Jak byste zhodnotil tento rok na politické scéně, jak podle vás pracovala vláda a parlament?

Vláda se hodně snažila. Ne všechno se povedlo, co její členové chtěli a ne všechno se povedlo tak, jak by si někteří přáli. Bylo uděláno hodně zákonů. V poslední době se ale téměř každý zákon vrací ze Senátu s úpravami. To znamená, že se pracuje moc rychle, někdy je kvantita větší než kvalita. Ona ta kvalita vychází z toho, že se to bude novelizovat. Ale každá novelizace zákona přináší určité zmatky. To je ten největší problém. Ještě nedávno se schvalovaly zákony, které mají platit od příštího roku, něco se z Nového roku posunulo až do března. Týká se to například daně z přidané hodnoty. Chápu, že ministr financí má hlavní úkol – sedět na kase, na zdroji a snažit se pokud možno hodně získat. Ví se, že určité ztráty při výběru DPH byly. Nyní jsou naplánovány změny, ty tedy ještě nejsou odhlasovány, ale v budoucnu by každá kasa měla být napojena přímo na finanční kontrolu, aby se dalo zjistit, kdo vydal jakou fakturu a potom jestli z toho přišlo DPH. S tím se dá taky asi švindlovat, protože takový maloprodej může prodávat mimo kasu a nikdo na to nepřijde. Nejhorší je, a to je zapotřebí změnit, mentalita lidí. To ale není otázka roku či dvou let, ale možná celé generace.

My tam máme v Parlamentu kolegy z Úsvitu, kteří chtějí, aby to běželo jako ve Švýcarsku, Ale my na to nejsme asi zralí. Já jsem se na toto téma jednou bavil se švýcarským velvyslancem a ten říkal – u nás máme od roku 1848 stálý vývoj bez jakýchkoliv přerušení. To znamená přes 170 let… to je řada generací, kde neměli žádné rozbroje a kdy se lidi kultivovali. Ale u nás to bude ještě trvat. Třeba otázka svědomí. Ten, kdo chce vydělat, tak svědomí zkrátka vymaže z hlavy a z jeho hlediska dělá dobře, ale z hlediska celonárodního nebo celostátního je to zlodějna.