Pražský rodák Jiří Kroha se zapsal do dějin architektury především svou tvorbou pod vlivy pozdního kubismu a funkcionalismu během 20. let minulého století. Při realizaci svých staveb měl vždy nejvyšší umělecké nároky, soustředil se na detaily a ornamenty – ať už se jednalo o skoupé návrhy pouze za použití tužky a tuše, či všemi barvami zářící ohraničení budov s velkým důrazem na světlo a stín.
Víceúčelový skvost
Jedním z vrcholných Krohových autorských děl je Okresní dům v Benátkách nad Jizerou. V tomto objektu se snoubí všechny poznatky, které získal během svého působení na Mladoboleslavsku. Jeho styl se vyznačuje tím, že z obdélníkového půdorysu vyčnívají různé pravoúhlé i zakulacené objemy. Plánovaná revitalizace budovy, jejíž součástí byla od počátku kromě kanceláří okresní správy a sociální péče také zasedací síň okresního zastupitelstva, dále síně muzea, pošta, obchody a byty, by neměla ohrozit původní Krohův rukopis.
„Vycházet bychom měli ze základního krčního systému čtvercových pilířů, výrazných průvlaků a výplní otvorů a z Krohovy charakteristické práce s geometrií a objemy. Zároveň chceme zachovat maximální množství dochovaných detailů a prvků, které jsou součástí budovy,“ přiblížil plán architekt Jan Bárta s tím, že případná modernizace by měla i v budoucnu umožnit víceúčelové využití budovy.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV