Vadilo by vám, kdyby Matteo Salvini tajně přijal peníze od Rusů?Anketa
I v České republice středoškolští studenti po vzoru švédské Grety protestují za řešení klimatické krize. Pokud prý do dvanácti let něco radikálně neuděláme, stanou se hrozné věci. Na Facebooku zmiňujete mluvčího studentů Petra Doubravského, který tvrdí, že nemá smysl se vzdělávat, když budoucnost ohrožují změny klimatu. Jde o zneužití dětí pro politický aktivismus? Kde se bere tato hysterie a fanatismus?
Podle mě to lze nazvat finálním dovršením transformace zeleného politického hnutí v nefalšovaný apokalyptický náboženský kult. Všechno tomu odpovídá. Varování před koncem světa, mystický prorok v podobě studentky Grety, i totální odvržení rozumu jako způsobu poznávání reality. Studentka Greta je mentálně postižená, trpí autismem, a její největší vklad lidstvu spočívá v tom, že nestuduje. Dokonce prý je schopna vidět CO2 v atmosféře, což je samozřejmě nesmysl, ale představuje to jakousi variantu náboženského zázraku.
Studenti po celém světě zavrhují studium a stávají se křižáky v tažení za záchranu klimatu. Jsou nezkažení světem dospělých, své postoje vůči společnosti získali vnuknutím od studentky Grety, nikoliv racionální metodou, poznáváním světa pomocí smyslového vnímání a vlastního rozumu. A ono to vlastně není nic nového, i dějiny křižáckých tažení zaznamenaly jednu výpravu dětí, které měly svoji nevinností a čistotou osvobodit Jeruzalém.
Greta Thunbergová: Náš dům je v plamenech!
Odkud se bere jejich fanatismus? Ty děti jsou k němu soustavně vedeny, vzdělávacím systémem, médii a kulturou. Teze o globálním oteplování, o vyčerpání zdrojů a ničení přírody jsme si zvykli poslouchat tak dlouho, že už je zpravidla ani nezpochybňujeme. A ti studenti nemají vůbec šanci se seznámit s názory vědců, kteří říkají a dokazují, že s klimatem a životním prostředím je to trochu jinak. Jména jako Lomborg nebo Simon tito studenti vůbec neznají. Nicméně já se obávám, že neznají ani jména ekologů a společenských vědců, kteří šíří klimatickou paniku. Ta totiž pronikla do kultury tak hluboce, že i průměrný televizní divák, čtenář denního tisku nebo uživatel sociálních sítí je schopen odpapouškovat všechny možné klimatické teorie. Oni to jednoduše pokládají za nezpochybnitelný fakt, stejně jako si lidé ve třináctém století nedokázali představit, že by snad nemohlo existovat peklo.
A stejně jako křesťanství je i klimatický fanatismus podpořen altruistickou morálkou, která nám vnucuje sebeobětování jako nejvyšší morální imperativ. Vzdát se našeho pohodlí, naší průmyslové a technologické civilizace, a ve své pravé podstatě se vzdát našeho rozumu, to vše obětovat, je naprosto v souladu s altruistickou etikou. Otázkou samozřejmě je, jak stávkující studenti budou schopni altruistickou morálku sledovat skutečně do důsledků. V pátek si zastávkovat a cítit se jako morální autorita a velký bojovník, to je vlastně legrace. Ale opravdu se vzdát vlastního tabletu, chytrého telefonu, možnosti cestovat po celém světě, bavit se, to je věc druhá.
Psali jsme:
Nebylo by pro Českou republiku daleko větší katastrofou, kdyby v důsledku ekologických opatření klekl evropský, zvláště automobilový průmysl, než nějaká hypotetická klimatická krize? Co vůbec říkáte na současné módní ekologické trendy, které nelze brát na lehkou váhu, protože v Německu v preferencích Zelení vedou?
