Vážený pane předsedo Senátu, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,
rada se uskuteční 18. a 19. tento týden s tím, že hlavními tématy, kterými se budou lídři zabývat, bude Ukrajina, bude to Blízký východ, pětiletý nebo víceletý finanční rámec – on není pětiletý příští finanční rámec, konkurenceschopnost, globální ekonomické výzvy, evropská obrana a bezpečnost, migrace, nelegální drogy, rozšíření o Moldavsko, Západní Balkán a případně další.
Dovolte tedy krátce naši pozici.
Ukrajina. Diskuze se zúčastní rovněž prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, přičemž lídři vyjádří pokračující evropskou podporu Ukrajině a jejím obyvatelům. Zopakuje se pravděpodobně to, že cílem je dosažení trvalého a spravedlivého míru. Evropská rada vyzve k posílení sankcí vůči Rusku, včetně nyní projednávaného 21. sankčního balíčku, což vláda, tak, jak deklarovala, podporuje, myslím tím vláda České republiky.
Určitě jedním z témat bude ukrajinská cesta ke členství, záměrně říkám slovo cesta... Pravděpodobně bylo zaregistrováno, že došlo k dohodě mezi Ukrajinou a Maďarskem, které doposud jednání s Ukrajinou blokovalo. 15. června proběhla mezivládka k otevření přístupového celku 1 pro Ukrajinu. Stanovisko vlády České republiky. My podporujeme otevření celku 1, s tím, že na základě pozitivního hodnocení Komise konstatovala, že byly splněny všechny podmínky. Nicméně Česká republika podporuje proces rozšíření Evropské unie na základě zásluh a plnění všech příslušných podmínek. Důležité je ještě zdůraznit to, že to musí platit stejně pro všechny kandidátské země.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Co se týká Blízkého východu, určitě se bude Rada věnovat aktuální situaci. Reflektujeme, že se to mění každým dnem. Pravděpodobně vše směřuje k tomu, že skutečně bylo dosaženo dohody mezi Íránem a Spojenými státy, ale uvidíme samozřejmě, jak se to bude vyvíjet v následujících desítkách hodin, což by potvrzovalo ukončení námořní blokády Hormuzu a zmírnění nepochybně ekonomických dopadů, včetně tlaku na inflaci a vše, co si pod tím dokážeme asi představit. Lídři projednají určitě aktuální vývoj. Zdůrazní se potřeba dodržování příměří, ochrany civilistů, podpory státních institucí a posílení rovněž angažmá Evropské unie v regionu. Z pohledu naší vlády apelujeme na deeskalaci situace, jsme pochopitelně potěšeni zprávami o diplomatickém řešení, alespoň v tuto chvíli. Je zcela jasné, že ta situace v Hormuzském průlivu je nejenom pro Českou republiku, ale pro celou Evropu naprosto klíčová. Je třeba, aby byl otevřen zcela jednoznačně. Já jsem zde už minule říkal, že Česká republika je připravena i na ty kritické scénáře, nic jsme nepodcenili, máme scénář 1, scénář 2, scénář 3, kdyby ta situace se zhoršovala, což v tuto chvíli tedy nevypadá. Přesto ale štěstí přeje připraveným a my jsme připraveni jak s ohledem na zásahy do energetického trhu, tak s ohledem na opatření vůči podnikatelskému sektoru. Toto všechno bylo důkladně připraveno, prodiskutováno se všemi profesními svazy, komorami, asociacemi atd. Jinými slovy, Česká republika je připravena.
Prospělo prezidentství Donalda Trumpa světu?Anketa
Co se týká Izraele, Česká republika opakovaně apeluje na odzbrojení Hamásu, což je podle nás klíčovým předpokladem úspěšné implementace té tzv. druhé fáze Trumpova mírového plánu. Rovněž je třeba ještě říci, že Česká republika v květnu tohoto roku podpořila přijetí sankcí proti radikálním osadníkům, nicméně, a to je třeba vždycky připomenout, nepodporuje sankce vůči členům izraelské vlády, ani pozastavení asociační dohody mezi Evropskou unií a Izraelem. Jsme toho názoru, že Evropská unie by si měla ponechat otevřené cesty pro dialog s izraelskou vládou.
Velmi důležitá věc bude víceletý finanční rámec let 2028-2034. Kyperské předsednictví minulý týden představilo první vyjednávací balíček s konkrétními částkami. Cílem jednoznačně je dosáhnout politické dohody o víceletém finančním rámci, ideálně do konce tohoto roku. Nebude to vůbec jednoduché. Je to úplně jiný systém, který se připravuje. Popravdě řečeno, nám úplně ten systém nevyhovuje, tak, jak je nastaven, zejména co se týká potom třeba menších, středních subjektů, institucí, které budou sice moci čerpat z toho fondu konkurenceschopnosti, ale intuitivně, logicky ty instituce dochází k tomu, že to pro ně bude výrazně složitější, že to je spíše na velké státy nebo na země, které doposud neměly takovou možnost čerpat, ale to je samozřejmě otázkou velkých diskuzí. Naše pozice je jasná, budeme požadovat zachování adekvátních prostředků na politiky vycházející ze smluv, čili zejména kohezní politiku a pochopitelně tu společnou zemědělskou politiku. V tomto kontextu jsme připraveni podpořit návrh Komise na omezené navýšení celkového objemu rozpočtu proti tomu stávajícímu. Současně klademe poměrně velký důraz na posílení konkurenceschopnosti, dopravní a energickou infrastrukturu, zdravotnictví, vodohospodářství, voda bude velkým tématem a pochopitelně obranu a bezpečnost.
