Protože jste předsedou Strany zdravého rozumu, nedá mi to, abych se na úvod nezeptal, kdo si podle Vás při maratónském vyjednávání o Řecku zachoval zdravý rozum. Nekompromisní Německo, vstřícné jižní státy, nebo Řecko, když se nakonec podvolilo diktátu, jehož mírnější podobu týden předtím tamní obyvatelstvo v referendu odmítlo?
Především musím říct, že zdravý rozum nezachovali ti, kteří vytvářeli euro už od samého počátku. Jeho předchůdce ECU, měnová jednotka zemí Evropských společenství sloužící k zúčtování mezinárodních operací, bylo ekonomickým produktem. A už tehdy se ukázalo, že ne všechny státy v tomto měnovém systému zapojené, jsou schopny dodržovat požadované rozmezí. Už to mělo být varování, takže euro měly přijmout jen ty státy, které tehdy byly přibližně na stejné úrovni – Německo, Benelux a podobně. Problémem také je, že především Francie vnímá Evropskou unii jako politický projekt, což je vždy nebezpečné. Na tom jednání zachovali všichni stejnou měrou zdravý rozum a stejně i nerozumnost, protože se nic jiného asi nedalo dělat. I když nejlepší by asi bylo, kdyby Řekové sami přišli na to, že by pro ně byla nejvhodnější vlastní měna.
Podle průzkumů si ale 84 procent Řeků přeje i nadále udržení eura. Proč byste jim tedy doporučoval opak?
V Řecku jsou strašně nadsazené ceny, třeba káva stojí čtyři eura, to je opravdový nesmysl. Pokud by ceny byly adekvátní ekonomickému stavu, tak by měli v Řecku daleko víc turistů, mohli by daleko více vyvážet zemědělské produkty, vína a další komodity.
Čím si lze vysvětlit tu vyjednávací tvrdost Německa, které ze svých podmínek neustoupilo ani o píď i přes výtky samotného Mezinárodního měnového fondu, že by se měla Řecku část dluhu odepsat, za což se na Německo valí kritika z mnoha stran?
Německo je už od prvopočátku vzniku eura nespravedlivě osočováno, protože se říká, že euro byl projekt Françoise Mitteranda a Helmutha Kohla. Omyl. Helmuth Kohl chtěl zachovat marku, ovšem v zájmu sjednocení Německa musel slíbit ústupek, že se vzdá marky. Takže Německo dostalo hned od začátku do ruky Černého Petra, co se veřejného mínění týká. Ale třeba už v roce 2010 nechtěla Angela Merkelová Řecku půjčit. Problém je, že nikdo z těch účastníků nemohl dělat nic jiného. Také Česká republika se nechala podpisem Lisabonské smlouvy zahnat do kouta, to jsme neměli dělat. To je alfa a omega všeho. Teď sice ministr financí Babiš říká velice rezolutně, že nebudeme ručit za půjčku Řecku, ale bohužel existuje tzv. kvalifikovaná většina, která nás k tomu donutí, přestože nejsme v eurozóně.
Psali jsme:
Ale je pro Českou republiku skutečně až tak vážný problém krátkodobě ručit za v přepočtu 2,1 miliardy korun při použití Evropského finančního stabilizačního mechanismu?
Je to spíš problém psychologický, protože na nás se chce, abychom dodržovali všechno možné. Tento starší záchranný systém, co předcházel eurovalu, už se neměl používat po červnu 2013. Ze své laxnosti Evropská unie nedostála tomu, co měla udělat, takže nelze použít euroval. Ale proč by na to teď měly doplácet země mimo eurozónu? To je psychologicky velmi špatné. Nakonec to dopadne tak, že Velká Británie nebude ručit za nic, protože se všichni bojí, aby neodešla, a doplatíme na to jenom my a severské státy.
Vždy jste patřil k odpůrcům přijetí eura u nás, nestane se z Vás po tomto vynuceném ručení České republiky za půjčku Řecku i odpůrce Evropské unie?
