Uplynul rok od zatčení Jany Nagyové. Co říkáte na dosavadní průběh a výsledky vyšetřování?Anketa
Někteří politici zřejmě mají strach, aby se ze státních zástupců znovu nestali „prokurátoři“ typu Urválků, Vašů a jim podobných, kteří rozhodovali o bytí a nebytí nepohodlných lidí. Ale státní zástupci žádají ještě víc, chtějí se stát vedle moci výkonné, zákonodárné a soudní čtvrtou mocí ve státě, nezávislou na vládě i Parlamentu.
Unie obhájců chce být protiváhou sílící moci policie a žalobců
Na sílící moc státních zástupců, kteří podle nich postupovali nezákonně například v kauze stíhání takzvaných trafik pro poslance ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksu, nebo při nezákonném stíhání bývalého ředitele Vězeňské služby Luďka Kuly či policejního prezidenta Petra Lessyho, upozorňují advokáti, kteří v minulých dnech založili Unii obhájců. Má být podle prezidenta tohoto spolku advokáta Tomáše Sokola protiváhou sílící moci orgánů činných v trestním řízení.
Podobu zákona si vylobbovali nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a Unie státních zástupců
Zákon o státním zastupitelství, který měl přinést změny v činnosti státních zastupitelství, schválila vloni vláda Petra Nečase, dokonce prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Kromě větší nezávislosti na politicích se v něm navrhovalo zrušení vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci a zřízení jednoho protikorupčního útvaru spadajícího pod Nejvyšší státní zastupitelství, který by převzal jejich agendu.
Podobu předlohy si vylobbovali státní zástupci, nejvyšší – Pavel Zeman a vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová i Unie státních zástupců. Naopak olomoučtí žalobci se postavili proti zrušení vrchních státních zastupitelství. Kvůli pádu vlády, způsobenému právě vyšetřováním premiéra Petra Nečase a vrchní ředitelky jeho kabinetu Jany Nagyové, dnes Nečasové, olomouckým vrchním státním zastupitelstvím, bylo přijetí zákona odloženo a ministryně spravedlnosti Rusnokovy vlády Marie Benešová ho stáhla s tím, že ho upraví.
Ministryně Válková nechce rušit vrchní státní zastupitelství
Dnes se kolem návrhu začíná rozpoutávat velká debata. Ani Ministerstvo spravedlnosti zatím nemá jasno, jak vlastně bude konečná verze vládního návrhu zákona vypadat, až opustí úřad. Sama ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Helena Válková preferuje zachování dvou vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci, ale s tímto názorem je prý v menšině. Stejný názor však zastává i prezident Miloš Zeman.
„Paní Bradáčová a pan Ištvan (vrchní státní zástupci v Praze a Olomouci – pozn. red.) odvedli poctivý kus práce. Reagovat na to zrušením jejich institucí mně připadá poněkud nepatřičné,“ kritizoval tento záměr. Ale ministryně Válková potvrdila, že zrušení VSZ podporují právě Lenka Bradáčová i nejvyšší žalobce Pavel Zeman.
V televizním pořadu Otázky Václava Moravce Válková připustila, že „čas nás tlačí, takže rozhodnutí bude muset padnout v nejbližších dnech“. Dodala, že si není jistá, k jaké variantě se nakonec hnutí ANO přikloní, ale jasno by mělo být zřejmě do léta, pak ještě půjde předloha do standardního legislativního kolečka.
Psali jsme:
Žalobci si nemohou beztrestně zahrávat s osudy lidí
Není však vůbec jisté, jak předloha nakonec v Parlamentu dopadne, protože co se líbí jednomu, nelíbí se jinému.
„Já k tomu říkám, co jsem říkal před rokem. Jsem připraven podpořit změny ve státním zastupitelství, které budou představovat vyšší míru nezávislosti. Ale současně k tomu říkám velmi natvrdo a napevno, že tam musí být jednoznačně zvýšena odpovědnost,“ prohlásil poslanec ODS Marek Benda. Připomíná, co se prý odehrává zcela pravidelně, že se žalobci tváří, že za nic nemohou, měli prostě jen jiný právní názor. Těmito slovy se například obhajovali olomoučtí žalobci v kauze údajných trafik tří poslanců ODS poté, co Nejvyšší soud rozhodl, že neměli být obviněni, natož vzati do vazby, protože byli kryti poslaneckou imunitou.
„Takové výmluvy odmítám. Ti lidé musí nést za své rozhodování také odpovědnost. Není možné si s tím zahrávat a mít pocit, že experimentuji. Tento způsob uvažování o státním zastupitelství je pro mne nepřijatelný,“ řekl Marek Benda ParlamentnímListům.cz.
S větší pravomocí musí přijít větší odpovědnost
Podobný názor zastává i odborník na ústavní právo a bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně Zdeněk Koudelka.
„V demokratickém státě musí být každá moc spojena s odpovědností a já zatím postrádám odpověď na otázku, kdo ponese odpovědnost za protiprávní jednání státních zastupitelství,“ sdělil ParlamentnímListům.cz. Zatím ji nese Ministerstvo spravedlnosti. Podle Zdeňka Koudelky je možné, aby státní zastupitelství ze správy Ministerstva spravedlnosti odešlo, ale musí převzít odpovědnost za své protiprávní kroky. „K otázce finanční náhrady škody, ale i v otázce omlouvání se za protiprávní vazbu nebo další protiprávní kroky, které byly konány na základě rozhodování státního zástupce,“ žádá právník.
