Hradec Králové má svůj současný územní plán od roku 2000 a připomínkovacím řízením prošly změny pro celkem 103 lokality. Plzeň má svůj územní plán od roku 1995 a komise Koncepce a rozvoje analyzující změny územního plánu projednává změny s čísly přes 1000, kdy každá změna značí jednu změněnou lokalitu.

Připomenu jen, že územní plán je dokument skládající se z výkresů a textů určující další rozvoj města pro několik desetiletí. Rozvojem ovšem rozumějme nejen kvantitativní rozpínání města, ale také, možná především, kvalitativní změny již zastavěného území. Město kromě svého rozpočtu nemá v podstatě důležitější dokument. Nutně si tedy po přečtení těchto čísel musím položit otázku, čím vzniká tenhle markantní rozdíl k tak důležitému dokumentu. Napadají mě dvě možnosti.

První z nich je vztah a respekt k územnímu plánování a tvorbě územního plánu. Historicky navazuje územní plán Hradce Králové na kvalitní starší plány, a proto je dle mého názoru vztah plánování města a veřejnosti vřelejší než v Plzni, kde územní plánování nenachází cestu k veřejnosti dostatečně přesvědčivě. Tím může docházet k nerespektování práce na územním plánu a tak k jeho postupnému měnění a ničení jeho principů. Nutno podotknout, že všechny změny prochází pod rukama politiků a ti by měli mít k územnímu plánu ještě větší respekt. Měli by změny co nejvíce filtrovat na ty odůvodněné a koncepční na jedné straně a zbytečné, tendenční a komerční na straně druhé, které by neměly dojít k realizaci. Nekoncepční zhodnocování soukromých pozemků je z pohledu rozvoje města naprosto nežádoucí.