Víme, s čím jede Nečas do Bruselu zabránit tunelu vašich úspor

Podle předsedy Evropské unie Josého Manuela Barrosa by se bankovní unie týkala zatím jen členů eurozóny, pro ČR by tudíž dosud nebyla závazná. Problémem ale je, že dle přístupové smlouvy má Česko do eurozóny vstoupit. Summit EU, kde by se mělo o bankovní unii jednat, má proběhnout 18. a 19. října.

Češi by platili ze svého Španěle či Řeky

Jak informovaly ParlamentníListy.cz, čeští ekonomové se obávají, že v případě, že by ČR do bankovní unie vstoupila, tak by to zjednodušeně znamenalo, že by čeští střadatelé museli svými vklady přes společný fond ručit za dluhy zahraničních bank a zahraniční banky by mohly vyvádět nekontrolovaně prostředky z českých dceřiných bank. Česko by se tak stalo členem dluhové unie, na níž by vydělaly nezodpovědné státy a platily by ji ty státy a střadatelé, kteří se chovali zodpovědně a dosud finanční prostředky mají.

Cílem bankovní unie je sjednotit chování bank. K tomu by měl sloužit nově vzniklý jednotný systém evropského bankovního dohledu i jednotný evropský systém pojištění vkladů se společnou regulací a záchranným fondem pro případ krachu bank.

Podle informací ParlamentníchListů.cz předseda ODS Petr Nečas při jednání již několika orgánů ODS zopakoval, že pokud on bude premiérem, ČR do bankovní unie nevstoupí.

Česká vláda ostatním členským státům EU, které mají výhrady k bankovní unii, předloží takzvaný non-paper, což je jakýsi „oficiální-neoficiální“ dokument. Jde o neoficiální prezentaci politiky státu. Vyjadřuje postoj státu, který je předkládán v instituci, například v Radě EU. Tento dokument má přesvědčit svými argumenty další státy, aby podpořily pozici ČR. Řada, především nečlenských států eurozóny, má totiž do jisté míry podobné výhrady jako ČR.

Rovná práva nečlenů bankovní unie

Pokud bychom jednoduše shrnuli pozici ČR, tak je to o tom, aby státy, které se bankovní unie nezúčastní, měly rovná práva jako ty, které do ní vstoupí. Především u nečlenských států by měl ale zůstat dohled nad finančním trhem především u národního regulátora – v našem případě u ČNB.

V dokumentu se píše, že Česká republika má zájem na zachování a stabilizaci Hospodářské a měnové unie i na hospodářském růstu a finanční stabilitě každého členského státu Evropské unie, a proto je v zájmu České republiky podpořit takové kroky, které prokazatelně povedou k řešení současné bankovní a dluhové krize a stabilizaci situace.

„Projekt bankovní unie by měl být koncipován takovým způsobem, aby přispěl k zajištění dlouhodobé stability finančního systému, a to nejen v členských státech eurozóny, ale v celé Evropské unii,“ píše se v non-paperu.

Nezbytným předpokladem projektu bankovní unie musí být podle materiálu udržení rovných podmínek pro státy zúčastněné i nezúčastněné na bankovní unii a rovnost zacházení pro subjekty působící na jednotném trhu pro finanční služby, bez diskriminace a poškozování jejich oprávněných zájmů.

Použije se fond ESM na krachující banky? ČR se zavázala vložit 350 miliard

Dokument varuje před tím, že ustavení bankovní unie obsahuje prvek, který by potenciálně mohl narušit základní „zlaté pravidlo“ jednotného trhu, tedy že veřejná podpora má být zásadně poskytována dočasně a jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Prohlášení členských států eurozóny z 29. června 2012 totiž naznačuje možnost využití evropského záchranného mechanismu ESM, který měl dosud sloužit pouze státům coby nástroj pro přímou rekapitalizaci finančních institucí v eurozóně.

„Pokud by však ESM měl v budoucnu fungovat jako explicitní permanentní veřejný nástroj pro rekapitalizaci finančních institucí operujících v rámci bankovní unie, vytvářelo by to distorzi na jednotném trhu mezi participujícími a neparticipujícími státy bankovní unie, nehledě na obecnou otázku souladu s unijními pravidly veřejné podpory a na rizika „morálního hazardu“... Ideálně by i případná veřejná podpora z ESM měla fungovat jen dočasně a být k dispozici pouze ve výjimečných případech a dobách a za okolností hodných zvláštního zřetele,“ zdůrazňuje dokument.

