Nějak se stalo, že z příjmové části rozpočtu na rok 2023 vypadlo ministrovi financí padesát miliard, které snad měly přijít z peněz Evropské unie. Česká republika hodlala peníze směrovat na dekarbonizaci a přitom šlo o výtěžek z prodeje emisních povolenek. Je to jinak? Řada lidí tomu vůbec nerozumí. Lze tohle nějak rozklíčovat?
Připadá mi to až nereálné. Kdyby to bylo ve filmu, s chutí bych se snad i zasmál. Ovšem ve skutečnosti to k smíchu není. Není snad týdne, aby se ministr financí Zbyněk Stanjura nepodivoval nad něčím, co v jeho resortu „nešťastnou náhodou uteklo jeho pozornosti, bylo špatně vyhodnoceno nebo zařazeno“. Jednou je to daňový balíček, podruhé rozpočet ČR. Ministr financí má řídit státní pokladnu, nastavovat daňový systém a určovat ekonomické směřování celé země, což je obrovská zodpovědnost vyžadující znalosti a schopnosti, kterými pan Stanjura zjevně neoplývá. Ale abych odpověděl na otázku, velmi zjednodušeně řečeno si vláda vylepšila příjmovou stránku letošního státního rozpočtu 50 miliardami z emisních povolenek, což je v rozporu s pravidly EU. Tyto peníze nelze zahrnout do státního rozpočtu, proto je nynější nula pouze narovnáním skutečného stavu.
Kdo podle Vás ještě doufá, že se podaří udržet plánovaný letošní schodek rozpočtu? Jaké jsou realistické alternativy?
Na fakt, že je rozpočet sestaven zcela nerealisticky, jsem upozorňoval již při jeho projednávání. Zejména jeho příjmová stránka odrážela spíše než skutečná očekávání pouze zbožné přání této vlády. Kromě již zmíněného nedovoleného „vylepšení“ 50 miliardami z prodeje emisních povolenek se jednalo zejména o nereálně nastavenou výši příjmů u mnoha daní. Bylo tedy zřejmé, že takto špatně nastavený rozpočet v realitě nemůže obstát. Státní rozpočet nemůže stát na tom, kolik se vládě podaří vypumpovat peněz ze státních a polostátních podniků jako je ČEZ nebo Lesy ČR. Jsem přesvědčen, že plánovaný schodek rozpočtu již odepsala i sama vláda. Výsledná výše schodku bude záviset na mnoha faktorech, mimo jiné na tom, zda vládní koalice začne naplňovat některé ze svých předvolebních slibů, kupříkladu zeštíhlovat státní aparát nebo digitalizovat. Dosud činila pravý opak.
Fotogalerie: - Penze porostou pomaleji
Do jaké míry „ztráta“ desítek mld., o kterých hovoříme, bude ztěžovat „přechod na zelenou ekonomiku“? A do jaké míry hrozí, že se Česká republika bude potýkat dál na toto téma s nějakými dalšími pokutami?
Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?Anketa
V médiích se objevují připomínky i co se týká čtyřiceti miliard na „domy po babičce“. Plánovaná podpora na první pohled vyvolává nadšení. Jenže, jak rozlišit, kdo opravdu na venkově bydlí a kdo si jen dům koupil. Jak to vidíte Vy?
Zejména bych rád upozornil na to, že se dotační program dá využít pouze na velmi omezené úpravy domu, např. výměnu plynového kotle nebo elektrokotle za kotel na biomasu nebo tepelné čerpadlo, rekuperaci, zelenou střechu nebo pořízení dobíjecí stanice na osobní elektromobil. To vše podmíněno již existujícím zateplením na optimální úrovni. Vzhledem k plánovanému záměru obydlet dosud neobyvatelné domy jsou možnosti využití této dotace (až na již zmíněné zateplení) v praxi velmi omezené. Chválím tedy myšlenku pomoci mladým rodinám s dostupností bydlení, prakticky mnohem využitelnější by však byl návrh hnutí SPD na znovuobnovení manželských bezúročných půjček.
Psali jsme:
Ministerstvo financí hledá, kde najít úspory. Jsou součástí ozdravného balíčku návrhy, o kterých opravdu nikdo neví, kde se vzaly? Máte osobně nějaké pochybnosti?
Jak už jsem zmínil, mám vážné pochybnosti zejména o schopnostech ministra financí Zbyňka Stanjury. Až takové, že bych mu i věřil, že vůbec netuší, co jím navrhovaný konsolidační balíček vlastně obsahuje. Jestli je to v tomto kontextu pochvala, to si musí každý zvážit sám.
Do jaké míry se podaří kabinetu změnit noviny na časopisy?
Zatím v tom nemá jasno ani sama vláda, neboť se při navrhovaném rozlišování novin od časopisů podle periodicity opírá o zákon, jenž noviny od časopisů podle určeného klíče nerozlišuje. Není ani zřejmé, jak se budou posuzovat čistě digitální produkty, jež vychází nepravidelně.
Ministr financí Zbyněk Stanjura všem na sociální síti osvětlil, v čem „je zakopaný pes“. „Nám v roce 2021 předali strukturální díru za 200 miliard, kterou teď svým populismem brání opravit,“ uvedl na adresu opozice. Jak také sdělil, opozice kabinetu ráda „mlátí o hlavu graf ukazující stav veřejných financí před a po jejich 2 vládách“. Váš komentář?
Nynější koalice vyhrála volby pouze tím, že se vymezovala vůči hnutím ANO a SPD. Stále proto doufá, že se i nyní, po dvou letech vlastního vládnutí, dá opakovat stále stejná píseň a vše lze svést na předchozí vlády. Po dvou měsících snad, ale bezmála po dvou letech? Za jak hloupé vlastně má pan Stanjura občany ČR? Nadto, když vláda porušila snad všechny své předvolební sliby? Chápu, že je to pohodlné, ale vláda by se měla konečně vzpamatovat, přiznat si, že je bezradná a rezignovat dřív, než tuto republiku definitivně stáhne ke dnu.
Poslanec SPD, ekonom, pedagog Jan Hrnčíř. Foto: archiv J. Hrnčíř
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