Před několika dny jsem na Facebooku zaznamenal zprávu o tom, že Piráti organizují jakousi petici, jejímž cílem by mělo být plošné zdražení letenek v celé Evropské unii. To je podle mě principem toho, jak klimatické hnutí funguje. Jim skutečně jde o to, jak lidi připravit o vymoženosti technologické civilizace. Mnoho z nich si patrně nepřeje nic jiného, než aby automobilový průmysl opravdu klekl, a aby se zavřely jaderné elektrárny, nebo aby se platily nějaké celoevropské klimatické daně.
Samozřejmě ve skutečnosti nic jako klimatická krize neexistuje. Je to jenom módní termín, který používají politici, aby ukázali „správnou“ angažovanost. Je úplně jedno, jestli se klima otepluje, nebo ne. Důležité je pouze jediné: mají lidé dostatek svobody na to, aby se mohli řídit svým rozumem a aby se mohli klimatu přizpůsobit?
V Německu zavírají jaderné elektrárny. To je příklad politiky, která je v rozporu s rozumem. Jaderná energie je čistá, efektivní, spolehlivá a bezpečná, zelení aktivisté by ji měli velebit za to, že znamená takřka nulové emise, a přitom je to energetické odvětví, které rozhodně ještě neřeklo poslední slovo. Můžeme mít levnou energii pro ochlazování našich budov, pro zavlažování, pro těžbu dalších surovin, ale zelení aktivisté jsou proti. Protože to, co jim nejvíc vadí, je představa rozvíjejícího se a bohatnoucího lidstva. Zda vedou Zelení v Německu, to je koneckonců starost a vina německých voličů. U nás Zelení naštěstí takových úspěchů nedosahují a věřím, že my si náš Temelín a Dukovany zavřít nenecháme.
Ještě zpátky k automobilovému průmyslu. Já se obávám, že evropský automobilový průmysl si nic než kleknout nezaslouží. Je to snad ta nejhůře se rozvíjející oblast průmyslu, bez smysluplných inovací, totálně závislá na dotacích, prorostlá smrtícími regulacemi. Je to odvětví, které sice přináší nějaký ekonomický výsledek a poskytuje pracovní místa, ale je to iluze prosperity. Pokud má Evropa pouze dvě možnosti, buď mít tuto parodii na průmysl, nebo nemít nic, pak snad raději nic a produkční možnosti, které jsou zde vázané, nechat přirozeně přesunout jinam. Anebo otevřít oči a automobilový průmysl radikálně deregulovat.
V letošním roce jsme svědky i jiných a mnohem větších demonstrací, namířených proti premiéru Babišovi. Co by se však stalo, kdyby Babiš nakrásně padnul? K tomu jsem slyšel vtip – „Víte co je nejhorší na Babišovi? To, co přijde po něm.“ Vy k demonstracím píšete, že nejde o protesty za naši svobodu – ale o protesty za výměnu osob, které nás o svobodu okrádají. Proč si to myslíte?
Vy snad vidíte na naší politické scéně někoho, kdo by představoval skutečný ideologický protipól Andreje Babiše, a měl zároveň nějakou šanci na úspěch? Vidíme zde politiky, kteří chtějí skutečně nízké daně, striktně omezené regulace, zeštíhlení dotačního systému nebo nejlépe úplné zrušení dotací, snížení spotřebních daní, svobodné školství bez takových nesmyslů jako byla inkluze, nebo třeba umožnění kouření v soukromých hospodách? To chceme my Svobodní, ale naše současná pozice je tragická.
Pokud by někdo skutečně chtěl nejen odstranit Babiše, ale zároveň zabránit tomu, aby na jeho místo nenastoupil nějaký Babiš 2.0, měla by jeho argumentace obsahovat jeden v poslední době opomíjený pojem – kapitalismus. Chceme tady mít kapitalismus bez přívlastků, a tedy bez Babiše. A chceme, aby se už nikdy žádný Babiš nevrátil. Jenomže když se podíváme na organizátory protestů, na umělce, kteří na demonstracích vystupují, a na politiky, jimž protesty hrají do karet, vidíme tam jednoho antikapitalistu vedle druhého.