Šéf komunistů upozorňuje na důsledky zrušení vrchních zastupitelství
Komunisté svůj názor na změnu státního zastupitelství ještě neuzavřeli, sejde se k tomu odborná komise strany. „Já osobně pro zrušení vrchních státních zastupitelství nejsem, protože řadu věcí projednává v první instanci krajský soud, nikoli okresní. A kdyby se zrušily i vrchní soudy, šly by případy rovnou k Nejvyššímu soudu, což nevidím jako úplně ideální,“ konstatoval předseda KSČM Vojtěch Filip. Zdůraznil, že jeho názor vychází spíš z advokátní praxe než politického přesvědčení.
Naopak místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek si prý v zásadě umí zrušení vrchních státních zastupitelství představit, ale zákon nepodpoří, protože v podobě, v jaké je zatím předložen, koncentruje centrální moc do rukou lidí, ke kterým ztratil totálně důvěru.
Psali jsme:
Úsvit: Nějaká změna je určitě třeba
Jasný postoj nemá ani hnutí Úsvit. „Budeme přemýšlet o tom, co je lepší, máme na to odborníky. Nějaká změna je určitě třeba, důležité je, aby státní zastupitelství fungovalo,“ uvedl poslanec Úsvitu Marek Černoch.
Kdyby došlo k centralizaci, byla by na jedné straně možnost obsadit státní zastupitelství odborníky, ale hrozil by vliv politiků. Naopak decentralizace by podle něj snížila možnost úniků informací ze spisů, ale neumožní obsadit do funkcí ty nejlepší odborníky. „Není to jednoduché, pro nás je důležité, aby k únikům nedocházelo a nebyly tam další nešvary,“ řekl ParlamentnímListům.cz poslanec.
Zdeněk Koudelka: Vnímám to jako zpolicejnění státního zastupitelství
Proti zrušení vrchních státních zastupitelství je i právník Zdeněk Koudelka.
„Všude v Evropě je standardem, že se státní zastupitelství organizuje podle organizace soudů. Kdyby u nás někdo chtěl zrušení vrchních státních zastupitelství bez zrušení vrchních soudů, jak to navrhuje nejvyšší státní zástupce a podporuje Unie státních zástupců, tak v podstatě opouští tento klasický evropský model, že soudy a státní zastupitelství mají být organizovány podobně, a preferují model přizpůsobit státní zastupitelství policii. To vnímám jako zpolicejnění státního zastupitelství,“ prohlásil odmítavě právní expert.
Je to v rozporu s úmyslem zákonodárce
Koudelka poukázal na to, že když se zruší vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci a založí se speciální útvar u Nejvyššího státního zastupitelství, tak Nejvyšší státní zastupitelství získá novou pravomoc, kterou dosud nemělo.
„Přímo by vykonávalo dozor v přípravném trestním řízení, protože by samozřejmě přímo kontrolovalo krajská státní zastupitelství a přes ně i okresní, což je výrazné posílení jeho mocenské role. A znovu říkám, že o jakémkoli posílení odpovědnosti, alespoň v diskuzích zavedení odpovědnosti za protiprávnost, zatím neslyším,“ upozornil. A před posílením postavení Nejvyššího státního zastupitelství varuje, protože by se tak podle něj narušil úmysl zákonodárce z roku 1993, který chtěl vědomě oslabit dřívější generální prokuraturu. „To znamená, že chtěl rozvolnit vazby u soustav státního zastupitelství, protože bylo vnímáno, že dřívější postavení prokurátora jako všehovládce bylo zneužíváno při porušování zákonů,“ vysvětlil Zdeněk Koudelka, že bychom se neměli vracet ke starým pořádkům z minulého režimu.
S jídlem roste státním zástupcům chuť
Nejvyšší státní zastupitelství dokonce požaduje, aby se kvůli novému zákonu změnila i Ústava. Podle jejich návrhu by soustava státních zastupitelství měla být nově vyjmuta ze třetí hlavy, tedy z moci výkonné, a měla by jí být vytvořena samostatná hlava čtvrtá, věnovaná právě jen státnímu zastupitelství. Není však pravděpodobné, že by něco takového mohlo projít.
„To jsou nějaké úvahy, že by státní zástupci byli posunuti od moci výkonné k moci soudní. To je pro mne nepřijatelné,“ potvrdil poslanec Marek Benda. „Do zákona se záměrně dávalo, že státní zastupitelství jsou součástí moci výkonné a na tom já nic měnit nehodlám,“ prohlásil. Úvahy, které se objevují, že by se soustava státních zastupitelství stala ještě více nezávislá na všem, jsou prý úvahy mimo rámec jeho uvažování. Ale i předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc se obává, že pokud bude zákon o státním zastupitelství požadovat zařazení soustavy jako samostatného článku Ústavy, bude to jeden z hlavních důvodů, proč zákon nakonec nebude přijat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