Zde je potřeba dodat, že ČR zatím účastna v ESM není, ale v okamžiku vstupu ČR do eurozóny by se Česko pouze pro začátek zavázalo poskytnout do ESM částku zhruba ve výši 350 miliard korun a počáteční vklady nejsou nijak zastropované. Záleží jen na rozhodnutí orgánu fondu, který je může libovolně navyšovat s tím, že by ČR mohla být přehlasována.

Jasné rozlišení pravidel pro EU-27 a členy bankovní unie

Zamýšlená bankovní unie má stát na čtyřech pilířích (sjednocení dohledu, společný rámec pro krizové řízení, sdílení prostředků v rámci DGS – Systému pojištění vkladů, a tvorba jednotných pravidel).

„To je jistě pro kompaktnost pravidel bankovní unie vhodné. Ovšem legislativní návrhy pro každý z těchto pilířů jsou projednávány v jiném režimu a zamýšleny nyní pro jiný okruh zemí. Například návrhy směrnice o krizovém řízení 1 a směrnice pro systémy pojištění vkladů, které se již projednávají, jsou zamýšleny pro celou EU. Pokud má být bankovní unie skutečně robustní a kompaktní, pak by všechny čtyři pilíře měly být tvořeny a projednávány jako jeden celek, při vědomí potřeby jasného rozlišení ustanovení aplikovatelných pro celou EU 27 na straně jedné a participující státy bankovní unie na straně druhé. Jinak totiž tento postup per partes hrozí vytvořit nelogičnosti a nekonzistence v pravidlech jednotného trhu EU,“ píše se dále.

Podstatným poselstvím vládního dokumentu je, že státy, které neparticipují na bankovní unii, se vzdávají možných výhod i nevýhod bankovní unie, a tím pádem nemohou být vystaveny riziku, že budou konzumovat jen případné nevýhody.

Hlavní dohled si má ponechat národní centrální banka

Dále se píše, že pokud by ale výše uvedený přístup nebyl možný či akceptovatelný, mělo by v zájmu zajištění vlastní finanční stability a též v zájmu hladkosti a rychlosti projednávání být garantováno i potenciálním neúčastnícím se státům, že po vzniku bankovní unie nedojde ke zhoršení jejich pozice na jednotném trhu s finančními službami a v oblasti řízení jejich finanční stability.

A dokument pak vyjmenovává pojistky a pravomoci, které by měly zůstat na úrovni národního státu a jím určeného regulátora finančního trhu.

Příslušnému národnímu orgánu dohledu neparticipujícího státu bankovní unie by mělo podle ČR zůstat konečné slovo při rozhodování o operacích směřujících ke sdílení zdrojů mezi fiskálními či kvazifiskálními autoritami či při rozhodování o operacích uvnitř přeshraničně operujících skupin, které mají vést ke sdílení zdrojů uvnitř této skupiny (vnitroskupinová podpora).

Dále by měl mít národní orgán dohled nad tím, aby zahraniční matky finančně „nevysály“ české dcery či pobočky, které působí na území ČR.

Státy mimo bankovní unii nesmí být přehlasovány

Česká republika též razí pozici, že pravidla hlasování v EBA (Evropský orgán pro bankovnictví), která tvoří tzv. single rule book, by měla být nastavena tak, aby nemohlo docházet k systematickému přehlasovávání neparticipujících států bankovní unie. Navržená pravidla v návrhu nařízení COM (2012) 512 prý tuto záruku bohužel nedávají.

Hlavním rozhodovacím orgánem EBA je rada orgánů dohledu, ve které má ČNB svého zástupce. Členy rady orgánů dohledu jsou předseda, vedoucí představitelé vnitrostátních orgánů členských států odpovědných za dohled nad úvěrovými institucemi (ČNB zde má zástupce), jeden zástupce Komise EU, jeden zástupce Evropské centrální banky, jeden zástupce ESRB a jeden zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu.

Pravomoc Evropské centrální banky pouze nad státy bankovní unie

„Je proto potřeba přijmout adekvátní garance pro neparticipující státy nejen pro případ vyjádření nesouhlasu s určitým návrhem rozhodnutí, jak s tím počítá aktuální návrh, ale i pro variantu jeho přijetí. Za tímto účelem lze zvážit například systém odděleného hlasování zástupců participujících a neparticipujících států, přičemž pro přijetí návrhu by muselo být dosaženo většiny v obou skupinách,“ navrhuje se v materiálu.

Podstatné také je, že mandát Evropské centrální banky v oblasti finanční stability by měl být omezen na udržování finanční stability participujících států bankovní unie, tedy nikoli na celou EU.