaví třeba jen několik zemí, nebo dokonce jediná. Je toto prohlášení a uvažování od českého politika v pořádku?
Není. Je to jen další demontáž demokratických procesů na mezinárodní úrovni a posilování vlivu superstátu jménem EU. Otázkou navíc je, proč by vůbec měla být ve státech EU jednotná daňová a zahraniční politika. Je to další krok k omezování suverenity členských států. Místo dialogu, hledání kompromisů a vyjednávání, se neposlušným státům prostě zruší právo veta a budou přehlasovány. Takto se k sobě rovnocenní partneři nechovají, ale chápu, že z hlediska euroúředníků je rušení práva veta vítané. Přece nám do toho někdo nebude kecat.
Jan Dočekal
Rozhodnutí vlády Viktora Orbána, že v maďarských školách bude platit zákaz vzdělávání o sexuálních menšinách, spustilo širokou debatu napříč EU. Dopustil se Orbán chyby?
Nejsem příznivec teorie, že na každou blbost musíme mít zákon. On by někdy stačil zdravý rozum. Ale v situaci, kdy se zdravý rozum v EU stává nedostatkovým zbožím, mám pro kroky maďarského premiéra určité pochopení. Vzdělávání o sexuálních menšinách považuji navíc za nesmyslné samo o sobě. Domnívám se, že prakticky každý puberťák a puberťačka v dnešní době v nějaké podobě shlédl příslušná edukační videa na Freevideo, či jejich maďarské obdobě, a je o chování sexuálních menšin dostatečně informován. Do detailu.
Nizozemský premiér Mark Rutte v reakci na to dokonce uvedl, že pokud Maďarsko zákon nezruší, mělo by opustit EU. Je takové vyjádření v pořádku?
Je to nabubřelé, silové prohlášení ze kterého přímo čiší nadřazenost …. a hloupost. Nizozemský premiér by si měl prioritně řešit problémy ve své zemi. Třeba to, proč mu v zemi díky podpoře elektromobility klesly prodeje aut o 2/3.
Evropská komise vypracovala návrh minimálního zdanění znečisťujících leteckých paliv, je to podle vás krok dobrým směrem? Může například zdražení osobní letecké dopravy přinést pozitivní výsledky?
Je to podobný odpustek – vlastně další daň, jako emisní povolenky. Sebevětší daň neodstraní ani jednu jedinou molekulu CO2 z ovzduší. Maximálně to povede ke zdražení a vyšší nedostupnosti letecké přepravy. Důsledky ponese každý z nás ve formě dražší dovolené, dražšího zboží. Znečištění v důsledku letecké dopravy je naprosto marginální a i kdybychom okamžitě leteckou dopravu v EU kompletně zakázali, tak změna ve složení atmosféry je neměřitelná. Skutečný účel tohoto zdanění, které je maskované ochranou ovzduší, je jen získat větší balík peněz, o kterých mohou vládnoucí struktury rozhodovat. Druhým příjemným efektem pro neomarxisty je omezení pohybu lidí, omezení jejich svobody. Zkuste chvíli googlit, kolik procent CO2 je přírodního původu, za kolik může člověk a jak je jeho produkce rozložená mezi jednotlivé státy. Obrázek si udělá každý sám.
Fotogalerie: - Start kampaně Soukromých Svobodných
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen o víkendu slavnostně oznámila, že EU již do členských zemí dodala vakcíny k naočkování 70 procent dospělé populace. Jak hodnotíte práci EU v této oblasti vy, je důvod ke chvále?
Kroky Ursuly von der Leyen ve mně vyvolávají lehký úsměv. Vzpomínám si, jak loni na jaře kolabovalo zdravotnictví v Itálii a žádný ze států EU nenabídl pomoc třeba ve formě nevyužitých plicních ventilátorů. Všichni pamatujeme na hysterii, která se týkala zákazu vývozu ochranných pomůcek, respirátorů a roušek z jednotlivých zemí. S určitým odstupem však přece jen vedení EU udělalo rázný krok! Ano – samotná Uršula pustila do oběhu video, jak si správně mýt ruce!
