Jourová vydává knižně svůj příběh. Odmítla hrát cinklou hru a takhle to s ní dopadlo

03.10.2013 19:16

Jako špičková znalkyně práce s eurofondy, dotacemi v mnoha miliardách, které z Bruselu do České republiky přicházejí, čelila na ministerstvu tlaku politiků, kmotrů, kmotříčků neschopné, zřejmě i zkorumpované byrokracie. Odmítla hrát cinklou hru a stihl ji za to „zasloužený“ trest.

Jourová vydává knižně svůj příběh. Odmítla hrát cinklou hru a takhle to s ní dopadlo
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Věra Jourová

To vše vypráví Věra Jourová, nyní jedna z nejvýznamnějších tváří hnutí ANO spjatého se jménem Andreje Babiše, ve své knize, která se objeví na trhu v příštím týdnu.

Kniha s názvem Cesta z Panoptika (nakladatelství Daranus), z které mají ParlamentníListy.cz exkluzivní možnost citovat pro své čtenáře jako první, líčí tedy svět naleštěných limuzín i zamřížované cely. Autorka Věra Jourová v ní vzpomíná mimo jiné například na to, jak její syn zřídil webové stránky na „ochranu své matky“, jak se dcera kvůli utrpení, které postihlo vazebním stíháním Jourové celou rodinu, ocitla v péči psychiatrů.

„Je velmi namáhavé, když se u nás má člověk očistit, přestože je absolutně nevinný, což nakonec potvrdil i soud. Stačí totiž jen to, když ho někdo v médiích označí jako korupčníka,“ říká dnes s odstupem času Věra Jourová.

I proto by v současné době nevkročila do žádné z etablovaných politických stran a stala se členkou hnutí ANO. Zaujaly ji prý Babišovy představy, jak by se český stát měl řídit a jak může dojít k prosperitě.

Z naleštěné limuzíny za mříže

„Ještě před třemi dny jsem byla vážený expert na evropské fondy, kterého vozili limuzínou s diplomatickou značkou po památkách v hlavním městě. Tři dny poté jsem stála u cely před dvěma knechty, kteří se bavili na můj účet. Zpestřili si tak svůj pracovní den…prosila jsem je, ať mi vrátí brýle, poněvadž jsem v té době měla pět dioptrií, dělalo mi tehdy problém vůbec rozeznat tváře…“ lze se dočíst v jednom z úryvků z citované knihy, která v nejbližších dnech míří na stoly českých knihkupců. A proč právě nyní?

„To načasování vydání knihy není samozřejmě zcela náhodné, ale přiznám se, že ta iniciativa nevyšla ze mě samotné. Byla jsem oslovena nakladatelem, zda bych ten svůj příběh nesepsala. V době, kdy vše bylo ještě velmi živé, tedy krátce po těch událostech, jsem se o to již jednou pokoušela, ale bylo to takové ufňukané, bolestínské, tak jsem od toho tehdy raději upustila. Nyní věřím, že se mi do té knihy s odstupem let podařil dostat i nějaký nadhled,“ přiznala ParlamentnímListům.cz Věra Jourová.

Možná je namístě dodat, že ačkoli jí vloni bylo soudem za vše, čím prošla, přiznáno třímilionové odškodnění, dosud žádné neobdržela a vše se věčně  protahuje. Dokonce si musela pro další jednání v této věci platit i znalecké posudky…

Neviděla jsem vůbec nic, ale brýle jsem zpátky nedostala…

„Ruce!“ Nasadili mi pouta, bylo to poprvé od příletu a vlastně i poprvé v životě. Potom jsme vykročili. Neviděla jsme vůbec nic, tak ani nevím, čím jsme jeli…“  vzpomíná Věra Jourová na dny, které se jí staly doživotní černou můrou.

Ačkoli jsou  vzpomínky zachycené v knize pro většinu lidí velmi drsné, zcela určitě z nich lze vyčíst, že k překonání takového životního propadu bylo třeba hodně síly. Kdo by tedy čekal v knize jen srdceryvné smutné pasáže, byl by na omylu. Věra Jourová si totiž, jak se zdá, umí udělat legraci i sama ze sebe, i když každý, kdo její osud zná, tuší, že ne vždy jí bylo do smíchu.

O lídrovi hnutí ANO, Andreji Babišovi, prozrazuje například, že jí zaplatil nejdražší seznamku ve střední Evropě. A jak že se to přihodilo?

O hodně drahé „seznamce“ placené Babišem

 „Nebyla to běžná dopravní značka, to opravdu ne.

