„Na dílo jsme použili zhruba 450 kubíků dřeva z oblasti valašských Beskyd, především modřínu a jedle, tyto dřeviny mají vyšší přirozenou trvanlivost. S ohledem na konstrukční řešení stanovené projektovou dokumentací byly dřevostavby provedeny novodobými postupy, včetně navržených tesařských spojů,“ uvedl stavbyvedoucí Ing. Ivan Stryja z Beskydské stavební, a.s.. Dodal, že realizaci komplikoval probíhající souběžně průzkum Archeologického ústavu Akademie věd České republiky z Brna, přesto stavaři dokončili zakázku v termínu.