Fotografie, pohlednice, mapy a jiné historické dokumenty doplněné ukázkami nádobí, hraček a dalších předmětů používaných v běžném životě zpřítomňují proces, který započal ve druhé polovině 19. století, kdy se Brno zbavilo hradeb a postupně se změnilo v průmyslové centrum a skutečnou metropoli Moravy.

Na přelomu 19. a 20. století tak překonalo v počtu obyvatel stotisícovou hranici, ale nevyhnuly se mu politické a národnostní rozpory, které se promítly také do snah o připojení okolních obcí – roli hrálo, zda v nich převažuje české či německé obyvatelstvo. I proto například nepodpořila německá správa připojení českého Králova Pole, Husovic a Židenic už před první světovou válkou.

Po skončení války, rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa přešla správa brněnské radnice do českých rukou – a to byl jeden z impulsů, aby se město „zvětšilo“ – rozlohou, počtem obyvatel i významem. „Ke vzniku Velkého Brna vedly praktické důvody, protože stavebně už srůstalo s okolím. Dalším důvodem bylo ‚počeštit‘ město a připojit ke spíše německému Brnu co nejvíce českých obcí. Procento Němců pak skutečně kleslo,“ objasnil okolnosti vzniku Velkého Brna kurátor výstavy Pavel Košťál z Muzea města Brna.