Lídři zemí EU se v úterý 22. července ráno dohodli na podmínkách fondu obnovy ekonomik a budoucího evropského rozpočtu. Vy jste k tomu napsal text (vyšel v MF Dnes) mající titulek Snad nám vnuci vnuků prominou. Co nám mají prominout? Gigantické zadlužení, jak píšete v textu?
Měli by nám odpustit nejen to ohromné zadlužení, které bude muset někdo splácet – a tudíž bude i chudnout – tedy oni, ale neměli by nám především odpustit onu povrchnost přijatých opatření. Vytvořit dluh je snadné, ale zkusit prosadit rozsáhlou ekonomickou transformaci s cílem uvolnit a osvobodit všemožné lidské aktivity, vrátit se na cestu odbyrokratizování lidské činnosti, o to jsme se nepokusili. Nevyužili jsme nic z toho, co nám epidemie covidu nabídla – tedy zbavit se starého a nefunkčního, přestat jej dotovat, ale zkusit jej co nejvíc deregulovat a debyrokratizovat. Za to nás naši vnuci proklejí, neboť tyto úkoly – navíc zatížené strašidelnými dluhy – jsme se rozhodli přenést na ně.
Jde tu podle vás o úplně nové dělení moci. Jaké?
Ono po pravdě řečeno, úplně nové není. Německo Evropské unii vládne už celá léta a Francie, v čele s prezidentem Macronem, se do vládnoucí spolurole také tlačí, ale to nové je další centralizace moci do Bruselu a vytváření z Evropské komise instituce s nezpochybnitelnými rysy celoevropské vlády. Tato, původně obslužná instituce, bude organizovat a administrovat zadlužení, bude nařizovat a kontrolovat hospodářské a finanční plány národních vlád, a bude rozhodovat o opatřeních, která budou muset vlády prosazovat a národní parlamenty schvalovat. Ne že by mnohé z toho v nějaké formě neexistovalo už dnes, ale to překlopení moci ve směru k Evropské komisi, ke kterému došlo před pár dny v Bruselu, považuji za zlomové. Za významný milník v procesu centralizace moci do Bruselu.
Objem poskytovaných prostředků zůstal, výrazně však byl snížen podíl grantů z původně zamýšlených 500 miliard eur na 390 miliard. Zbylých 360 miliard pak bude formou půjček. Můžeme to považovat za úspěch „úsporného křídla“, tedy Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
EU , europoslanec , Evropská unie , Rakousko , Strejček
autor: Oldřich Szaban
jmenování premiéra
Dobrý den, sledoval jsem vás včera na CNN, kde jste se vyjadřoval k tomu, koho by prezident měl nebo neměl jmenovat premiérem. Jestli o tom rozhoduje prezident, tak k čemu jsou volby? Neměl by na základě výsledku dostat vítěz šanci sestavit vládu? Protože jestli ne, tak jsou podle mě zbytečné. A jes...
Další články z rubriky

0:01 Důchody podle Ústavního soudu: Plán SPD, jak vrátit spravedlnost
PŮLNOČNÍ ROZHOVOR K čemu máme Listinu práv a svobod a sociální práva v ní garantovaná, ptá se poslan…
- 0:00 Vyoral k výpadku proudu: Tak mají další pádný důvod zdražovat
- 9:02 Stranický týdeník, dříve „orgán“. Předvolební Šafr do schránky
- 4:43 Trump hraje poker, Putin šachy. Kvůli degradaci elit Západu je jaderná válka reálná
- 4:44 Negramotnost, armáda a prezident Pavel. Historik Fidler kárá i vládu
- 18:52 „Osa zla“? Komu vadil šáh a nyní vadí i ajatolláhové