Od jaké výše majetku by měl mít občan ČR povinnost prokazovat jeho původ?Anketa
„Církevní výzvy jsou často nekompletní a je třeba vyzývat žadatele k jejich doplnění,“ uvedla v této souvislosti mluvčí Národního památkového ústavu Simona Juráčková. Tento ústav koncem května evidoval 47 výzev k vydání církevního majetku, ale 17 z nich zamítl. Národní galerie (NG) pak prý dokonce - co se týče děl - nechce činit ve věci církevních restitucí žádné nevratné kroky, a to hlavně proto, že nyní nemá ředitele.
„Vydáme jen taková umělecká díla, na něž je nárok žadatelů nesporný,“ uvedl k tomu pověřený ředitel NG Vít Vlnas. Vyřizování majetku církví mají totiž na starosti státní instituce a jejich příspěvkové organizace – Státní pozemkový fond, Lesy ČR, Národní památkový ústav či zmíněná Národní galerie. A mnohdy úředníci musí bádat složitě nejenom prý v archivních fondech, aby zjistili, zda církve mají na požadovaný majetek vůbec právo.
Když ti úředníci klopýtnou, „půjdou do chládku"
Režisér a dokumentarista Václav Dvořák ale varuje před nějakým velkým spěchem.
„Úředníci by hlavně neměli nic vydávat ve spěchu. To radši jít k soudu, klidně to táhnout a počkat si na to, jak dopadne vyšetřování tří poslanců. Každopádně nic nevydávat. Vydává jen špatný hospodář, a na to je také zákon,“ upozornil ParlamentníListy.cz Dvořák. Podle něj problémy s vydáváním majetku církvím jsou nyní proto, že samotný zákon byl koncipován velmi vágně.
„Oni to v zákoně formulovali tak, aby se církev dostala k co největšímu majetku. Když ale Pozemkový úřad ustoupí a vydá i sporné věci, tak se může stát, že ten úředník za to může jít i sedět. Pokud ze strany církví nebude jednoznačně doloženo, že jim tento majetek patřil, tak může být za to pak samotný úředník stíhán orgány činnými v trestním řízení. Jsou na to zákony, paragrafy... Státní úředníci musí vzdorovat všemu, a to ať je jakákoliv pochybnost. Ať se ty církve o to soudí!“ zmínil k tomu tvrdě režisér.
Zdůraznil, že dnes má pod palcem Státní pozemkový úřad ten ministr, který patří do politické strany, jež o restituce stála velmi mocně. „On dělá teď v tom Pozemkovém úřadě velké kádrové šachy, kdy sporné lidi vyhazuje a dává tam ty poslušné...Jeho strana ale straní sektě, která chce uchvátit co nejvíc majetku tohoto státu. Ať rozhodnou soudy a ne úředníci,“ zmínil dále k problému Dvořák.
Zelená hora je na městském státním zastupitelství
Spolu s další aktivistkou, spisovatelkou Lenkou Procházkovou, podal třeba trestní oznámení na ředitelku Národního památkového ústavu za to, že chtěla vydat Zelenou horu. V tomto podnětu upozorňovali na skutečnost, že Biskupství brněnské požádalo na základě zákona č. 428/2012 Sb. O majetkovém vyrovnání s církvemi Národní památkový ústav o vydání poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Státní zastupitelství první instance ale věc prý „hodilo na polici“.
„Prostě velmi rychle se toho zbavili. Podle nich se tam prostě neshledalo nic špatného. Ale my jsme se odvolali na městské státní zastupitelství, a to zatím – a to už je tři měsíce – se k ničemu nevyjádřilo. Čili oni tu věc prošetřují,“ informoval dále Dvořák.
Pokud Ištvan uspěje, norma se může dát k ÚS
Kolem restitucí se ale podle něj může odehrát jedna důležitá věc, a to je rozhodnutí vrchního státního zástupce Ivo Ištvana ve věci tří bývalých poslanců ODS Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksy.
„Totiž ve chvíli, kdy žalobce Ištvan dokáže těm třem poslancům, že dostali nejenom nové posty, ale hlavně, že byli i finančně odškodněni, tedy podplaceni – což vypadá, že dokáže – a věc pak půjde k soudu, tak celý zákon o církevních restitucích je znovu napadnutelný stížností u Ústavního soudu. A církve pak budou muset vracet všechno, co tím zákonem získaly,“ zdůraznil Dvořák.
Exposlanci ODS byli podle státního zastupitelství v kauze Nagyová uplaceni penězi od lobbisty Ivo Rittiga. Ten údajně podplácel i bývalou šéfku kabinetu expremiéra Petra Nečase Janu Nagyovou.
Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa se 6. listopadu 2012 vzdali poslaneckého mandátu a umožnili tak schválení vládního daňového balíčku. Žalobci exposlance vinili, že se mandátů vzdali za příslib lukrativních postů ve státních firmách. Stíhání exposlanců s odvoláním na poslaneckou imunitu později zrušil Nejvyšší soud, ale Vrchní státní zastupitelství v Olomouci minulý měsíc obviněným rozeslalo dokument s novými poznatky v případu, podle kterých poslanci údajně dostali za odstoupení i peníze.