Podle oponentů jsou voliči Babiše (a Zemana) lidé převážně staří, z venkova a s nedostatkem informací. Jde snad o nějaký generační střet?
Kdo zpochybňoval inteligenci a rozhled Babišových voličů před několika lety? To se stalo módou až nyní, když je potřeba se proti Babišovi, nebo ještě lépe proti jeho voličům, vymezit. Předtím volili Babiše lidé, kteří se domnívali, že jde o schopného podnikatele, který ví, jak žijí ti, kteří pracují sami na sebe, zná jejich problémy, a bude tedy podnikatelský stav podporovat. Volili ho živnostníci. Volili ho ti, kteří se domnívali, že stát je možné řídit jako firmu. A pokud tehdy někdo upozorňoval, že stát jako firmu řídit nelze, byl v naprosté menšině.
Navíc, já celé toto protibabišovské vzedmutí odporu pokládám za směšné hlavně proto, že Babiš naprosto dokonale zapadá do současného evropského politického establishmentu. Ano, pošlapává svobodu, zneužívá politiku pro své osobní zájmy, ale to dělají úplně všichni. Pokud si někdo myslí, že Babišův tábor jsou jakési Bratrstvo kočičí pracky, zatímco politici jako Kalousek či Fiala představují tábor Rychlých šípů, plete se. Česká politická scéna jsou jen samí Štětináči, Dlouhá Bidla a Bohoušové.
A to samé platí i o jejich voličích. Není to generační střet. Je to střet jedné formy mylných představ s jinou formou mylných představ.
My nejsme žádný votlemený hajzlíci, křičela na Letné herečka Sandra Pogodová
Protibabišovská opozice alespoň zvenku vypadá, že je hlavně protibabišovská... Není to málo? Můžou uspět s programem Antibabiš?
Program Antibabiš je jediný program, který mají. Na nic jiného sázet nemohou, protože co se týče ideologie, žádný zásadní rozdíl tam patrný není. Ale protože příznivci protibabišovských protestů ani nic jiného neočekávají, zdá se na první pohled, že tento program skutečně může být úspěšný. Zvláště pokud se mu dostává mohutné podpory ze strany veřejnoprávních médií a kulturní fronty.
Jenomže my pořád ještě žijeme v systému parlamentní demokracie, v níž fungují svobodné volby, a demonstrace jsou tedy pouze jakýmsi velmi nepřesným barometrem nálad ve společnosti. To, co tento barometr ukazuje, musí být potvrzeno, nebo vyvráceno ve volbách. A poslední volby ukázaly, že Babišova pozice je stále silná. Další volby budou za rok a čtvrt, a jestli se do té doby podaří Babišův elektorát nějakým způsobem rozložit, to je velmi nepravděpodobné.
Jediná možnost, jak Babiše porazit, jsou svobodné volby. Jenomže pokud se protibabišovská opozice omezuje jen na svůj program Antibabiš, není podle mě šance, že by si voliči hnutí ANO zčistajasna řekli, že hodit to Babišovi není tak dobrý nápad a tak raději v krajských volbách půjdou volit ODS nebo TOP 09. Proč by to probůh dělali?
Ale otázka zněla, jestli protibabišovská opozice může být úspěšná s programem Antibabiš. Obecně úspěšná. Což nemusí znamenat zrovna úspěch ve volbách. Pokud řekněme panu Mikuláši Minářovi nejde o politickou funkci, ale spíše o vliv a publicitu, protože politická funkce s sebou nese riziko zodpovědnosti, zatímco vliv a publicita je bez závazků, pak už dnes lze tento jejich program pokládat za úspěšný. Bez ohledu na to, kdy Andrej Babiš zmizí ze scény.