Řítím si to takhle po Jižní spojce ve svém už značně obouchaném renaultíku zvaném Žabák, a tu vám potkám sama sebe. Tedy přesněji řečeno billboard, možná dokonce megaboard s Věrou Jourovou.  No, asi jsem to já, když to tam píšou, že jo. No a taky tam říkají: ‚Ráda vás poznám.‘

Málem jsme v té chvíli poznala nárazník auta přede mnou, ale nakonec jsem to ubrzdila. A řekla jsem si: Když někoho chci poznat, tak je to vlastně seznamka, ne? Navíc moje megaboardová a pěkně drahá? V práci už jsem samozřejmě měla v mailové adrese pár více či méně chlípných vzkazů, že by mě jako (chlapi, samozřejmě) rádi poznali a podobně.

‚Pane Babiši, zaplatil jste mi nejdražší seznamku ve střední Evropě!' No a on se jen smál. Ale nakonec to na billboardech schytal taky, tak, co.“ 

(úryvek z knihy Cesta z Panoptika)

Momentů, při kterých čtenáři přeběhne po tváři spíše úsměv, než chmury, je ale v knize víc. A to dokonce skoro i u popisu vyhrocených dnů, kdy bylo jasné, že se kolem Věry Jourové stahují mračna. I když jen málokdo asi uměl domyslet, k jaké – obrazně řečeno – bouři, bude muset dojít.  Jourová byla totiž v době, kdy se rozhodovalo o jejím osudu, na cestě v zahraničí. Právě tam jí začali nejprve kolegové volat, že se něco děje, později už to byli novináři, kteří se ptali na to, zda si je vědoma nějakého podvodu při hospodaření na Ministerstvu pro místní rozvoj…

Bála se, že ji hledá Interpol, ale dostala nabídku k sňatku

„Už to vypadalo nadějně, že budu v kupé vlaku sama. Ten lehce ošuntělý Charles Aznavour arménského typu přišel až těsně před odjezdem.

‚Já jsem Vladimír, Armén a chudóžnik, umělec. A úplně ze všeho nejradši sochám ženy, tedy nahé ženy, jako ty akty, rozumíte? A kam pořád chodíte s tím telefonem?‘

No dobrá, bude to společnost na několik hodin a já se přece ně bojus ničevó. Lehce jsme tedy v téměř plynulé ruštině nastínila situaci a ten chlápek měl, nemůžu říct, že nečekaně, hned řešení.

Chudóžnik Vladimir mě svým návrhem, že si mě vezme za ženu a utečeme spolu na Kavkaz do arménských hor, vlastně ani nepřekvapil. Na jídlo, které později přinesl, asi aby ukázal, že se umí dobře postarat, jsem chuť neměla. Doopravdy mě zaujal, až když začal v tom ruském lehátkovém voze rozestýlat pro dva. Protože se mi tehdy ještě nezdálo, že by nejlepším řešením byl sňatek s arménským sochařem a útěk na jeho horskou daču, tak jsem se nenápadně vytratila z kupé a cestu až na běloruskou hranici jsem trávila hlavně na chodbičce…Po všech těch telefonátech od novinářů během cesty jsem měla strach, že už mě hledá Interpol.“

Je to příběh, který zobrazuje názorně hrůzu a odraz negativ současné společnosti

„Knihu tohoto formátu vydávám rád, protože se domnívám, že pravdivě a mnohdy i s humorem dokládá to zlé, co ohrožuje naši zemi. Věra Jourová a její příběh určitě za zaznamenání stojí. A už jen jakýmsi bonusem je to, že se po všem, co si lidé o jejím osudu přečtou, stala místopředsedkyní hnutí, které bude pravděpodobně jedním z překvapení blížících se voleb. Hnutí ANO, které si dnes stále více lidí spojuje s určitou nadějí,“ řekl ParlamentnímListům.cz nakladatel Zdeněk Čech.

Knihu Věry Jourové vydává nakladatelství Daranus s.r.o., Havlíčkovo nám. 189/3, Praha 3. Bude ji možno objednat v e-shopu nakladatelství. Více na webu http://www.daranus.eu/

 

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fanoušci Karla Gotta se styděli, naznačil profesor. Co padlo poté, bylo vyhrocené

11:42 Fanoušci Karla Gotta se styděli, naznačil profesor. Co padlo poté, bylo vyhrocené

ANKETA V souvislosti s Karlem Gottem a lidmi, kteří ho měli rádi a teď po něm truchlí, promluvil na …