„Protože za ty poslance pak nastoupili náhradníci, kteří o dva dny později hlasovali pro církevní restituce, tak si myslíme, že ten případ uplácení poslanců souvisí i s restitucemi," vysvětlil Dvořák.
Státní zastupitelství tvrdí, že exposlanci dostali peníze od Rittiga 6. listopadu 2012, tedy ve stejný den, kdy trojice oznámila, že se vzdá mandátů.
Hrádela: Celou záležitost lez vyřešit právními způsoby...
Advokát Karol Hrádela, který před rokem u Ústavního soudu zastupoval skupinu senátorů v boji za zrušení církevních restitucí, sice ParlamentnímListům.cz kývl na to, že je možné ještě v případě církevních restitucí učinit nějakou právní brzdu, ale příliš podrobností k tomu nesdělil.
„V případě, že by byl skutečný zájem řešit problematiku restitucí nebo církevního majetku, tak lze celou záležitost vyřešit právními způsoby, které by omezily škody vzniklé České republice tímto zákonem. Existují totiž reálné právní cesty, které odpovídají mezinárodním závazkům, a ty by umožnily řešit problematiku církevních restitucí,“ řekl ParlamentnímListům.cz Hrádela s tím, že je ale otázkou, zda o nějaké řešení této věci má vůbec stát zájem.
„Existuje řada možností, co by se mohlo udělat,“ dodal Hrádela.
Ministr: Vše sporné ať k soudu jde
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), pod jehož ministerstvo třeba patří Státní pozemkový úřad, ale přese všechno míní, že se restituce už zvrátit nedají. Proto ani nepočítá s tím, že by se věc znovu dostala až před Ústavní soud.
„Pokud bude jakákoliv pochybnost kolem vydávání majetku, a bude to záležitost právní, a pokud právníci k tomu nemají jednoznačné judikáty, tak ať onu záležitost posoudí nezávislý soud,“ zmínil ale Jurečka na „naříkání“ odpůrců restitucí.
„My jsme udělali nějaké personální změny, abychom dokázali Pozemkový úřad personálně posílit ohledně vydávání církevního majetku,“ zmínil ministr k výtkám na pomalost kolem vydávání.
Ing. Marian Jurečka
„Na Státním pozemkovém úřadě je v těchto dnech přibíráno 130 lidí a na Lesích ČR plus 60 lidí. Pokud jde o ty sporné kauzy, kde je problém s dohledáním a prokazovaností, zda ten majetek po únoru 1948 patřil, či nepatřil církvi nebo řádům, tak o těch stovkách případů bude rozhodovat soud,“ zopakoval s klidem pro ParlamentníListy.cz ministr. A to, co úředníci do konce června nestihnou vyřídit, se prý vyřeší dohodou mezi církvemi a státem.
„Návrh novely zákona na prodloužení lhůty je sice v Poslanecké sněmovně, ale praxi nám to už nevyřeší...Je tam ale dohoda, že církve i náboženské společnosti si jsou vědomy toho, že objem žádostí není možné organizačně zpracovat, a jsou připraveny na to, posečkat ještě pár měsíců, než se to dokáže vyřídit,“ řekl Jurečka. Podle něj proto nikdo nemůže úředníky tlačit k tomu, aby vydávali něco, o čem je pochybnost.
„Je potřeba si uvědomit, že mnoho z těch úředníků jsou právníci a že jednoznačně dbají na to, aby byly v této věci zákony dodržovány. Znovu opakuji, pokud je jakákoliv pochybnost, tak se ty případy budou postupovat soudu,“ dodal ministr zemědělství.
V čem je problém?
Podle vysvětlení režiséra Dvořáka musí státní úřady leckdy složitě zjišťovat hlavně to, zda církvím majetek vůbec kdy patřil.
„Totiž za císaře Josefa II. vznikl systém státního dohledu nad majetky, protože tehdy - v josefínské osvícené době - se přecházelo na katastr. Zemské knihy, které zaznamenávaly právo na majetek, tak byly přeorganizované do katastru. Ale v tom přechodu do katastru musel každý vlastník u soudu doložit, co mu patřilo. Musel předložit k tomu i nějaké nabývací listiny. Jenže církev k většině majetku ony nabývací listiny nebyla schopna předložit, a proto Josef II. udělal na onen majetek zvláštní režim. Tím se ovšem tento majetek nikdy nestal církevním, jen byl církvi vydán k užívání a byl nad ním učiněn ekonomický dohled státu, což znamená, že církev nemohla tento majetek prodávat nebo zastavovat. Tento systém přetrval celé Rakousko, první i druhou republiku a v podstatě fungoval i za komunistů, jenom v padesátých letech to trošku bylo radikálněji řešeno...,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Dvořák podstatu problémů kolem sporu o vlastnictví církevního majetku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
