Loni jste mi řekl, že rok 2021 ukázal, že je nutné problémy jako pandemii řešit společně a doprovodné jevy jako migrace a terorismus jsou do budoucna velmi ohrožující. Co byste podotkl pro rok 2022?
Především platí, co jsem řekl, na tom není co měnit. A za druhé Evropská unie a Severoatlantická aliance dokázaly, že jsou schopny se shodnout na společných postojích a společných akcích.
A z pohledu České republiky?
Odradil vás pořad s Babišem a dětmi od volby lídra ANO?Anketa
V České republice patříme k nejaktivnějším účastníkům války na Ukrajině z hlediska členských států Evropské unie a Severoatlantické aliance vedle Polska a Slovenska, takže v tomto ohledu jsme velmi aktivními, ale jiná věc je, jestli předsednictví Evropské unie mělo českou stopu. Zvládli jsme ho administrativně, ale to jsme probírali minule.
Ano a minule jste také zdůrazňoval, že Evropská unie nebude fungovat správně, dokud do ní budou státy posílat politiky druhé a třetí kategorie. Když jsem pročítala náš loňský bilanční rozhovor, už tehdy jste na stejnou věc upozorňoval. Letos se tedy nic nezměnilo, kdy ke změně dojde?
Bohužel se to změní, doufám, až příštími volbami do Evropského parlamentu. Zkrátka se ukázalo, že u českých států není vůle toto změnit a politiky třídit už během volebního období, a to je hrubá chyba. Šance na změnu bude až po příštích volbách, kdy se budou orgány Evropské unie ustanovovat znovu. Doufám, že to tak bude, ale mám obavy, že ne.
„Je otázka, jak naložit s Green Dealem, je tu otázka naší bezpečnosti, otázka řešení nelegální migrace a otázka bezpečnosti Evropy jako takové,“ varoval jste také v předchozí bilanci…
…ten Green Deal nás ještě doběhne, protože vzhledem k válce na Ukrajině neřeší otázku dodávky a zásobování energií Evropské unie. To znamená potřebu revize Green Dealu, protože ruský plyn nám bude chybět. A znovu opakuji, že je potřeba mít více zdrojů energie, ale žádný zdroj si neuzavřít, abychom si definitivně nezavřeli dodávky plynu či ropy z Ruska.
Fotogalerie: - Papežovo požehnání
A migrace?
Nyní se daří dobře regulovat efektivní práci Frontextu a vzhledem k tomu, že Turecko plní svoji roli a drží u sebe nelegální migraci z regionu Sýrie a okolního prostoru sužovaného válkou a nebezpečím.
„Po úprku z Afghánistánu neukázala Severoatlantická aliance sebereflexi a na druhou stranu říká, že chce rozšířit svůj prostor o Ukrajinu a dále, a to spolu nekoresponduje. Severoatlantická aliance není schopna sebereflexe, nemá autoritu, aby zbytek světa věřil, že má na rozšíření. Ruský prezident Vladimir Putin to jasně chápe a říká tomuto procesu ne,“ prohlásil jste také loni touto dobu před válkou. Nastala potřebná sebereflexe? A jak svá slova vnímáte poté, co začala a trvá válka?
Sebereflexe nenastala, ale válka na Ukrajině naopak alianci sjednotila. Ukrajina nesplňuje podmínky, aby se stala členem NATO a to, že je pozvána, znamená, že se mohou vést přístupové rozhovory, ale není způsobilá stát se členem. Skutečnost, že se řeší otázka vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, je důsledek války na Ukrajině. Pořád platí, že rozšiřování NATO musí jít ruku v ruce se sebereflexí a upevněním uvnitř. Putinovi se podařilo, že se Severoatlantická aliance sjednotila.
Letošní rok byl také první rokem vlády pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů. Krátce po jejím vzniku jste vyjádřil obavy z velkého množství slibů před volbami a z příliš velkých očekávání. Přál jste si do letoška, aby lidé nebyli zklamáni. Jak se vládě dařilo voliče nezklamat?
Především je potřeba říci, že na vládnutí České republiky má velký vliv válka na Ukrajině a tedy i postoj k Rusku a otázka sankcí i dodávky energií. Je zde více vnějších prvků, které jsme si nevybrali a které je nutné řešit. Naše vláda patří k těm, které umějí řešit situaci administrativně, ale nevidím velkou vizi. Administrativně vidím správu jako dobrou.
A co situace na přetížených úřadech práce nebo ve zdravotnictví?
S tím se musí v těžkých dobách počítat, že se mohou objevit problémy tohoto typu, ale nezdá se mi, že by vybočily z koridoru fungující demokratické vlády.
Jakou známku byste vládě udělil?
Řekl bych, že dvojku.
Co nám rok 2022 prozradil o schopnosti mezinárodní spolupráce a domluvy?
Prozradil, že diplomacie je dovednost nebo nástroj, který se nemá házet do koše. Proto stále volám po tom, že diplomacie nemá být zahozena do kouta a protože se válčí, je potřeba diplomacii využívat. To je jistý potenciál, který málo využíváme. Měli bychom ji jako Česká republika využívat více. Mezinárodně nám chybí – opakuji znovu – výrazná osobnost, která najde odvahu se na situaci dívat jinak, než se díváme nyní, kdy jsme příliš zahledění v mantinelech jednoho pohledu, a to jak na straně ukrajinské, tak ruské.
Jak se letos vyvíjel vztah světových mocností?
Stále probíhá soutěž o vliv a je jasné, že svět není unipolární. Není to svět, který by ovlivňovaly výlučně Spojené státy americké a i současné dění vede k tomu, že se o své místo na slunci čím dál více hlásí země jako Čína, Indie a další. Vidí velkou příležitost využít válku mezi Spojenými státy a NATO a Ruskou federaci pro upevnění pozic a Čína a Indie z toho dobře těží.
Je tomu také jeden rok, co je ministrem zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který zpočátku čelil nevoli prezidenta i kritice, že není na tuto funkci dostatečně zkušený a vhodný. Jak jako bývalý ministr zahraničí hodnotíte jeho první rok?
On je synchronní s premiérem a s ostatními vládními představiteli. Na zahraničí politiku má klíčový vliv předseda vlády nebo Tomáš Pojar (poradce pro národní bezpečnost a náměstek ministra pro evropské záležitosti, pozn. red.). Ministr zahraničí ji realizuje spíše, než by ji tvořil.
Měl by ji více tvořit?
Nechci říkat, co by měl, je z jiné politické strany, ale všem je jasné, že zahraničí politika se tvoří na Úřadu vlády a ne v Černínském paláci.
Rok 2023 odstartuje volbou českého prezidenta. Koho budete volit vy a proč?
Nebudu říkat, koho budu volit. Často tuto volbu komentuji veřejně, ale nechci dostat nálepku, že jsem podporovatel jedné či druhé osoby. Ale co se stalo Divišovi a Rohanové, je unfér a řeknu důvod. U Denisy Rohanové můžeme výklad zákona chápat tak, že lze sbírat podpisy od senátorů a poslanců až poté, co je vyhlášena volba prezidenta republiky (Rohanová nasbírala podpisy minulé volební období a před vyhlášením voleb, pozn. red.). Zákon to neupravuje, není pro to jediný výklad, a pokud jsou o výkladu pochybnosti, má se rozhodnout ve prospěch soutěžitelů. Její vyřazení považuji za neférové.
A u Karla Diviše ještě více. Dokonce jsem si přečetl rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že Ministerstvo vnitra udělalo elementární chyby a ten člověk byl vyřazen. Diviš podal opravný prostředek proti odmítnutí registrace do prezidentské volby, ale nikdo mu neřekl, že je stále kandidátem, dokud nerozhodne soud. Až soud řekl, že měl být zařazen mezi kandidáty a on byl zatím tři neděle mimo soutěž. Ministerstvo vnitra by mělo říci, že je tady pochybnost a o vyřazení rozhodne až soud, ale ministerstvo ho administrativně vyřadilo, a to je vážné.
K oběma je to arogantní a unfér jednání ze strany státu. Jestliže se ve volbách v roce 2013 vyložil velmi pružně výklad zákona ve prospěch Mirka Topolánka s argumentem, že v případě pochyb se rozhodne ve prospěch soutěžícího, proč ne nyní?
„Ale nyní se dostal do situace, kdy už nemá sílu zápasit. Už je v úřadu jen proto, aby dokončil mandát, ale už ho nenaplňuje vlastní energií. Já si myslím, že to není dobrý konec, abych viděl prezidenta republiky, který už nemá jinou vůli, než co se mu předloží, to schválí, to podepíše. Zdá se mi to nevhodné vůdce, ale to je věcí mého osobního pohledu,“ řekl jste mi před rokem k Miloši Zemanovi, který měl zdravotní potíže. Byl takový poslední rok prezidenta – rok 2022?
Byl. Nezaznamenal jsem, že by byl v nějakém konfliktu, byť alespoň politickém nebo že by měl od vlády na něco rozdílný pohled. To vzdal.
Spoustu věcí vládě nepodepsal.
Některé návrhy, o kterých věděl, že ho stejně přehlasuje Sněmovna. To jsou jen gesta. Obecně se má vést politický spor, který vidí společnost. Nepodepsal služební zákon, což je podle mě správné, ale věděl, že bude přehlasován. Skutečná politický zápas vzdal. Měl vést vážné debaty, scházet se, diskutovat, aby něco řešili, ale vůbec jsem si nevšiml, že by cokoliv takového dělal.
Máte nějaké předsevzetí do roku 2023?
Osobně nemám žádné. Nedávám si je.
Co byste vzkázal českým politikům do roku 2023? Loni jste vyzval k jinému vidění řešení problémů, než dosud.
A na tom je potřeba dále trvat. Sám jsem připravil dokonce návrhy novel Ústavy, aby se v čase krize mohlo efektivně rozhodovat. Je u ledu a nikdo se tím nezabývá, jakoby nás žádná velká krize nemohla potkat, takže se mi zdá, že je čas přemýšlet, protože se může leccos stát. Návrh jsem předkládal před volbami, obcházel jsem s nimi politické kluby a někteří pokyvovali hlavou, že je to zajímavé. Nebyl schválen můj návrh, to by tak nevadilo, ale nebyl schválen ani žádný alternativní.
Jak zněl váš návrh?
Zkrátka v čase internacionální hrozby, kdy je ohrožen stát a osoby, můj model znamená, že by rozhodoval jediný člověk, a to premiér a následně by se rozhodnutí mohla Poslaneckou sněmovnou rušit - aby bylo možné rozhodovat efektivně a nečekat na shromáždění Sněmovny a Senátu. Ústava také počítá s válečným stavem jen v případě, že jsme sami napadeni. Nemůžeme preventivně vyhlásit válku, když nastane hrozba a musíme čekat, až někdo bude střílet po nás. A nikdo se tím nezabývá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