To ne, protože Evropskou unii beru tak, že z mezinárodně-politického hlediska zabraňuje válce, je to mírový projekt, to se musí nechat. A já jsem Evropan každým coulem. Mluvím pěti jazyky, mám přátele všude možně, bavím se s nimi o jejich problémech, třeba ve Francii a ve Španělsku, a opravdu si myslím, že Evropská unie je dobrý projekt.
Evropská unie ale kromě řecké krize a hrozícího rozpadu eurozóny čelí i problémům s migrační vlnou, která se na ni víc než kdy jindy za poslední dobu valí. Jak si v tomhle podle Vás počíná?
Šíleně. Přešlapuje na místě. Vždyť je jasně dáno, že jakmile někdo překročí ilegálně hranici Evropské unie, bude vrácen. Tak nevím, proč se pro ně dělají ty sociální programy. Nemáš tu co dělat? Jdi zpátky, my si vybereme, koho chceme. Já jsem mluvil asi před třemi lety s patriarchou syrské církve Řehořem III. a ten varoval před tím, aby se Evropa nestavěla na špatnou stranu. Proto si myslím, pokud bychom měli někoho přijímat, tak ty, za něž máme i my zodpovědnost, protože nejenom tedy Spojené státy, ale i Evropská unie zavinila, že se výrazně oslabila pozice Bašára Asada, který v Sýrii udržoval náboženskou snášenlivost, ale my jsme tam všechno rozbili. A proto odtamtud proudí tolik uprchlíků stejně jako z Libye, kde za to může zase Francie s Velkou Británii, jejichž vinou jsme ztratili přirozené hranice proti nekontrolované imigraci.
Mgr. Petr Hannig
Neděláme ale v České republice z komára velblouda vzhledem k tomu, že o to zůstat v naší zemi migranti ani nestojí, takže nás se tento problém až tolik netýká?
Řekl bych, že ne. Je otázkou času, kdy imigranti zjistí, že Česká republika je dobré místo k bydlení. Podívejte se v Teplicích, jak si tam staví vily i Saúdové, a ti na tom rozhodně především finančně špatně nejsou. My máme takovou holubiččí povahu, nedokážeme si to své ochránit. A ještě navíc jsme nejateističtější zemí, takže u nás bude velice jednoduché provádět lovy na mladé duše, kterým chybí disciplína a zařazení. To už vidíme dnes. Jako člověk, který má rád Evropu, tak jsem velmi proti přijímání migrantů. Ale nesouhlasím s odsuzováním celého náboženství, jako je islám. To nelze, protože máme zaručenu svobodu náboženství. Ale přitom je nutné odsuzovat radikální islamisty, neboť respektujeme lidská práva a radikální islám upírá lidská práva ženám, menšinám a jinak věřícím či nevěřícím.
Vláda Bohuslava Sobotky s velkou pompou odmítla nechat si nadiktovat kvóty pro přijetí migrantů, ale poté jich slíbila přijmout více, než by původně podle těch kvót měla. Co říkáte takovému přístupu?
To je typické, na to se nedá nic víc říct. Dokud budou lidé volit pořád ty staré strany, tak se nic nezmění. To lavírování socialistů je víc než legrační. Není nikdo, kdo by dokázal bouchnout do stolu. Bývalý premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek, který byl i médii vykreslen jako zloduch, měl jednu přednost – stál si za svým. Co řekl, to udělal. Dnes se nelze spolehnout na vládu, která jednou řekne to a podruhé ono. Myslím, že zrovna kvůli imigrantům jsme si mohli klidně dovolit bouchnout do stolu. I prezident Miloš Zeman na to upozorňuje, proč máme přijímat bezpečnostní riziko. Vždyť se podívejte na fotky těch uprchlíků. Tam není starý člověk, tam není žena, tam nejsou děti. To jsou všechno mladí bojovníci, kteří přicházejí do Evropy zakládat buňky Islámského státu.
Ing. Jiří Paroubek
Z toho, co říkáte, vyplývá, že je asi zbytečné se Vás ptát, zda sdílíte obavy z možné islamizace Evropy?
