V roce 2017 uvolnil Bílovec ze svého rozpočtu na výstavbu této křížové cesty 700 tisíc korun. „Věřím, že křížová cesta, která vede z Bílovce směrem na Bílov a je postavena na pozemcích obou obcí, poslouží všem občanům, nejen věřícím, k určitému zklidnění a zastavení se v dnešní hektické době," říká starosta města Pavel Mrva, jenž celý projekt inicioval. A křížová cesta nakonec – i přes počáteční nesouhlas některých zastupitelů – dostala zelenou. „Na to, že jsem mohl stát u jejího zrodu, jsem opravdu hrdý,“ přiznává Pavel Mrva a zdůrazňuje, že významný podíl na vzniku křížové cesty mají místní subjekty. „Jejími autory jsou Tereza Hozová a David Grabec, architekti z Bílovce. A na vzniku jednotlivých zastavení se podílela i společnost NC LINE z nedalekého Suchdolu nad Odrou. Zapojit se mohou, formou finančního příspěvku, i jednotliví občané. Jména těch, kteří mají zájem finančně podpořit konkrétní zastavení, budou následně uvedena na podstavcích těchto soch. Získané prostředky pak budou určeny k dalšímu zvelebování křížové cesty. Město už na úpravu jejího okolí a vytvoření odpočinkového místa věnovalo 100 tisíc korun, což je částka, o kterou se nám podařilo snížit konečnou cenu projektu oproti původně plánovaným nákladům,“ dodává starosta Bílovce a připomíná, že loni byla v lokalitě, kde se křížová cesta nachází, dokončena v nákladu zhruba milion a půl korun i oprava nové komunikace využívané nejen místními k procházkám a relaxaci.
Pro jednotlivá zastavení křížové cesty autoři vybrali materiál typický pro zdejší industriální region – kov v kombinaci s betonem. „Jde o povětrnostně odolnou patinující ocel, jež si po instalaci v exteriéru vytvoří charakteristickou a esteticky působivou rezavou patinu. Působením počasí se na povrchu vytvoří ochranná vrstva, která se neustále vyvíjí a obnovuje. Zároveň tento materiál působí starobyle," vysvětluje architektka Tereza Hozová s tím, že pojetí křížové cesty je spíše klasické. „Vycházeli jsme z tradičních maleb, které zachycují posledních pár hodin života Ježíše Krista a převedli je zjednodušenou formou do prostorového vyjádření. Každé zastavení je tvořeno siluetou, případně dvojicí siluet a křížem, který je hlavním symbolem křížové cesty," dodává.
Bílovecká křížová cesta má patnáct zastavení
Současný způsob zpracování v kombinaci s tradičními prvky barokních křížových cest oceňuje děkan Lumír Tkáč. A upozorňuje na fakt, že ta bílovecká má patnáct zastavení. „Dříve stavěné křížové cesty končily čtrnáctým zastavením, kdy byl Ježíš uložen do hrobu. V poslední době se ale přidává patnácté, které je zastavením naděje. Symbolizuje víru křesťanů ve vzkříšení a připomíná, že život je silnější než smrt,“ vysvětluje teologický garant bílovecké křížové cesty, jenž se kromě jiného podílel i na výběru míst pro jednotlivá zastavení. „Společně s paní architektkou jsme pro ně hledali co nejpříhodnější umístění s půvabným okolím i krásným pohledem do krajiny a na Bílovec. U každého zastavení tak lze strávit více času nejen v zamyšlení nad vírou, ale i v okouzlení okolní přírodou. Doufám, že cestu sem si najdou nejen věřící.“
Na Velký pátek bude slavnostní přivítání křížové cesty v Bílovci zahájeno v 10 hodin obřadem požehnání u prvního zastavení. „Požehnání by mělo tomuto výjimečnému místu přinést užitek a přivést dobro k těm, kteří budou touto křížovou cestou procházet,“ vysvětluje farář, do jehož farnosti patří kromě Bílovce a Bílova i Velké Albrechtice. Křížová cesta má podle jeho slov tři rozměry. „Tím prvním je – stejně jako například u pomníků – rozměr historický v podobě připomenutí nějaké události či osobnosti. V daném případě je o připomínku událostí ze závěru Ježíšova života a jeho vzkříšení, tedy toho, na čem stojí celá evropská kultura. Druhý rozměr je dán promýšlením samotného příběhu ukřižování, které může vést k určité interakci s tím, co už jsme prožili, nebo v současnosti prožíváme. Právě proto byly a jsou křížové cesty stavěny, aby si člověk uvědomil propojení Kristova příběhu s tím, co prožívá on sám. Třetím rozměrem je modlitba, tedy setkání s Bohem jako poděkování za to, co Ježíš pro lidstvo dělá, i jako prosba za sebe, za odpuštění minulosti své i druhých lidí. Jde o smíření a nový pokoj pro naši oblast,“ uzavírá Lumír Tkáč, který doufá, že zájem o tento unikátní, umělecky i duchovně hodnotný artefakt budou mít lidé ze širokého okolí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
