Copak o to. Opakování jest matkou moudrosti. Jsem i smířen s tím, že jako politik a zástupce města jsem pod drobnohledem. A také to tak má být. Ovšem je kritika podložená relevantními argumenty a kritika balancující na vratkých nožkách domněnek.

Na MHD v Praze můžeme být právem hrdí. Ovšem při vší snaze o rovnoměrné pokrytí a obsluhu města má také své slabiny. Jednou z nich je bezesporu stanice I. P. Pavlova. Jakákoliv sebemenší kolize na tomto dopravním uzlu může ochromit tramvajovou dopravu ve třetině města. Na metro sem tramvajemi míří rezidenti mimo jiné i z poměrně vzdálených Vršovic, Albertova, Náměstí Bratří Synků, Nuslí. A cílem města by tak mělo být zajistit pro tuto skupinu cestujících takové podmínky, aby mohli využít méně vytížené stanice metra.

Je libo metro do polí či do lesa?

Značnou úlevu by I. P. Pavlova bezesporu přineslo vybudování trasy metra D z Pankráce do Písnice, ideálně se stanicí na Náměstí Bratří Synků. Ovšem jak je to metro praktické, tak je bohužel i drahé, zejména pak provoz stanic, který ročně vyjde na stovky milionů korun. Minulé vedení města ovšem před posílením uzlu na I. P. Pavlova dalo přednost nepochybně populárnějšímu prodloužení stávajících tras metra C a A. Tudíž dopravě po celém městě nijak neulevili a rozpočtu jakbysmet. Stočit linku metra C do polí (stanice Letňany) či odbočit k Motolu - aniž by bylo jisté, že spojení denně využijí tisíce lidí - je prostě nesmysl. Smutné je, že takto vedené investice by nedávaly smysl ani v době největší finanční hojnosti a za stoprocentní kondice městské veřejné dopravy.