V období duben – říjen 2015 probíhaly restaurátorské práce na obnově památníku obětem 1. a 2. světové války v parku u gymnázia v Benešově. Na obnovu památníku získalo Město Benešov dotaci ve výši 1,4 mil. Kč od Ministerstva obrany, celkové náklady na obnovu jsou potom cca 1,8 mil. Kč.
Památník prošel kompletní obnovou, která zahrnovala rekonstrukci kamenných částí, obnovu spodní betonové části středové architektury památníku a restaurování kovových částí.
Obnovu památníku provedl pan Mgr. Daniel Talavera, jehož cenová nabídka byla nejnižší ve výběrovém řízení.
Památník je sestaven ze středové architektury se sousoším, dvou bočních architektur s bronzovými reliéfy a podstavce pro bronzovou mísu. Středovou část památníku tvoří nadživotní sousoší od sochaře Břetislava Bendy z roku 1936. Představuje stojící ženskou postavu v dlouhém plášti s kapucí. Po jejím levém boku klečí voják se sklopenou hlavou. Je oděn do uniformy, v levé ruce drží pušku. Žena upíná svůj pohled na vojáka, v pravé ruce drží lipovou ratolest, symbol Slovanů a českého národa. Sousoší je umístěno na podstavci s letopočtem 1914 – 1919. Po stranách středové architektury jsou umístěny dvě boční architektury s bronzovými reliéfy a textem. Byly zhotoveny dodatečně po ukončení 2. světové války (v 50.letech 20.století) podle projektu architekta Karla Scharfa. Na levou boční architekturu byl přenesen pamětní reliéf padlým legionářům v 1. světové válce od sochaře Aloise Bučánka z roku 1934, umístěný původně na boční stěně Masarykových škol (nyní ZŠ Jiráskova). Na pravou architekturu byl umístěn pamětní reliéf obětem 2. světové války od sochaře Břetislava Bendy, autora původního kamenného sousoší. Před středovou architekturou stojí kamenný podstavec s bronzovou mísou, navržený taktéž architektem K. Scharfem.
Něco málo z historie
Památník byl postaven v 1936 na počest obětem světové války 1914-1919. Na boku podstavce je nápis „ POSTAVENO PÉČÍ STODRUHÁKŮ 1936 “. Socha je dílem autora Břetislava Bendy (1897 – 1983). Na Akademii výtvarných umění byl žákem Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy. Zúčastnil se 1. světové války, v roce1915 narukoval do Benešova k 102. pluku.
Po 2. světové válce byly podle projektu architekta Karla Scharfa přistavěny dvě boční architektury.
Na levou boční architekturu byl přenesen pamětní reliéf padlým legionářům v 1. světové válce od sochaře Aloise Bučánka (1897 – 1945) z roku 1934, umístěný původně na boční stěně Masarykových škol (nyní ZŠ Jiráskova). Alois Bučánek byl v roce 1915 též odveden a záhy se octl na východní frontě. V Rusku vstoupil do Československých legií.
Na pravou architekturu byl umístěn pamětní reliéf obětem 2. světové války od sochaře Břetislava Bendy, autora původního kamenného sousoší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
