Právě jste se vrátil z operačního sálu. Jste přednostou gynekologické kliniky nemocnice. Prosím, řekněte čtenářům, co pro vás jako lékaře, i když v jiném oboru, než je ambulantní příjem, znamená koronavirus ve vaší práci?

Samozřejmě ta první věc je, že musíme počítat s tím, že pacienti, kteří jsou nakažení koronavirem, do nemocnice přicházejí. U všech objednaných pacientek, které přicházejí k hospitalizaci, provádíme vyšetření na koronavirus a pacientky přijímáme jen v případě, když jsou negativní z hlediska laboratorního. S pozitivitou je přijímáme pouze, pokud je příjem akutní. Pak musíme zahájit jiné zařazení a léčíme je na vyhrazených kovidových odděleních. Když je operujeme, musíme počítat s tím, že existuje možnost infekce a operuje se na zvláštním sále a za zvláštních podmínek.

To vše znamená pro lékaře, sestry i veškerý zdravotnický personál spousty práce navíc, a to i za stavu, kdy personálu dlouhodobě není dostatek. A teď navíc ještě čelíte nákaze, která i mezi zdravotníky stoupá. Jak jste na tom z pohledu personálu nyní?

Samozřejmě i my máme část našich zaměstnanců infikovaných covidem. Zatím je situace taková, že výpadky sester a lékařů jsou v nějaké podobě kryty, i když jsme také zavřeli oddělení, na které už jsme neměli sestry, ale stále to ještě funguje. Pochopitelně každým dnem se situace zhoršuje, čili nedostatek personálu už začal a bude pokračovat. Pak se dostáváte do problému, že nebude mít kdo s těmi pacienty pracovat. Navíc sestry, které jsou na covidových odděleních, vlastně stráví řadu hodin ve speciálním oblečení proti infekci, což není nic příjemného, protože je v něm hrozné horko, nemohou jít na záchod a tak dále. A v nich musí zůstat řadu hodin, protože je nemá kdo vystřídat.