Odmítáme zavádění nových nástrojů společného tzv. dluhového financování na úrovni Evropské unie. Ale na druhou stranu jsme otevřeni diskuzi o možnosti půjček pro členské státy v rámci jejich národní alokace, pro obálkové programy, pod tzv. národními regionálními plány partnerství. Na příjmové straně rozpočtu preferujeme zdroj založený na výši hrubého národního důchodu, protože většina těch navrhovaných nových vlastních zdrojů je pro nás o něco méně výhodná.
Co se týká dalšího bodu Rady, tzv. konkurenceschopnost a globální ekonomické výzvy. Nepochybně se otevře „jedna Evropa, jeden trh“. My podporujeme jednoznačně odstraňování překážek na vnitřním trhu, zejména v sektoru služeb. Za naprosto zásadní, a budeme to opakovat do nekonečna, považujeme energetickou bezpečnost. Součástí té energetické bezpečnosti není jenom diverzifikace zdrojů, větší posílení soběstačnosti, ale pochopitelně i ceny energií, které dnes doslova a do písmene vyhánějí firmy z Evropy, ztrácíme konkurenceschopnost. To samozřejmě ve finále znamená to, že máme méně prostředků, vybereme méně daní na to, co se plánuje, ať už v oblasti klimatických opatření, v oblasti bezpečnosti, v oblasti vědy, v oblasti infrastruktury atd. Zásadní je pro nás revize systému EU ETS. Možná jste zaregistrovali to, že Česká republika slavila po mnoha a mnoha letech poměrně velký úspěch na Radě pro konkurenceschopnost. K našemu návrhu revize emisních povolenek, k té tzv. jedničkové verzi, čili ETS 1, se přiklonilo, já jsem z toho měl obrovskou radost, 13 zemí. 13 států podpořilo náš non paper. Já uznávám, že non paper není rozhodující, ale je to velmi důležité sdělení, pochopitelně v Evropě to je v tuto chvíli silně diskutováno, protože to bylo překvapení pro všechny. Já jsem rád, že se na naši stranu připojily země jako Itálie, jako Rakousko, samozřejmě země V4. Ale pokud vás to překvapilo... Dokonce i Německo a velmi opatrně Španělsko a Portugalsko, a to mimo jiné proto, že už se začínají ozývat tamní producenti, mimo jiné keramiček, které tam mají velký vliv. Je vidět, že pokud evropský průmysl, evropské podniky potáhnou za jeden provaz a budou ještě důraznější, ještě tvrdší, ještě více vyjednávat, je zde určitá šance, že se tyto plány, které všichni víme, jsou nerealizovatelné, oni to vědí i ti, kteří je předkládají, ale bohužel je to politika, tak uvidíme, jak se to bude samozřejmě dále vyvíjet... Ale v každém případě 14 zemí už rozhodně není málo. I když uznávám, že některé země to podpořily opatrně. To já si samozřejmě velmi uvědomuji. Považuji to za poměrně zásadní zlom a snad i cestu ku rozumným racionálním řešením.
V každém případě tam bude další téma, Čína, která neuvěřitelným způsobem posiluje, to asi vidíme. Evropská unie teď velmi intenzivně řeší vůbec vztah Evropy a Číny. Takřka není den, kdy by se to neřešilo na těch nejvyšších úrovních. Pozice Číny vůči Evropě začíná být naprosto markantní. Ve Spojených státech se jim to celkem daří ještě držet, i když také ne tak, jak by si představovali. V Evropě bohužel už nikoliv. Hrubý domácí produkt Číny nebo respektive podíl na hrubém domácím produktu Číny a Evropské unie se srovnal, čili jsme na přibližně stejné úrovni. Čína nás postupně začíná předhánět.
Co je kritické, je to, jakým způsobem jsme závislí na dovozech, a naopak, jakým způsobem se nám daří případně využívat zase příležitosti čínského trhu, což jsou exporty. Česká republika je na tom jakožto země Evropské unie jedna ze zemí s nejhorší pozicí, zjednodušeně řečeno, máme mimořádné nákupy, ale velmi, velmi nízké prodeje. Situace České republiky vůči Číně je nyní diplomaticky na bodu mrazu. Myslím si, že všichni víme proč.
Evropská obrana a bezpečnost bude dalším tématem. Bude se věnovat posilování obranné připravenosti do roku 2030 v kontextu evropské bezpečnostní strategie. Všechny tyto iniciativy podporujeme, apelujeme na zajištění koherence s NATO. Bohužel dneska je situace taková, že jsme pod obrovským tlakem jak NATO, tak i Evropské unie. My tomu rozumíme. Náš manévrovací prostor se zmenšuje, ale to, co je problém, jaksi není to v souladu s ohledem na to, co požaduje NATO, co požaduje Evropská unie, rovněž i mezi těmito platformami – Aliancí a Unií. Prostě a jednoduše neplatí to, že když čerpáme něco například na podporu armády v rámci programu SAFE, tak se to automaticky započítává do výdajů NATO. To je to, na co upozorňujeme, a je to z našeho pohledu velký problém.
Co se týká migrace, další téma, předpokládá se uzavření dohody v trialozích k tzv. návratovému nařízení. My respektujeme kroky vedoucí k implementaci inovativnějších řešení migrace. Jenom připomínám, že se i pan předseda vlády zúčastní tradiční pracovní snídaně tzv. stejně smýšlejících států k migraci, jako je Nizozemsko, Dánsko, Německo atd. V každém případě podporujeme diskuzi o zúžení režimu dočasné ochrany pro občany Ukrajiny společně s těmi dalšími státy, které jsem jmenoval.
Co se týká dalších oblastí, jako jsou nelegální drogy, rozšíření reformy, Moldavsko, západní Balkán atd., já jsem připraven vám tady na to odpovědět, ale samozřejmě očekávám případnou diskuzi.
Děkuji.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