Ale otázka se týkala vakcín. Ono se není také moc čím chlubit. EU v tomto směru vcelku zaostala za Velkou Británií, Izraelem a dalšími zeměmi. Navíc se EU rozhodla organizovat nákup vakcín centrálně s tím, že tak bude mít při vyjednávání silnější pozici. Ona asi taková Francie nebo Polsko jsou pod rozlišovací schopností farmaceutických firem. A pamatujete na hysterii, když se zjistilo, že ono to asi není nasmlouvané tak neprůstřelně a EU začala zvažovat zákaz firmě Astra Zeneca vyvážet vakcíny do Británie? Neboli chtěla neúspěšné obchodní řešení nahradit silovým? A další podivnost – proč se tajila cena, za kterou EU jednotlivé vakcíny nakoupila? Tedy ono se to neutajilo na dlouho – belgická politička Eva de Bleekerk to omylem zveřejnila na Twitteru (aby to obratem smazala). A jaký je korupční potenciál centrálního nákupu pro všechny země EU si asi umí představit každý sám.
Jako Trikolóra Svobodní Soukromníci prosazujete zachování české koruny, dokonce jste za tímto účelem spustili petici, s kterou objíždíte Česko. Existují podle vás tlaky na přijetí eura v Česku?
Existují a nejsou malé. Přitom ty tlaky jsou hlavně politické a ne ekonomické, což vnímám jako zásadní problém. A obávám se, že po volbách s vyšším zastoupením různých progresivistů a eurohujerů v Parlamentu tyto tlaky ještě vzrostou. Osobně se domnívám, že zavedení eura (a vzdání se samostatné měnové politiky) je něco, co by v žádném případě nemělo být rozhodnuto hlasováním pár poslanců. Takto závažné a velmi obtížně vratné rozhodnutí bych měl rád posvěcené objektivní, kultivovanou, celospolečenskou debatou a případně i celostátním referendem.
Viceprezident Hospodářské komory České republiky Tomáš Prouza je rozčarován, Češi totiž k euru mají výrazně chladnější postoj než jiní „noví“ členové EU. Zatímco v ČR je pro euro 33 procent lidí, v Bulharsku to je 54, v Polsku 56, v Maďarsku 69 a v Rumunsku dokonce 75 procent. „Co ti Rumuni, Maďaři, Chorvati, Poláci či Bulhaři vědí a nám nikdo neřekl?“ ptá se Prouza. Jak tedy jeho otázku zodpovědět?
Pan Prouza je demagog. Naprosto opomíjí vliv všech propagačních a naprosto nevyvážených kampaní, ve kterých bylo občanům uvedených států vtloukáno do hlavy, jak se budou mít krásně, zavedením eura zbohatnou a stanou se hrdými Evropany. Je to podobné lhaní a propaganda jako když se v ČR zavádělo EET. Pamatujete, jak jsme v televizi denně viděli klip, kde se představovalo 140 nových školek a 900 dětských hřišť? Kde jsou - mohl bych je vidět? To je naprosto stejný případ. Máme na to i přísloví: „Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají“.
Vyvstaly podle vás v poslední době nové argumenty pro, nebo proti euru?
Ty argumenty jsou pořád stejné. Na jedné straně odpadne zdržení 10 minut při výměně peněz, když jedu do zahraničí a chci mít u sebe nějakou hotovost, potom je to zjednodušení a eliminace kurzových výkyvů pro velké nadnárodní koncerny a zahraniční obchod. Ale oni už stejně obchodují v eurech a nikdo jim to přece nezakazuje. I obyčejný občan si může otevřít účet v eurech a já bych uvítal, aby měna, kterou je vyplácena mzda, se mohla stanovit dohodou. Nakonec eury můžete platit pomalu v každém supermarketu, benzínce apod.
Na druhé straně si uvědomme, že přistoupením k euru ztrácíme jeden z atributů státnosti – vlastní měnu. ČNB ztratí možnost dělat autonomní měnovou politiku. Ztratíme jeden ze základních nástrojů makroekonomické politiky. Přechod na euro povede ke zdražení a zvýšení inflace. Další stovky milionů bude jednorázově stát samotný přechod (přecenění, přeškolení lidí, změny IT systémů apod.)
Ale podívejme se i na jiné argumenty:
- Německo od zavedení eura roste nejpomaleji ve své historii
- euro láká nezodpovědné politiky k enormnímu zadlužování. Příklady: Irsko, Španělsko, Řecko…
- povinné zapojení do projektů typu Bankovní unie, ESM apod. (a s tím spojené miliardové náklady)
- závazný Pakt stability se neobtěžují dodržovat ani největší státy EU – co to je za svět peněz, kde se nehraje podle daných pravidel?
A našlo by se toho určitě víc. Především je nutné si uvědomit, že euro je politický a nikoliv ekonomický projekt.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