Na Facebooku také uvádíte případ studenta skotské střední školy, který prohlásil, že existují jen dvě pohlaví a byl za to vykázán z hodiny a bylo mu zabráněno pokračovat ve studiu. K tomu píšete, že je to další praktická ukázka toho, kam se západní společnost ubírá pod tlakem LGBT hnutí a politické korektnosti – míříme k dobrovolné totalitě... Jsou tyto trendy tak závažné i u nás? A k tomu mě napadá – před třiceti lety pro nás byl Západ vzorem v podstatě ve všem. Jak je tomu dnes?
Co je to dnes vlastně Západ? Co z něj zbylo? To, co je nám dáváno za vzor, je spíš protipól toho, co dělalo Západ Západem. A je patrné, že si to lidé uvědomují a vůči pojmu Západ jsou stále více nedůvěřiví. Což ale mnohdy znamená, že zavrhují Západ jako takový, i s hodnotami, které by měly být Západu vlastní, jako svoboda, trh, individualita, právo na vlastní cestu ke štěstí.
Začátkem 90. let u nás vyšel český překlad knihy Miltona Friedmana Kapitalismus a svoboda, Friedman sám napsal předmluvu pro toto česká vydání, a výslovně nás v ní varuje před tím, abychom si slepě brali příklad ze zemí jako jsou Francie, Británie nebo i Spojené státy. Už tehdy pro něj tyto země byly zeměmi socialistickými. My však místo toho, abychom byli rádi, že jsme tehdy vyhodili socialismus dveřmi, přebíráme ze Západu vše socialistické, s poníženou obhajobou, že my jsme přece ta nedokonalá, zaostalejší a nevyvinutá země, zatímco na západ od nás vědí, jak se má správně dělat demokracie.
Všude na západ od nás zakazují kouřit v hospodách a zavádějí LGBT výchovu na školách – a kdo jsme my, že bychom to snad chtěli kritizovat? To, co vidíme dnes na Západě, je obrazem toho, co nás postihne během příštích dvaceti let, jen co bude v duchu těchto nových idejí vychována nová generace. Kam se mezitím během těch dvaceti let dostane při svém náskoku Západ, si netroufám odhadnout. V zásadě vidím dvě možnosti – islám, nebo nová forma fašismu.
Německá veřejnoprávní televize: Takto školáci poznávají islám
Je pro nás Západ vzorem? Bohužel, je pro nás vzorem v tom nejhorším slova smyslu, a to zejména proto, že neexistuje jasně viditelná pozitivní alternativa. A bohužel nemáme zde žádnou intelektuální, natož politickou autoritu, která by lidem nabídla sebevědomější pohled na věc – třicet let jsme svobodní, žádné stigma totality už na sobě nemáme, ba naopak, naše historická zkušenost nám napovídá, že se k nám tentokrát od Západu blíží nová totalita...
Buďme tedy sebevědomí a začněme si spravovat naše věci po svém.
Máme za sebou evropské volby. Euroskeptické strany sice posílily, ale hlavní slovo mají jiní. Uspěli například Zelení a velký vliv má francouzský prezident Emmanuel Macron. Vrcholné orgány EU obsadili výhradně Západoevropané. Co se dá za této situace čekat?
Tady budu stručný. Věřím, že další osud Evropské unie se bude odvíjet od toho, jak sebevědomý kurs nastoupí Velká Británie a zda již konečně dojde k brexitu. Pokud se Británii po brexitu bude dařit dobře a nepostihnou-li ji všechny ty morové rány, kterými straší odpůrci brexitu, mohlo by to posílit další země v touze znovu nabýt ztracené suverenity.
Jestliže v EU posílili eurofanatici, můžeme očekávat, že se nebudou chovat zrovna opatrně a budou na zbytky národní suverenity v rámci EU útočit ještě nevybíravěji, než tomu bylo dosud. To by mohlo přimět buďto Poláky nebo Maďary k pohybu. Pozitivní příklad brexitu by tomu mohl jen napomoci.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