Vnímám to jako hrozbu radikální islamizace Evropy. Představte si, že ve Francii Marine Le Penovou volí čtvrtina všech muslimů, tedy těch umírněných, kteří nemají rádi radikální islamismus, co dělá z přátel nepřátele. Vrátím se do historie. V Ústí nad Labem daleko před válkou, někdy ve dvacátých letech, nikdo neřešil, kdo je Němec, kdo je Čech, byla tam spousta smíšených manželství, věta se začala česky a končila německy. Přišel radikální nacionalismus a všechno se to změnilo. Najednou byli Češi a Němci nepřátelé. A právě proto ti muslimové, kteří dodržují zvyky jako obdarovávání chudých či pravidla týkající se jídla, neradi vidí to, co teď přichází do Evropy, protože i jejich ženy a dcery jsou moderní. Vidí, že to nebezpečí je i pro ně, že budou bráni jako špatní muslimové, když nejsou radikální, když netrestají ženy ukamenováním za prohřešky. To jde napříč náboženstvím. Jsem skutečně velice tvrdě proti této nebezpečné imigraci, která k nám přivádí radikální islamisty, ovšem nemohu se ztotožnit s tím, že bych byl celkově proti islámu, protože jsem nábožensky velmi tolerantní. Ale islám jako takový, když se radikalizuje, je nebezpečný.
Kde vidíte budoucnost České republiky, v islamizované a šrouby utahující Evropské unii pod velením Německa, nebo pootočení zase na východ směrem k Rusku?
Myslím, že takhle otázka nestojí, že by se někdo vracel do náruče Ruska. Ale byl bych velmi rád, kdyby Evropská unie své vztahy s Ruskem urovnala. Vždyť bychom mohli Rusko do té Evropy také vzít, patří do ní svojí kulturou, hudbou. Čajkovskij, Rimskij-Korsakov, Rachmaninov, Šostakovič, Prokofjev, to je přece evropská kultura, literatura – Dostojevskij. Měli bychom k sobě zase najít vzájemnou cestu rovnoprávných vztahů.
Ing. Miloš Zeman
Zatímco USA lákají Evropu k Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství, vzniká na druhé straně blok zemí Ruska, Číny, Indie a dalších, které spojily své síly v BRICS. Myslíte, že pro Českou republiku bude dobře, když bude jako členská země Evropské unie součástí dohody TTIP?
TTIP je nebezpečný a špatný projekt, protože nám svým způsobem naordinuje to, čemu jsme se chtěli bránit. My jsme se v Evropě dostali k určitému zdravotnímu pohledu na potraviny, ten ve Spojených státech není, takže nám sem budou posílat nezdravé potraviny, ale to je jen jedno z rizik, vzroste nebezpečí všelijakých soudů a arbitráží. Jsem proti TTIP a podobným svazkům. V Evropě se už tak ztrácí regionalismus, který přetrvává jen ve Francii, kde se cení regionální gastronomie, jež podporuje i turismus. Jinak se všude jinde v Evropě snažíme všechno unifikovat, místo abychom se snažili vyzdvihovat to regionální. Kam až v tom chce svět dospět? Proč pořád musí růst HDP? Copak chceme co nejdřív dojít k sebezničení? To nám nestačí to, co máme? Problém je, a to říkám, i když jsem pravicového smyšlení, že velmi malé procento lidí ovládá obrovské množství zdrojů a majetku. To už je nenažranost. Házením hrachu na zeď jsou proto asi i slova papeže Františka, kdy poukazuje na ničení přírody – nejsem zelený, protože ti jsou úzkoprsí a nadělají víc škody než užitku – nebo znečišťování pitné vody za účelem těžby břidlicového plynu. Vždyť nám to stačí, tedy Evropě určitě. A spíš můžeme učit ty chudé země, aby dokázaly využít svých zdrojů. Ale nesnažme se vydělávat čím dál víc, vždyť stejně se ty peníze vydělávají jen pro ty nejbohatší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
