Od jásotu řeckého obyvatelstva po odmítnutí podmínek věřitelů v tamním referendu neuplynuly ani tři týdny a země je obrazně i doslova na kolenou. V noci ze středy na čtvrtek schválil řecký parlament druhý balík strukturálních reforem, které požadují věřitelé výměnou za příslib nového mezinárodního záchranného programu pro předlužené Řecko. Atény se minulý týden po celonočním summitu v Bruselu dohodly s eurozónou na zahájení rozhovorů o novém záchranném programu v objemu až 86 miliard eur. Podmínkou vyjednávání s věřiteli o této pomoci však bylo, aby řečtí poslanci schválili ekonomické reformy a úsporná opatření, k čemuž už ve dvou krocích došlo.

Převažujícím názorem na příčiny finančních potíží Řecka je, že jeho obyvatelstvo si dlouhodobě žilo nad poměry s přesvědčením, že „to nějak dopadne“. Ale nechybí ani hlasy, že počátky řecké krize jsou spjaty s tím, jak francouzské a německé banky úvěrovaly řeckou ekonomiku, a to jak soukromý, tak veřejný sektor. Podle nich mají odpovědnost obě strany – ten, kdo si půjčuje, i ten, kdo půjčuje. Ekonomka Ilona Švihlíková tvrdí, že hlavní vinu na rostoucím dluhu Řecka mají věřitelé, ale i bývalé řecké vlády, které akceptovaly podmínky půjček. Expert v oboru financí a mezinárodních ekonomických vztahů Bohumil Studýnka je však přesvědčen, že půjčky byly vylákány Řeky podvodem a z nezodpovědnosti.

Na dluhy musí být dva, ne jen krvelačné a nelítostné kapitalistické banky

„Nedá se jen říct a podsunovat výrok, že Řecku ‚napůjčovaly‘ nebo ‚vnutily‘ úvěry krvelačné a nelítostné kapitalistické banky. Na dluh musí být vždycky dva. A ne pod nátlakem, což problémem žádné ze stran nebylo. Řekové si půjčovali zcela dobrovolně a nadbytečně,“ zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz Bohumil Studýnka, jenž v minulých letech zastával funkci generálního ředitele GE pro Česko a Slovensko, výkonného ředitele Deutsche Bank AG Praha nebo také poradce v ústředí Deutsche Bank. Je autorem řady odborných textů a knih, po roce 1990 působil také jako náměstek ministra pro hospodářskou politiku.